Klimatická změna zvyšuje rizika jarních mrazů. Podívejte se, jak ohrozí ovoce u vás

3 minuty
Události: Riziko jarních mrazů
Zdroj: ČT24

Mnoho odrůd ovoce, které se u nás v současné době pěstují, patří mezi tradiční a dobře adaptované na podmínky, jež u nás v minulosti panovaly. Neumí se ale přizpůsobit klimatickým změnám – a přestože se celkově otepluje, největší riziko přináší mráz.

Klimatologové už delší dobu poukazují na to, že se změnou klimatu a souvisejícím oteplováním se prodlužuje vegetační sezona. To znamená, že se zkracuje zima a jaro přichází dřív. A rostliny kvetou stále dříve. Jenže možnost vpádu mrazivého arktického vzduchu se nemění, což představuje problém. Rostliny jsou vystavené hrozbě zmrznutí výrazně delší dobu než dříve.

Dřívější nástup vegetace je pro rostliny nebezpečný, protože otevírá delší časové okno, kdy je mohou poškodit nízké teploty. Kvetoucí rostliny jsou touto hrozbou velmi zranitelné: stačí jen hodinový pokles na tři stupně pod nulou a většina kvetoucí vegetace má problém. O úrodě tak může rozhodnout jediná mrazivá noc.

Některé odrůdy jsou ohroženější než jiné

Arktický vzduch na jaře vnikal do Česka vždy a vnikat bude, ale když rostliny zahajovaly vegetaci v půlce dubna, riziko poškození bylo daleko nižší.

Obecně platí, že jarními mrazíky nejvíc trpí ovocné stromy a vinná réva. Jako první mezi nimi kvetou meruňky, mandloně a broskvoně, později se přidávají třešně, slivoně a hrušně. Právě proto mrazy tak často zničí právě plody těchto stromů. Nejpozději naopak kvetou jabloně a réva.

Důležité ale také je, jaké odrůdy se pěstují. Některé jsou mnohem odolnější – například u vinné révy jsou zásadní rozdíly mezi raně rašícími (například Chardonnay, Merlot, Frankovka) a pozdně rašícími (například Cabernet Sauvignon, Tramín červený, Dornfelder).

A podobně je tomu i u meruněk. „V letošním roce v Genofondové kolekci meruněk se 400 sledovanými odrůdami na Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty v Lednici z běžných odrůd vykvetly nejdříve odrůdy Wonder Cot a Sweet Red (1. 3. 2024), v roce 2023 vykvetla nejdříve odrůda Hulu xing (19. 3. 2023) a Scout (18. 3. 2023), v roce 2022 odrůdy Skaha a Manicot (obě 25. 3.) a v roce 2021 odrůda Merkurij a In bei xing (31. 3. 2021). Tyto záznamy nám říkají, že fyziologie kvetení meruněk je u každé odrůdy jiná a že každá odrůda reaguje na teplotní průběh zimy jinak,“ uvádí výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně.

A vliv má také poloha: v nižších polohách, kde vegetace startuje dřív, je riziko vyšší. Právě proto klimatická změna zhoršuje pěstitelské podmínky v nižších polohách republiky. Naopak je šancí pro střední a vyšší polohy, kde bude tepleji a bude zde i dostatek srážek.

Právě cílený výběr odolnějších druhů je tím nejlepším adaptačním opatřením na klimatické změny. A platí to i u zranitelných meruněk. „Změna klimatu ovlivňuje dobu kvetení meruněk, ale nepůsobí stejně na všechny odrůdy. Z našich pozorování je zřejmé, že staré, tradiční odrůdy nejsou schopné adaptace na tyto změny. Například u odrůdy Velkopavlovická byla pozorovaná v posledních deseti letech neschopnosti přinášet pravidelné a alespoň průměrné sklizně,“ uvádí Tomáš Nečas ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Vliv klimatických změn je možné zmírnit i jinými opatřeními, jako například výběrem lokality, managementem výsadby, výběrem podnože a podobně,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...