Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně, uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ sdělil Možný.
Pokles množství srážek a epizody sucha mají negativní dopad na výnos. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti.
Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 vyplynulo, že se podmínky pro pěstování chmele budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko, které vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe.
Naopak hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera. Regionů pro pěstování chmele není mnoho, tato rostlina je totiž značně náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky.
Pěstitelé mají několik možnosti, jak si produkci udržet. „Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ dodal Možný. Některé z těchto postupů se už v adaptaci na klimatickou změnu osvědčily ve vinohradnictví.
