Dopady vyhánění dingů z přírody jsou viditelné z vesmíru, ukázaly satelitní snímky

V australských oblastech, ze kterých lidé vyhnali psa dinga, se hůř daří vegetaci. Je to přitom viditelné i z vesmíru. Poukázala na to nová analýza satelitních snímků, jejíž výsledky publikoval časopis Landscape Ecology.

Dingové běhají po australských pláních už tisíce let. Tento poddruh vlka obecného je typickým zvířetem australského kontinentu. V budoucnu by však tito predátoři mohli z přírody vymizet, protože se kříží s domácími i divokými psy.

Ochránci přírody přitom dlouhodobě zdůrazňují, že zachování genetického dědictví tohoto zvířete přispívá k udržení ekologické rovnováhy australských krajů. Dingové jsou totiž klíčovým článkem ekosystému: jako největší pozemští predátoři v Austrálii loví kočky, lišky či dokonce kozy, tedy zvířata, která dovezli osadníci z Evropy a jejichž populaci je třeba kontrolovat.

Na to, jak se změní podoba přírody po ústupu těchto predátorů, se zaměřila nová studie vědců z University of New South Wales. Zhodnotit jim to umožnily satelitní snímky pořízené v rámci programu Landsat.

Ty po dobu 32 let nepřetržitě mapovaly vegetaci kolem Plotu proti dingům. To znamená, že v jedné části sledované oblasti tato zvířata žila a ve druhé už ne. 

Dopady na celý ekosystém

Snímky, které zachycovaly veškerou vegetaci včetně té nezelené, ukázaly, že v místech bez dingů se rostlinám dařilo dlouhodobě hůře.

„Zmínění predátoři nepřímo ovlivňují podobu rostlinné pokrývky tím, že regulují počet klokanů a drobných savců,“ vysvětlil podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Mike Letnic z University of New South Wales.

„Když dingové z přírody zmizí, zvyšuje se počet klokanů. To pak může vést k nadměrnému spásání, které dopadá na celý ekosystém,“ řekl dále Letnic.  Dodal, že rozdíly byly natolik rozdílné, že je šlo pozorovat z vesmíru. 

Podle hlavního autora analýzy Adriana Fishera z University of New South Wales je jedním z klíčových rozdílů to, jak rostliny v oblasti bez dingů reagují na srážky. „I když déšť vedl k růstu vegetace na obou stranách plotu, zjistili jsme, že v místech bez dingů to nebylo tolik výrazné,“ poznamenal.

Vědci připustili, že dingové v tomto ohledu sice nemusí být jedinou příčinou, rozhodně ale hrají klíčovou roli. „Ústup vrcholných predátorů může mít na ekosystémy dalekosáhlé dopady, které se můžou projevit i na velmi velkých oblastech. To však často zůstalo bez povšimnutí, protože z mnohých zmizeli už dávno,“ uvedl Letnic.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...