Čeští vědci vytvořili systém plovoucích ostrovů. Hnízdí na nich racci, kachny i rybáci

Na unikátních umělých plovoucích ostrovech letos společně hnízdili rackové, kachny a rybáci. Projektem, který chce poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění, se zabývají vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Umělé plovoucí ostrovy instalují na rybnících v jižních Čechách i na severočeských zatopených lomech.

„Na obhospodařovaných rybnících, které slouží jako tradiční hnízdiště vodních ptáků, letos racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen na našich plovoucích ostrovech skutečně hnízdili,“ uvedla koordinátorka projektu Zuzana Musilová.

Na českých rybnících ubývá podle odborníků míst, která jsou vhodná k hnízdění vodních ptáků. Jejich populace negativně ovlivňuje proměna životního prostředí i klimatická změna, o vhodná místa k hnízdění navíc bojují ptáci mezi sebou, jelikož je jich málo. Vědci proto v projektu vytváří dvacet umělých plovoucích ostrovů, které jsou na rybnících v Jihočeském kraji a na severočeských nádržích.

Jak vyrobit ostrov

Ostrovy jsou sestaveny ze dvou gabionových sítí, které drží rohož z kokosových vláken. Ta slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, jako jsou například ostřice nebo vodní kosatce. Konstrukce je lehká a pevná, aby odolala přírodním podmínkám. Nadnášejí ji plováky a je ukotvená k rybničnímu dnu.

Letos podle odborníků ostrovy využili racci, rybáci, poláci, potápky i kachny. V blízkosti existujících kolonií racků a rybáků například na rybnících Domin a Vyšatov u Českých Budějovic jsou podle odborníků ostrovy velmi účinné. Na rybníku Obecní u Kardašovy Řečice se pomocí umělých ostrůvků podařilo obnovit již zaniklé hnízdiště celoevropsky ubývajícího poláka velkého. Experti mají s ostrovy i negativní zkušenosti, například býložravé husy a labutě ničí ostrovní vegetaci.

Dvouletý projekt výzvy Rago takzvaných norských fondů je inovativním řešením pro zvýšení celkové biodiverzity mokřadů. Jednu z lokalit projektu, Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, navštívil v minulém týdnu i norský velvyslanec v Česku Victor Conrad Ronneberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
před 6 hhodinami

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
před 7 hhodinami

Ve smrti jsou si lidé rovni. Mozek spouští stejný mechanismus

V populární literatuře se objevují často popisy zvláštních stavů, které jsou spojené s umíráním: klid, smíření, setkání se světelnou bytostí. Nová studie upozorňuje na to, že fenomén je složitější, ale našel jednotné a univerzální mechanismy, které jsou za vznik těchto vizí zodpovědné.
před 8 hhodinami

Ochranáři našli na pobřeží Austrálie bílého tučňáka. Trpí genetickou mutací

Ochranáři našli na jihovýchodním pobřeží Austrálie bílého tučňáka, který trpí vzácnou genetickou mutací. O ptáka se nyní starají a posléze rozhodnou, jaký bude jeho další osud, napsal web ABC.
před 12 hhodinami
Načítání...