V Kokorách začali sklízet chmel. Kvůli vydatným dešťům nebude úroda, jakou čekali

Na Moravě začala letošní sklizeň chmele. V zemědělském družstvu v Kokorách na Přerovsku, které je v regionu s téměř dvěma sty hektary největším pěstitelem, sklízejí už od víkendu. Úroda by měla být vyšší než v předchozích letech, kdy se na ní výrazně podepsala sucha. Nakonec ale ne tak vysoká, jak se ještě před pár dny čekalo.

V Kokorách se letos těšili na nadprůměrnou sklizeň, její začátek ale provází zklamání. „Průměrná sklizeň by měla být dvanáct až patnáct metráků kvalitního suchého chmele z hektaru. Já se bojím, že této výše nedosáhneme, že budeme mírně nad deseti,“ přiblížil předseda ZD Kokory Vladimír Lichovský.

Šiškami obsypané jsou totiž chmelnice jen na okraji. Jen o pár metrů hlouběji dál v uličkách už je situace úplně jiná. Může za to déšť, který v minulých letech chyběl. V červnu ho naopak spadlo skoro čtyřikrát víc než obvykle. „To bylo tak moc, že chmel vlastně narostl do vrchu konstrukce, ale celý se olistil a zastínil ty květy, takže šišky dozrávají pouze na horních dvou metrech,“ vysvětlila agronomka ZD Kokory Lenka Jemelková.

Kvalita chmele by měla být dobrá

I když jsou zastíněné šišky menší, kvalita a obsah lupulinu by letos utrpět neměly. „Asi měsíc před sklizní ty vzorky vyšly dobře, tak uvidíme, jestli se ta kvalita po těch deštích, které přišly minulý týden, udržela,“ řekla agronomka.

Šestnáct hektarů chmelnic před deseti dny dokonce nevydrželo nápor bouřek. „Jsme samozřejmě pojištění, ale nikdy nedostanete náhradu sto procent a ty vícepráce už jdou na vaši tíži, takže ta ztráta bude mnoho milionů korun v letošním roce,“ spočítal Vladimír Lichovský.

Sehnat brigádníky dá práci

Stále více práce dá i sehnat pracovní sílu. Josef Matula, který se na svou první chmelovou brigádu těšil, patří spíš k výjimkám. „Není to, že jdu na brigádu do firmy a dělám stále to stejné a dokola. Tady se naučím třeba jezdit na traktoru a tak,“ sdělil. V Kokorách tvoří polovinu brigádníků už tradičně pracovníci z Balkánu. „Už na jarní práce tady byli tito lidé, pak přešli k dalšímu zaměstnavateli do sousedního podniku do zelinářství a v současné době jsme si je vzali zpátky,“ řekl předseda ZD Kokory.

Na chmelnici v Lipníku nad Bečvou bude pracovat asi čtyřicet lidí. Částečně společnost sehnala zaměstnance ze svých vlastních zdrojů, pomoci ale budou muset i brigádníci z agentury. U Lipníku nad Bečvou začnou v polovině týdne. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
před 20 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...