Australská vláda oznámila osm hlášení o pozorování vakovlka. Vymřít měl před osmdesáti lety

Tasmánský úřad, který má za úkol sledovat přírodu, vodní zdroje a životní prostředí (DPIPWE) zveřejnil dokument, v němž různě detailně popisuje osm údajných setkání s vakovlkem. Šelma přezdívaná také tasmánský tygr přitom vyhynula ve volné přírodě na počátku minulého století, poslední exemplář zemřel v zoologické zahradě roku 1936 a za vyhynulého byl prohlášen roku 1982.

Poslední ze svědectví je staré asi dva měsíce, jiné pochází z letošního února: „Zvíře se otočilo a několikrát se podívalo na náš automobil, viděli jsme ho čistě po dobu asi 12–15 sekund.“ Manželé, kteří tvora měli pozorovat ze svého vozu, jsou si na sto procent jistí, že se jednalo právě o vakovlka. Poznali ho nejen podle tvaru těla, ale především podle typických pruhů na zadní části těla.

Výskyt vakovlka z poslední doby by měla dokládat i fotografie, kterou zveřejnila místní média. Pokud na ní není vakovlk, mohlo by se jedat o lišku postiženou prašivinou:

Jiné svědectví vakovlka popsalo jako tvora pohybem podobného kočce, který se hýbal mlhou. Další svědek oznámil během loňského listopadu, že pozoroval nejen tasmánského tygra, ale také dvě mláďata. Další svědectví uvádějí, že tvor byl podobný vlku nebo lišce, ale od nich se lišil ocasem, který vypadal spíše jako kočičí.

Dvakrát vyhynulé zvíře

V Austrálii i Tasmánii byl vakovlk dlouhé statisíce let vrcholným predátorem – dravcem, který v ekosystému nemá konkurenta. Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl podobný našim vlkům, měl však pruhovanou kůži, která připomínala Evropanům tygra.

Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Vymřel však rovnou dvakrát.

V Austrálii začal vymírat asi před dvěma tisíci lety – není prokázané, že za to nutně nesl odpovědnost člověk. Jisté ale je, že Austrálci vakovlka lovili, důkazy existují například v podobě jeskynních maleb.

Za jeho vyhynutí v Austrálii může pes dingo, který se na kontinent dostal asi tři tisíce let před evropskými kolonisty. Vliv mohly mít také nemoci, které se na tento kontinent dostaly s evropskými kolonisty a jejich domestikovanými zvířaty.

V Tasmánii lidé za vybití vakovlků mohou jednoznačně. O těchto šelmách se říkalo, že loví ovce. Ty přitom tvořily dominantní zdroj příjmů kolonistů, a na lov pruhovaného dravce se tak vypisovala i finanční odměna. Dnes se ukazuje, že vakovlci zřejmě na ovce útočili jen výjimečně, neměli na to ideálně stavěné tělo. Nicméně to už bylo pozdě, poslední vakovlk pošel v zoologické zahradě 7. září 1936, zřejmě na následky zanedbání péče.

Jsou svědectví realistická?

Hlášení o viděných vakovlcích přicházejí v Tasmánii průběžně, ale byla považována za obdobu yettiho nebo příšery z jezera Loch Ness. V rozhovoru pro australskou stanici ABC se expert na vakovlky Col Bailey vyjádřil k nejnovější vlně pozorování velmi pozitivně: „Jsem si jistý, že nejsou vyhynulí… a tento dokument nám to poodhaluje,“ uvedl.

Sám věří, že vakovlka viděl před necelým půlstoletím. Úřad DPIPWE se k možné existenci vyhynulého zvířete nevyjádřil, jen oznámil, že bude zprávy o pozorováních detailně monitorovat.

Zatím byly všechny pokusy tohoto tvora najít nebo přinést jednoznačné důkazy, že někde v Tasmánii přežil, neúspěšné. Selhal v tom dokonce i Edmund Hillary, první pokořitel Mount Everestu, který se za symbolem Tasmánie vypravil s expedicí v 60. letech minulého století – ani on tohoto savce neobjevil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 8 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 10 hhodinami

Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.
před 12 hhodinami

V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.
před 17 hhodinami

Včelstva na severu Moravy postihl mor

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
před 17 hhodinami

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 18 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
31. 7. 2025

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
31. 7. 2025
Načítání...