Čeští vědci vytvořili systém plovoucích ostrovů. Hnízdí na nich racci, kachny i rybáci

Na unikátních umělých plovoucích ostrovech letos společně hnízdili rackové, kachny a rybáci. Projektem, který chce poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění, se zabývají vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Umělé plovoucí ostrovy instalují na rybnících v jižních Čechách i na severočeských zatopených lomech.

„Na obhospodařovaných rybnících, které slouží jako tradiční hnízdiště vodních ptáků, letos racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen na našich plovoucích ostrovech skutečně hnízdili,“ uvedla koordinátorka projektu Zuzana Musilová.

Na českých rybnících ubývá podle odborníků míst, která jsou vhodná k hnízdění vodních ptáků. Jejich populace negativně ovlivňuje proměna životního prostředí i klimatická změna, o vhodná místa k hnízdění navíc bojují ptáci mezi sebou, jelikož je jich málo. Vědci proto v projektu vytváří dvacet umělých plovoucích ostrovů, které jsou na rybnících v Jihočeském kraji a na severočeských nádržích.

Jak vyrobit ostrov

Ostrovy jsou sestaveny ze dvou gabionových sítí, které drží rohož z kokosových vláken. Ta slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, jako jsou například ostřice nebo vodní kosatce. Konstrukce je lehká a pevná, aby odolala přírodním podmínkám. Nadnášejí ji plováky a je ukotvená k rybničnímu dnu.

Letos podle odborníků ostrovy využili racci, rybáci, poláci, potápky i kachny. V blízkosti existujících kolonií racků a rybáků například na rybnících Domin a Vyšatov u Českých Budějovic jsou podle odborníků ostrovy velmi účinné. Na rybníku Obecní u Kardašovy Řečice se pomocí umělých ostrůvků podařilo obnovit již zaniklé hnízdiště celoevropsky ubývajícího poláka velkého. Experti mají s ostrovy i negativní zkušenosti, například býložravé husy a labutě ničí ostrovní vegetaci.

Dvouletý projekt výzvy Rago takzvaných norských fondů je inovativním řešením pro zvýšení celkové biodiverzity mokřadů. Jednu z lokalit projektu, Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, navštívil v minulém týdnu i norský velvyslanec v Česku Victor Conrad Ronneberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 4 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 8 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
včera v 16:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.