V australských oblastech, ze kterých lidé vyhnali psa dinga, se hůř daří vegetaci. Je to přitom viditelné i z vesmíru. Poukázala na to nová analýza satelitních snímků, jejíž výsledky publikoval časopis Landscape Ecology.
Dingové běhají po australských pláních už tisíce let. Tento poddruh vlka obecného je typickým zvířetem australského kontinentu. V budoucnu by však tito predátoři mohli z přírody vymizet, protože se kříží s domácími i divokými psy.
Ochránci přírody přitom dlouhodobě zdůrazňují, že zachování genetického dědictví tohoto zvířete přispívá k udržení ekologické rovnováhy australských krajů. Dingové jsou totiž klíčovým článkem ekosystému: jako největší pozemští predátoři v Austrálii loví kočky, lišky či dokonce kozy, tedy zvířata, která dovezli osadníci z Evropy a jejichž populaci je třeba kontrolovat.
Na to, jak se změní podoba přírody po ústupu těchto predátorů, se zaměřila nová studie vědců z University of New South Wales. Zhodnotit jim to umožnily satelitní snímky pořízené v rámci programu Landsat.
Ty po dobu 32 let nepřetržitě mapovaly vegetaci kolem Plotu proti dingům. To znamená, že v jedné části sledované oblasti tato zvířata žila a ve druhé už ne.
Dopady na celý ekosystém
Snímky, které zachycovaly veškerou vegetaci včetně té nezelené, ukázaly, že v místech bez dingů se rostlinám dařilo dlouhodobě hůře.
„Zmínění predátoři nepřímo ovlivňují podobu rostlinné pokrývky tím, že regulují počet klokanů a drobných savců,“ vysvětlil podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Mike Letnic z University of New South Wales.
„Když dingové z přírody zmizí, zvyšuje se počet klokanů. To pak může vést k nadměrnému spásání, které dopadá na celý ekosystém,“ řekl dále Letnic. Dodal, že rozdíly byly natolik rozdílné, že je šlo pozorovat z vesmíru.
Podle hlavního autora analýzy Adriana Fishera z University of New South Wales je jedním z klíčových rozdílů to, jak rostliny v oblasti bez dingů reagují na srážky. „I když déšť vedl k růstu vegetace na obou stranách plotu, zjistili jsme, že v místech bez dingů to nebylo tolik výrazné,“ poznamenal.
Vědci připustili, že dingové v tomto ohledu sice nemusí být jedinou příčinou, rozhodně ale hrají klíčovou roli. „Ústup vrcholných predátorů může mít na ekosystémy dalekosáhlé dopady, které se můžou projevit i na velmi velkých oblastech. To však často zůstalo bez povšimnutí, protože z mnohých zmizeli už dávno,“ uvedl Letnic.
