Antarktida se mění. Zeleně skokově přibylo, ukazují satelitní data

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Antarktický poloostrov se stejně jako mnoho jiných polárních oblastí otepluje rychleji, než je celosvětový průměr. Také extrémní vedra se na Antarktidě vyskytují stále častěji. Nová studie univerzit v Exeteru a Hertfordshiru a Britské antarktické služby použila satelitní data k posouzení toho, jak moc se Antarktický poloostrov „zazelenal“ v reakci na klimatické změny.

Výsledky ukazují, že plocha vegetačního pokryvu na celém poloostrově se zvýšila z méně než jednoho kilometru čtverečního v roce 1986 na téměř 12 kilometrů čtverečních v roce 2021. Novější data zatím vědci nemají, předpokládají ale, že tato změna pokračuje.

Antarktický poloostrov je nejsevernější část pevninské Antarktidy, čnící severozápadním směrem k nejjižnějšímu cípu Jižní Ameriky vzdálené asi tisíc kilometrů.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, také zjistila, že tento trend se v posledních letech (2016 až 2021) zrychlil o více než třicet procent ve srovnání s celým sledovaným obdobím. V tomto období přibývalo ročně víc než 400 tisíc metrů čtverečních zelených ploch.

Důkazů je víc

Tento výzkum satelitních dat potvrzuje starší výsledky, které vědci z Antarktického poloostrova získali jinými metodami. V předchozí studii, která zkoumala vzorky z ekosystémů s převahou mechů z tohoto regionu, se například našly důkazy, že míra růstu rostlin se tam v posledních desetiletích dramaticky zvýšila.

„Rostliny, které najdeme na Antarktickém poloostrově, většinou jsou to mechy, rostou v těch možná nejdrsnějších podmínkách na Zemi,“ říká jeden z autorů nové studie Thomas Roland z University of Exeter. Krajině stále téměř zcela dominuje sníh, led a skály. Jen nepatrný zlomek je kolonizován rostlinami. „Ale i tento nepatrný zlomek se dramaticky zvětšil – což ukazuje, že i tato rozsáhlá a izolovaná divočina je ovlivněna antropogenní (lidmi vyvolanou) změnou klimatu,“ zdůraznil expert.

Antarktidu čekají změny

S tím, jak se tyto ekosystémy budou více stabilizovat a klima se bude nadále oteplovat, je podle britských expertů pravděpodobné, že se rozsah zelených ploch na Antarktickém poloostrově bude zvyšovat i nadále. „Půda v Antarktidě je sice většinou chudá anebo dokonce žádná, ale tento nárůst rostlinného života dodá organickou hmotu a usnadní její tvorbu – potenciálně tak připraví půdu pro růst dalších rostlin,“ popisují autoři studie biologický mechanismus.

To podle nich navíc zvyšuje riziko příchodu nepůvodních a invazních druhů, které mohou být přenášeny ekoturisty, vědci nebo jinými návštěvníky kontinentu. Vědci zdůrazňují naléhavou potřebu dalšího výzkumu, který by určil konkrétní klimatické a environmentální mechanismy, jež jsou hnací silou trendu ozelenění.

„Citlivost vegetace Antarktického poloostrova na klimatické změny je nyní zřejmá a při budoucím antropogenním oteplování by mohlo dojít k zásadním změnám v biologii a krajině této ikonické a zranitelné oblasti,“ dodávají autoři výzkumu. „Naše zjištění vyvolávají vážné obavy o environmentální budoucnost Antarktického poloostrova i celého kontinentu. Abychom mohli Antarktidu chránit, musíme těmto změnám porozumět a přesně určit, co je způsobuje,“ apelují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 17 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 18 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 19 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
6. 11. 2025
Načítání...