Čeští vodohospodáři hlásí nadprůměrné toky. Deště z konce minulého týdne přinesly včas vláhu, kterou nyní vegetace potřebuje. Během jara a na začátku léta totiž rostliny vyžadují kvůli růstu vodu nejvíce. Voda se vrací také do některých dříve téměř vyschlých rybníků či studní.
Deště přinesly včas vláhu, kterou vegetace potřebuje. Plní se i dříve téměř vyschlé studny a rybníky
Události: V Česku je nyní vody dostatek (zdroj: ČT24)
V Praze kvůli zvýšenému průtoku město vyklidilo náplavky a zastavilo některé přívozy. „Předpokládáme, že to potrvá zhruba do konce tohoto týdne, pak by měl déšť ustat a hladina by měla klesat,“ okomentoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Voda se nyní letos už podruhé rozlévá po lužních lesích na soutoku Moravy a Dyje. Také novomlýnské nádrže musely zvednout stavidla. „Dyje se kdysi vylévala devětkrát do roka. Lednová mívala devět mladých, jsme říkali,“ sdělil předseda Zemědělského družstva Bulhary Antonín Osička.
V okolí jsou pod vodou i některá pole, louky či cesty. Břeclav zakázala vstup do obory Soutok až do 15. května. Podle vodohospodářů je množství vody, které se touto cestou do půdy dostává, pro krajinu zdravé.
„Všechny nádrže dyjsko-svratecké vodohospodářské soustavy, zejména vodní nádrže Vranov, Vír a Nové Mlýny, v podstatě zpomalily souběh povodňových průtoků,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Na sever od Plzně se zase vrátila voda do studní, které dříve skoro vyschly. „Domníváme se, že ten srážkový deficit se během posledních měsíců vylepšil,“ soudí starosta obce Nečtiny Jiří Křemenák (STAN).
Rychleji se také oproti očekávání plní i Bolevecký rybník přímo v Plzni. Hladina v posledních letech klesala a nádrž ztratila až polovinu vody. Od září se dopouští z Berounky. „Ještě není úplně jasné, jestli voda nezačne v nějaké fázi ubývat. A to nemusí být jenom výparem, ale může se nám ztrácet do okolí rybníka,“ uvedl vedoucí vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.
Vody je v Česku nyní dostatek
Prakticky v celém Česku je aktuálně vody dostatek. Například v Praze od začátku roku napršelo nebo nasněžilo přes sto litrů vody na každý metr čtvereční, což odpovídá obvyklým hodnotám. Výrazně ale přitom pomohl vydatný déšť z konce minulého týdne.
Na většině míst je krajina téměř zcela nasycena vodou, která navíc přišla v klíčovém období. Během jara a na začátku léta totiž rostliny potřebují kvůli růstu vodu nejvíce.
Hladiny spodních vod reagují s větším zpožděním. Řada mělkých vrtů nebo studen na Moravě stále hlásí silně podnormální stav a nízké hladiny spodní vody. V Čechách je situace lepší s výjimkou části Ústeckého kraje, kde je méně vody také v krajině.
Rostoucí zájem o studny
A právě o výstavbu studní nyní mezi Čechy roste zájem. Například Česká asociace hydrogeologů eviduje asi o pětinu více požadavků než v předchozích dvou letech. Důvodem je především snaha lidí ušetřit na vodném.
„Lidé si vlastně chrání svoje příjmy tím, že si za nějaký finanční obnos zhotoví vlastní zdroj pitné vody a nejsou limitováni cenou vodného, stočné platí stejně,“ uvedl majitel firmy MZ Trade Miroslav Zavadil.
Vyšší počet objednávek potvrzuje i řada další společností, které oslovila Česká televize. Některé zvládnou studnu vyhloubit do měsíce nebo čtvrt roku. Na termín si zákazník může počkat ale i rok.
Čekací doba na realizaci vrtaných studní
Pokud se lidé rozhodnou studnu vyhloubit, hydrogeolog jim nejdříve zmapuje lokalitu a určí parametry vrtu. Pak se čeká na povolení úřadů, což je podle firem často ten největší problém. Návratnost investice pak může být v řádu desítek let.
„Náklady na vrtání jsou 120 až 150 tisíc, plus nějaká projektová dokumentace, geologický dozor, zhruba třicet tisíc. Ale k tomu musíte připočítat ještě související stavební práce, takže v průměru to vychází asi na 250 tisíc korun,“ vysvětlila místopředsedkyně České asociace hydrogeologů Barbora Topinková. „Pokud máte vlastní studnu, tak dům průměrně obydlený s průměrnou spotřebou na hlavu ušetří ročně okolo pěti až deseti tisíc korun,“ doplnila.