Klimatická změna zvyšuje rizika jarních mrazů. Podívejte se, jak ohrozí ovoce u vás

3 minuty
Události: Riziko jarních mrazů
Zdroj: ČT24

Mnoho odrůd ovoce, které se u nás v současné době pěstují, patří mezi tradiční a dobře adaptované na podmínky, jež u nás v minulosti panovaly. Neumí se ale přizpůsobit klimatickým změnám – a přestože se celkově otepluje, největší riziko přináší mráz.

Klimatologové už delší dobu poukazují na to, že se změnou klimatu a souvisejícím oteplováním se prodlužuje vegetační sezona. To znamená, že se zkracuje zima a jaro přichází dřív. A rostliny kvetou stále dříve. Jenže možnost vpádu mrazivého arktického vzduchu se nemění, což představuje problém. Rostliny jsou vystavené hrozbě zmrznutí výrazně delší dobu než dříve.

Dřívější nástup vegetace je pro rostliny nebezpečný, protože otevírá delší časové okno, kdy je mohou poškodit nízké teploty. Kvetoucí rostliny jsou touto hrozbou velmi zranitelné: stačí jen hodinový pokles na tři stupně pod nulou a většina kvetoucí vegetace má problém. O úrodě tak může rozhodnout jediná mrazivá noc.

Některé odrůdy jsou ohroženější než jiné

Arktický vzduch na jaře vnikal do Česka vždy a vnikat bude, ale když rostliny zahajovaly vegetaci v půlce dubna, riziko poškození bylo daleko nižší.

Obecně platí, že jarními mrazíky nejvíc trpí ovocné stromy a vinná réva. Jako první mezi nimi kvetou meruňky, mandloně a broskvoně, později se přidávají třešně, slivoně a hrušně. Právě proto mrazy tak často zničí právě plody těchto stromů. Nejpozději naopak kvetou jabloně a réva.

Důležité ale také je, jaké odrůdy se pěstují. Některé jsou mnohem odolnější – například u vinné révy jsou zásadní rozdíly mezi raně rašícími (například Chardonnay, Merlot, Frankovka) a pozdně rašícími (například Cabernet Sauvignon, Tramín červený, Dornfelder).

A podobně je tomu i u meruněk. „V letošním roce v Genofondové kolekci meruněk se 400 sledovanými odrůdami na Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty v Lednici z běžných odrůd vykvetly nejdříve odrůdy Wonder Cot a Sweet Red (1. 3. 2024), v roce 2023 vykvetla nejdříve odrůda Hulu xing (19. 3. 2023) a Scout (18. 3. 2023), v roce 2022 odrůdy Skaha a Manicot (obě 25. 3.) a v roce 2021 odrůda Merkurij a In bei xing (31. 3. 2021). Tyto záznamy nám říkají, že fyziologie kvetení meruněk je u každé odrůdy jiná a že každá odrůda reaguje na teplotní průběh zimy jinak,“ uvádí výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně.

A vliv má také poloha: v nižších polohách, kde vegetace startuje dřív, je riziko vyšší. Právě proto klimatická změna zhoršuje pěstitelské podmínky v nižších polohách republiky. Naopak je šancí pro střední a vyšší polohy, kde bude tepleji a bude zde i dostatek srážek.

Právě cílený výběr odolnějších druhů je tím nejlepším adaptačním opatřením na klimatické změny. A platí to i u zranitelných meruněk. „Změna klimatu ovlivňuje dobu kvetení meruněk, ale nepůsobí stejně na všechny odrůdy. Z našich pozorování je zřejmé, že staré, tradiční odrůdy nejsou schopné adaptace na tyto změny. Například u odrůdy Velkopavlovická byla pozorovaná v posledních deseti letech neschopnosti přinášet pravidelné a alespoň průměrné sklizně,“ uvádí Tomáš Nečas ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Vliv klimatických změn je možné zmírnit i jinými opatřeními, jako například výběrem lokality, managementem výsadby, výběrem podnože a podobně,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 23 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...