Duben byl v Česku velmi studený a temný. Někde mrzlo dokonce více než v lednu

Teplotně podprůměrný, srážkově nadprůměrný a z hlediska slunečního svitu podprůměrný, takový byl letošní duben v Česku. Po třech měsících s kladnou odchylkou teplot přišel konečně teplotně podnormální měsíc. S průměrnou měsíční teplotou sedm stupňů Celsia byl podle předběžných údajů o 1,4 stupně chladnější, než činí dlouhodobý normál za období 1991 až 2020.

Začátek jara, tedy březen, přinesl většinou teplejší počasí, než je obvyklé. A po teplém únoru to výrazně urychlilo vývoj vegetace. V dubnu ale přišla studená sprcha. Česko se dočkalo opakovaných vpádů studeného vzduchu od severozápadu až severovýchodu a sněhové vločky se přechodně objevily zase i v nížinách, byť ty v dubnu nejsou až tak výjimečné. Velké problémy ale během těchto studených epizod způsobily noční mrazy.

Mrzlo i ve dvou metrech nad zemí, přičemž 5. a 6. dubna klesla teplota pod nulu na všech stanicích v Česku, dokonce i v jindy citelně teplejším pražském Klementinu. Vůbec nejnižší dubnovou teplotu zaznamenala stanice Jizerka šestého dubna, kdy tam minimum kleslo až na minus 15,2 stupně Celsia. Pozoruhodné teploty se ale objevily i jinde: například na stanici v centru Volar bylo dubnové minimum minus 7,9 stupně, což je nižší teplota než za celý letošní leden.

Poměrně silné mrazy s teplotami kolem minus pěti naměřili ve velikonočním týdnu třeba také na Hané, ve středních Čechách či v Polabí, tedy zemědělsky úrodných oblastech. Škody na kvetoucích ovocných stromech jsou proto velké. Přízemní mráz se ale vyskytl i na konci dubna, ve čtvrtek sedmadvacátého. A právě teplotně podprůměrné týdny vedly k výraznému zabrzdění vývoje vegetace – aktuálně je tak standardní, ve výše položených oblastech spíš mírně opožděný.

Jsou studené dubny novou normou?

Zajímavé je, že letošní duben je už třetím teplotně podprůměrným dubnem v řadě – loni skončil s odchylkou minus 2,1 stupně Celsia, předloni dokonce minus 3,1. I v uplynulých dvou letech jsme se potýkali se škodami způsobenými jarními mrazy na vegetaci, především ovocných stromech, případně vinné révě.

Jde o fenomén, o jehož hrozbě se v souvislosti se změnou klimatu hovoří už delší dobu, a lze předpokládat, že do budoucna bude toto riziko nabývat dále na významu. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že právě duben se vyznačuje obecně velkou teplotní proměnlivostí, kdy nejsou výjimkou jak letní, tak i mrazové dny. Aprílové počasí se nestalo symbolem divokosti náhodou.

Pocit chladu během letošního dubna umocnila také nadprůměrná oblačnost, a tedy podprůměrné trvání slunečního svitu – v průměru za celé Česko nasvítilo pouze 119 hodin, což představuje sedmdesát procent normálního svitu. Hlavně v horských oblastech svítilo slunce místy kratší dobu než v březnu, kdy je ale den citelně kratší.

Dobrá zpráva o suchu

Ruku v ruce s převážně velkou oblačností jdou i nadprůměrné srážky – bylo jich o šedesát procent více, než odpovídá dlouhodobému průměru. Nejvýznamnější srážky přinesla tlaková níže postupující od jihu v polovině měsíce – za tři dny spadlo často třicet až padesát milimetrů, na jihu ojediněle až kolem 65 litrů vody na metr čtvereční.

Tyto vydatné srážky značně zvýšily hladiny řek i s dosažením stupňů povodňové aktivity. A ve vyšších polohách Šumavy a Novohradských hor se obyvatelé dočkali ještě pozdního vydatnějšího sněžení. Díky těmto srážkám je tak Česko s velkou pravděpodobností až do začátku léta uchráněno před významnějším suchem.

Třídenní suma srážek od 13. do 15. dubna 2023
Zdroj: ČHMÚ

Teplotně podprůměrný duben zažili také naši sousedé. Například v Rakousku činí odchylka za celé území dokonce minus dva stupně Celsia, a rovněž šlo o první chladnější měsíc letošního roku. Německo hlásí odchylku minus 1,4 stupně a chladnější duben, než odpovídá průměru, měli i v Belgii, Nizozemsku nebo Švýcarsku.

Obyvatelé britských ostrovů zažili teplotně průměrný měsíc. Zato horký duben mají za sebou obyvatelé Pyrenejského poloostrova, kde jak ve Španělsku, tak i v Portugalsku zaznamenali nové měsíční celostátní rekordy. A rozsáhlé oblasti této části kontinentu trápí i prohlubující se sucho. 

Srážky v Rakousku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 4 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 10 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 12 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 14 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 18 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...