Antarktida se mění. Zeleně skokově přibylo, ukazují satelitní data

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Antarktický poloostrov se stejně jako mnoho jiných polárních oblastí otepluje rychleji, než je celosvětový průměr. Také extrémní vedra se na Antarktidě vyskytují stále častěji. Nová studie univerzit v Exeteru a Hertfordshiru a Britské antarktické služby použila satelitní data k posouzení toho, jak moc se Antarktický poloostrov „zazelenal“ v reakci na klimatické změny.

Výsledky ukazují, že plocha vegetačního pokryvu na celém poloostrově se zvýšila z méně než jednoho kilometru čtverečního v roce 1986 na téměř 12 kilometrů čtverečních v roce 2021. Novější data zatím vědci nemají, předpokládají ale, že tato změna pokračuje.

Antarktický poloostrov je nejsevernější část pevninské Antarktidy, čnící severozápadním směrem k nejjižnějšímu cípu Jižní Ameriky vzdálené asi tisíc kilometrů.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Geoscience, také zjistila, že tento trend se v posledních letech (2016 až 2021) zrychlil o více než třicet procent ve srovnání s celým sledovaným obdobím. V tomto období přibývalo ročně víc než 400 tisíc metrů čtverečních zelených ploch.

Důkazů je víc

Tento výzkum satelitních dat potvrzuje starší výsledky, které vědci z Antarktického poloostrova získali jinými metodami. V předchozí studii, která zkoumala vzorky z ekosystémů s převahou mechů z tohoto regionu, se například našly důkazy, že míra růstu rostlin se tam v posledních desetiletích dramaticky zvýšila.

„Rostliny, které najdeme na Antarktickém poloostrově, většinou jsou to mechy, rostou v těch možná nejdrsnějších podmínkách na Zemi,“ říká jeden z autorů nové studie Thomas Roland z University of Exeter. Krajině stále téměř zcela dominuje sníh, led a skály. Jen nepatrný zlomek je kolonizován rostlinami. „Ale i tento nepatrný zlomek se dramaticky zvětšil – což ukazuje, že i tato rozsáhlá a izolovaná divočina je ovlivněna antropogenní (lidmi vyvolanou) změnou klimatu,“ zdůraznil expert.

Antarktidu čekají změny

S tím, jak se tyto ekosystémy budou více stabilizovat a klima se bude nadále oteplovat, je podle britských expertů pravděpodobné, že se rozsah zelených ploch na Antarktickém poloostrově bude zvyšovat i nadále. „Půda v Antarktidě je sice většinou chudá anebo dokonce žádná, ale tento nárůst rostlinného života dodá organickou hmotu a usnadní její tvorbu – potenciálně tak připraví půdu pro růst dalších rostlin,“ popisují autoři studie biologický mechanismus.

To podle nich navíc zvyšuje riziko příchodu nepůvodních a invazních druhů, které mohou být přenášeny ekoturisty, vědci nebo jinými návštěvníky kontinentu. Vědci zdůrazňují naléhavou potřebu dalšího výzkumu, který by určil konkrétní klimatické a environmentální mechanismy, jež jsou hnací silou trendu ozelenění.

„Citlivost vegetace Antarktického poloostrova na klimatické změny je nyní zřejmá a při budoucím antropogenním oteplování by mohlo dojít k zásadním změnám v biologii a krajině této ikonické a zranitelné oblasti,“ dodávají autoři výzkumu. „Naše zjištění vyvolávají vážné obavy o environmentální budoucnost Antarktického poloostrova i celého kontinentu. Abychom mohli Antarktidu chránit, musíme těmto změnám porozumět a přesně určit, co je způsobuje,“ apelují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 2 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 3 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 5 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 9 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 22 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 23 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...