Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.
„To už je Středomoří,“ reaguje vědec na loňské teploty na Moravě
V každém ročním období se loni vyskytl nějaký extrém a jejich celkové množství je výrazně vyšší, než tomu bývalo v dřívějších dekádách. „Poslední dva roky byly nejteplejší nejen globálně, ale i v Česku. V atmosféře je daleko více energie než dříve,“ poznamenal Žalud. Dodal, že jediným původcem tohoto oteplování je lidská činnost.
Každé roční období bylo loni výrazně teplejší, než je dlouhodobý průměr. V zimě vyčníval únor, který byl nejteplejší v historii měření a odpovídal teplotně spíše první polovině dubna. V zimě tak bylo teplo a nebyl sníh. Stejně tak březen byl velmi teplý a toto období mělo silný negativní dopad na zemědělství. Ve druhé polovině dubna totiž přišly poměrně silné mrazy, které citelně poničily úrodu ovoce a způsobily další značné škody v zemědělství. Už 7. dubna zaznamenalo Česko tropický den, což se tak brzo dosud nestalo.
Léto bylo extrémní výskytem tropických dnů, tedy takových, kdy teplota vystoupá nad třicet stupňů. „Ve Strážnici bylo takových dnů čtyřicet sedm, dosud nejvíce. To už je Středomoří,“ prohlásil Žalud. Extrémní horka a takzvané horké vlny mají negativní dopad na lidské zdraví a přispívají ke zvýšenému množství úmrtí, prokázali odborníci.
Na podzim následovaly povodně, které zničily Jesenicko a značnou část severní Moravy a Slezska. „Kdyby Středozemní moře nemělo 29 stupňů Celsia, (...) ale jen 27, vypařilo by se méně vody, a méně vody by tak na naše území napršelo a síla povodně by byla nižší,“ míní Žalud. Vyšší teplota moří je také důsledkem klimatické změny, doplnil.
Negativa dlouhodobá i krátkodobá
Kromě těchto extrémů zmínil odborník i to, co klimatická změna přináší za další dlouhodobá negativa, která trápí především zemědělce. Průměrné množství srážek v Česku se dlouhodobě významně nemění a modely předpokládají, že tomu tak bude nadále. Zvyšuje se však teplota, takže se více vody vypaří a rostliny ji začínají spotřebovávat dříve. Sucho tak přichází i v době, kdy normálně prší.
„Navíc se mění rozložení srážek v jednotlivých obdobích. Nejdůležitější je voda pro zemědělce na jaře. Jenže v zimě je méně sněhu, takže v krajině je na začátku jara méně vody. A sledujeme dlouhodobý trend, že ubývá srážek v dubnu, v květnu a v červnu, naopak více prší v létě,“ zmínil Žalud. Navíc i jaro se už více podobá létu a lokální bouřky přicházejí i v květnu, což dříve nebývalo běžné.
