Antarktida se mění. Zeleně skokově přibylo, ukazují satelitní data

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Antarktický poloostrov se stejně jako mnoho jiných polárních oblastí otepluje rychleji, než je celosvětový průměr. Také extrémní vedra se na Antarktidě vyskytují stále častěji. Nová studie univerzit v Exeteru a Hertfordshiru a Britské antarktické služby použila satelitní data k posouzení toho, jak moc se Antarktický poloostrov „zazelenal“ v reakci na klimatické změny.

Výsledky ukazují, že plocha vegetačního pokryvu na celém poloostrově se zvýšila z méně než jednoho kilometru čtverečního v roce 1986 na téměř 12 kilometrů čtverečních v roce 2021. Novější data zatím vědci nemají, předpokládají ale, že tato změna pokračuje.

Antarktický poloostrov je nejsevernější část pevninské Antarktidy, čnící severozápadním směrem k nejjižnějšímu cípu Jižní Ameriky vzdálené asi tisíc kilometrů.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, také zjistila, že tento trend se v posledních letech (2016 až 2021) zrychlil o více než třicet procent ve srovnání s celým sledovaným obdobím. V tomto období přibývalo ročně víc než 400 tisíc metrů čtverečních zelených ploch.

Důkazů je víc

Tento výzkum satelitních dat potvrzuje starší výsledky, které vědci z Antarktického poloostrova získali jinými metodami. V předchozí studii, která zkoumala vzorky z ekosystémů s převahou mechů z tohoto regionu, se například našly důkazy, že míra růstu rostlin se tam v posledních desetiletích dramaticky zvýšila.

„Rostliny, které najdeme na Antarktickém poloostrově, většinou jsou to mechy, rostou v těch možná nejdrsnějších podmínkách na Zemi,“ říká jeden z autorů nové studie Thomas Roland z University of Exeter. Krajině stále téměř zcela dominuje sníh, led a skály. Jen nepatrný zlomek je kolonizován rostlinami. „Ale i tento nepatrný zlomek se dramaticky zvětšil – což ukazuje, že i tato rozsáhlá a izolovaná divočina je ovlivněna antropogenní (lidmi vyvolanou) změnou klimatu,“ zdůraznil expert.

Antarktidu čekají změny

S tím, jak se tyto ekosystémy budou více stabilizovat a klima se bude nadále oteplovat, je podle britských expertů pravděpodobné, že se rozsah zelených ploch na Antarktickém poloostrově bude zvyšovat i nadále. „Půda v Antarktidě je sice většinou chudá anebo dokonce žádná, ale tento nárůst rostlinného života dodá organickou hmotu a usnadní její tvorbu – potenciálně tak připraví půdu pro růst dalších rostlin,“ popisují autoři studie biologický mechanismus.

To podle nich navíc zvyšuje riziko příchodu nepůvodních a invazních druhů, které mohou být přenášeny ekoturisty, vědci nebo jinými návštěvníky kontinentu. Vědci zdůrazňují naléhavou potřebu dalšího výzkumu, který by určil konkrétní klimatické a environmentální mechanismy, jež jsou hnací silou trendu ozelenění.

„Citlivost vegetace Antarktického poloostrova na klimatické změny je nyní zřejmá a při budoucím antropogenním oteplování by mohlo dojít k zásadním změnám v biologii a krajině této ikonické a zranitelné oblasti,“ dodávají autoři výzkumu. „Naše zjištění vyvolávají vážné obavy o environmentální budoucnost Antarktického poloostrova i celého kontinentu. Abychom mohli Antarktidu chránit, musíme těmto změnám porozumět a přesně určit, co je způsobuje,“ apelují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...