Antarktida se mění. Zeleně skokově přibylo, ukazují satelitní data

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Antarktický poloostrov se stejně jako mnoho jiných polárních oblastí otepluje rychleji, než je celosvětový průměr. Také extrémní vedra se na Antarktidě vyskytují stále častěji. Nová studie univerzit v Exeteru a Hertfordshiru a Britské antarktické služby použila satelitní data k posouzení toho, jak moc se Antarktický poloostrov „zazelenal“ v reakci na klimatické změny.

Výsledky ukazují, že plocha vegetačního pokryvu na celém poloostrově se zvýšila z méně než jednoho kilometru čtverečního v roce 1986 na téměř 12 kilometrů čtverečních v roce 2021. Novější data zatím vědci nemají, předpokládají ale, že tato změna pokračuje.

Antarktický poloostrov je nejsevernější část pevninské Antarktidy, čnící severozápadním směrem k nejjižnějšímu cípu Jižní Ameriky vzdálené asi tisíc kilometrů.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, také zjistila, že tento trend se v posledních letech (2016 až 2021) zrychlil o více než třicet procent ve srovnání s celým sledovaným obdobím. V tomto období přibývalo ročně víc než 400 tisíc metrů čtverečních zelených ploch.

Důkazů je víc

Tento výzkum satelitních dat potvrzuje starší výsledky, které vědci z Antarktického poloostrova získali jinými metodami. V předchozí studii, která zkoumala vzorky z ekosystémů s převahou mechů z tohoto regionu, se například našly důkazy, že míra růstu rostlin se tam v posledních desetiletích dramaticky zvýšila.

„Rostliny, které najdeme na Antarktickém poloostrově, většinou jsou to mechy, rostou v těch možná nejdrsnějších podmínkách na Zemi,“ říká jeden z autorů nové studie Thomas Roland z University of Exeter. Krajině stále téměř zcela dominuje sníh, led a skály. Jen nepatrný zlomek je kolonizován rostlinami. „Ale i tento nepatrný zlomek se dramaticky zvětšil – což ukazuje, že i tato rozsáhlá a izolovaná divočina je ovlivněna antropogenní (lidmi vyvolanou) změnou klimatu,“ zdůraznil expert.

Antarktidu čekají změny

S tím, jak se tyto ekosystémy budou více stabilizovat a klima se bude nadále oteplovat, je podle britských expertů pravděpodobné, že se rozsah zelených ploch na Antarktickém poloostrově bude zvyšovat i nadále. „Půda v Antarktidě je sice většinou chudá anebo dokonce žádná, ale tento nárůst rostlinného života dodá organickou hmotu a usnadní její tvorbu – potenciálně tak připraví půdu pro růst dalších rostlin,“ popisují autoři studie biologický mechanismus.

To podle nich navíc zvyšuje riziko příchodu nepůvodních a invazních druhů, které mohou být přenášeny ekoturisty, vědci nebo jinými návštěvníky kontinentu. Vědci zdůrazňují naléhavou potřebu dalšího výzkumu, který by určil konkrétní klimatické a environmentální mechanismy, jež jsou hnací silou trendu ozelenění.

„Citlivost vegetace Antarktického poloostrova na klimatické změny je nyní zřejmá a při budoucím antropogenním oteplování by mohlo dojít k zásadním změnám v biologii a krajině této ikonické a zranitelné oblasti,“ dodávají autoři výzkumu. „Naše zjištění vyvolávají vážné obavy o environmentální budoucnost Antarktického poloostrova i celého kontinentu. Abychom mohli Antarktidu chránit, musíme těmto změnám porozumět a přesně určit, co je způsobuje,“ apelují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 17 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...