Australská vláda oznámila osm hlášení o pozorování vakovlka. Vymřít měl před osmdesáti lety

Tasmánský úřad, který má za úkol sledovat přírodu, vodní zdroje a životní prostředí (DPIPWE) zveřejnil dokument, v němž různě detailně popisuje osm údajných setkání s vakovlkem. Šelma přezdívaná také tasmánský tygr přitom vyhynula ve volné přírodě na počátku minulého století, poslední exemplář zemřel v zoologické zahradě roku 1936 a za vyhynulého byl prohlášen roku 1982.

Poslední ze svědectví je staré asi dva měsíce, jiné pochází z letošního února: „Zvíře se otočilo a několikrát se podívalo na náš automobil, viděli jsme ho čistě po dobu asi 12–15 sekund.“ Manželé, kteří tvora měli pozorovat ze svého vozu, jsou si na sto procent jistí, že se jednalo právě o vakovlka. Poznali ho nejen podle tvaru těla, ale především podle typických pruhů na zadní části těla.

Výskyt vakovlka z poslední doby by měla dokládat i fotografie, kterou zveřejnila místní média. Pokud na ní není vakovlk, mohlo by se jedat o lišku postiženou prašivinou:

Jiné svědectví vakovlka popsalo jako tvora pohybem podobného kočce, který se hýbal mlhou. Další svědek oznámil během loňského listopadu, že pozoroval nejen tasmánského tygra, ale také dvě mláďata. Další svědectví uvádějí, že tvor byl podobný vlku nebo lišce, ale od nich se lišil ocasem, který vypadal spíše jako kočičí.

Dvakrát vyhynulé zvíře

V Austrálii i Tasmánii byl vakovlk dlouhé statisíce let vrcholným predátorem – dravcem, který v ekosystému nemá konkurenta. Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl podobný našim vlkům, měl však pruhovanou kůži, která připomínala Evropanům tygra.

Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Vymřel však rovnou dvakrát.

V Austrálii začal vymírat asi před dvěma tisíci lety – není prokázané, že za to nutně nesl odpovědnost člověk. Jisté ale je, že Austrálci vakovlka lovili, důkazy existují například v podobě jeskynních maleb.

Za jeho vyhynutí v Austrálii může pes dingo, který se na kontinent dostal asi tři tisíce let před evropskými kolonisty. Vliv mohly mít také nemoci, které se na tento kontinent dostaly s evropskými kolonisty a jejich domestikovanými zvířaty.

V Tasmánii lidé za vybití vakovlků mohou jednoznačně. O těchto šelmách se říkalo, že loví ovce. Ty přitom tvořily dominantní zdroj příjmů kolonistů, a na lov pruhovaného dravce se tak vypisovala i finanční odměna. Dnes se ukazuje, že vakovlci zřejmě na ovce útočili jen výjimečně, neměli na to ideálně stavěné tělo. Nicméně to už bylo pozdě, poslední vakovlk pošel v zoologické zahradě 7. září 1936, zřejmě na následky zanedbání péče.

Jsou svědectví realistická?

Hlášení o viděných vakovlcích přicházejí v Tasmánii průběžně, ale byla považována za obdobu yettiho nebo příšery z jezera Loch Ness. V rozhovoru pro australskou stanici ABC se expert na vakovlky Col Bailey vyjádřil k nejnovější vlně pozorování velmi pozitivně: „Jsem si jistý, že nejsou vyhynulí… a tento dokument nám to poodhaluje,“ uvedl.

Sám věří, že vakovlka viděl před necelým půlstoletím. Úřad DPIPWE se k možné existenci vyhynulého zvířete nevyjádřil, jen oznámil, že bude zprávy o pozorováních detailně monitorovat.

Zatím byly všechny pokusy tohoto tvora najít nebo přinést jednoznačné důkazy, že někde v Tasmánii přežil, neúspěšné. Selhal v tom dokonce i Edmund Hillary, první pokořitel Mount Everestu, který se za symbolem Tasmánie vypravil s expedicí v 60. letech minulého století – ani on tohoto savce neobjevil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...