Antarktida se mění. Zeleně skokově přibylo, ukazují satelitní data

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Antarktický poloostrov se stejně jako mnoho jiných polárních oblastí otepluje rychleji, než je celosvětový průměr. Také extrémní vedra se na Antarktidě vyskytují stále častěji. Nová studie univerzit v Exeteru a Hertfordshiru a Britské antarktické služby použila satelitní data k posouzení toho, jak moc se Antarktický poloostrov „zazelenal“ v reakci na klimatické změny.

Výsledky ukazují, že plocha vegetačního pokryvu na celém poloostrově se zvýšila z méně než jednoho kilometru čtverečního v roce 1986 na téměř 12 kilometrů čtverečních v roce 2021. Novější data zatím vědci nemají, předpokládají ale, že tato změna pokračuje.

Antarktický poloostrov je nejsevernější část pevninské Antarktidy, čnící severozápadním směrem k nejjižnějšímu cípu Jižní Ameriky vzdálené asi tisíc kilometrů.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, také zjistila, že tento trend se v posledních letech (2016 až 2021) zrychlil o více než třicet procent ve srovnání s celým sledovaným obdobím. V tomto období přibývalo ročně víc než 400 tisíc metrů čtverečních zelených ploch.

Důkazů je víc

Tento výzkum satelitních dat potvrzuje starší výsledky, které vědci z Antarktického poloostrova získali jinými metodami. V předchozí studii, která zkoumala vzorky z ekosystémů s převahou mechů z tohoto regionu, se například našly důkazy, že míra růstu rostlin se tam v posledních desetiletích dramaticky zvýšila.

„Rostliny, které najdeme na Antarktickém poloostrově, většinou jsou to mechy, rostou v těch možná nejdrsnějších podmínkách na Zemi,“ říká jeden z autorů nové studie Thomas Roland z University of Exeter. Krajině stále téměř zcela dominuje sníh, led a skály. Jen nepatrný zlomek je kolonizován rostlinami. „Ale i tento nepatrný zlomek se dramaticky zvětšil – což ukazuje, že i tato rozsáhlá a izolovaná divočina je ovlivněna antropogenní (lidmi vyvolanou) změnou klimatu,“ zdůraznil expert.

Antarktidu čekají změny

S tím, jak se tyto ekosystémy budou více stabilizovat a klima se bude nadále oteplovat, je podle britských expertů pravděpodobné, že se rozsah zelených ploch na Antarktickém poloostrově bude zvyšovat i nadále. „Půda v Antarktidě je sice většinou chudá anebo dokonce žádná, ale tento nárůst rostlinného života dodá organickou hmotu a usnadní její tvorbu – potenciálně tak připraví půdu pro růst dalších rostlin,“ popisují autoři studie biologický mechanismus.

To podle nich navíc zvyšuje riziko příchodu nepůvodních a invazních druhů, které mohou být přenášeny ekoturisty, vědci nebo jinými návštěvníky kontinentu. Vědci zdůrazňují naléhavou potřebu dalšího výzkumu, který by určil konkrétní klimatické a environmentální mechanismy, jež jsou hnací silou trendu ozelenění.

„Citlivost vegetace Antarktického poloostrova na klimatické změny je nyní zřejmá a při budoucím antropogenním oteplování by mohlo dojít k zásadním změnám v biologii a krajině této ikonické a zranitelné oblasti,“ dodávají autoři výzkumu. „Naše zjištění vyvolávají vážné obavy o environmentální budoucnost Antarktického poloostrova i celého kontinentu. Abychom mohli Antarktidu chránit, musíme těmto změnám porozumět a přesně určit, co je způsobuje,“ apelují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 9 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánovčera v 15:49

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
včera v 11:10

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...