Klimatická změna zvyšuje rizika jarních mrazů. Podívejte se, jak ohrozí ovoce u vás

Nahrávám video
Události: Riziko jarních mrazů
Zdroj: ČT24

Mnoho odrůd ovoce, které se u nás v současné době pěstují, patří mezi tradiční a dobře adaptované na podmínky, jež u nás v minulosti panovaly. Neumí se ale přizpůsobit klimatickým změnám – a přestože se celkově otepluje, největší riziko přináší mráz.

Klimatologové už delší dobu poukazují na to, že se změnou klimatu a souvisejícím oteplováním se prodlužuje vegetační sezona. To znamená, že se zkracuje zima a jaro přichází dřív. A rostliny kvetou stále dříve. Jenže možnost vpádu mrazivého arktického vzduchu se nemění, což představuje problém. Rostliny jsou vystavené hrozbě zmrznutí výrazně delší dobu než dříve.

Dřívější nástup vegetace je pro rostliny nebezpečný, protože otevírá delší časové okno, kdy je mohou poškodit nízké teploty. Kvetoucí rostliny jsou touto hrozbou velmi zranitelné: stačí jen hodinový pokles na tři stupně pod nulou a většina kvetoucí vegetace má problém. O úrodě tak může rozhodnout jediná mrazivá noc.

Některé odrůdy jsou ohroženější než jiné

Arktický vzduch na jaře vnikal do Česka vždy a vnikat bude, ale když rostliny zahajovaly vegetaci v půlce dubna, riziko poškození bylo daleko nižší.

Obecně platí, že jarními mrazíky nejvíc trpí ovocné stromy a vinná réva. Jako první mezi nimi kvetou meruňky, mandloně a broskvoně, později se přidávají třešně, slivoně a hrušně. Právě proto mrazy tak často zničí právě plody těchto stromů. Nejpozději naopak kvetou jabloně a réva.

Důležité ale také je, jaké odrůdy se pěstují. Některé jsou mnohem odolnější – například u vinné révy jsou zásadní rozdíly mezi raně rašícími (například Chardonnay, Merlot, Frankovka) a pozdně rašícími (například Cabernet Sauvignon, Tramín červený, Dornfelder).

A podobně je tomu i u meruněk. „V letošním roce v Genofondové kolekci meruněk se 400 sledovanými odrůdami na Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty v Lednici z běžných odrůd vykvetly nejdříve odrůdy Wonder Cot a Sweet Red (1. 3. 2024), v roce 2023 vykvetla nejdříve odrůda Hulu xing (19. 3. 2023) a Scout (18. 3. 2023), v roce 2022 odrůdy Skaha a Manicot (obě 25. 3.) a v roce 2021 odrůda Merkurij a In bei xing (31. 3. 2021). Tyto záznamy nám říkají, že fyziologie kvetení meruněk je u každé odrůdy jiná a že každá odrůda reaguje na teplotní průběh zimy jinak,“ uvádí výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně.

A vliv má také poloha: v nižších polohách, kde vegetace startuje dřív, je riziko vyšší. Právě proto klimatická změna zhoršuje pěstitelské podmínky v nižších polohách republiky. Naopak je šancí pro střední a vyšší polohy, kde bude tepleji a bude zde i dostatek srážek.

Právě cílený výběr odolnějších druhů je tím nejlepším adaptačním opatřením na klimatické změny. A platí to i u zranitelných meruněk. „Změna klimatu ovlivňuje dobu kvetení meruněk, ale nepůsobí stejně na všechny odrůdy. Z našich pozorování je zřejmé, že staré, tradiční odrůdy nejsou schopné adaptace na tyto změny. Například u odrůdy Velkopavlovická byla pozorovaná v posledních deseti letech neschopnosti přinášet pravidelné a alespoň průměrné sklizně,“ uvádí Tomáš Nečas ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Vliv klimatických změn je možné zmírnit i jinými opatřeními, jako například výběrem lokality, managementem výsadby, výběrem podnože a podobně,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 1 hhodinou

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 17 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 20 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...