Arktida zaznamenala nejteplejší léto od začátku měření

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve výroční zprávě popsal klimatické změny v Arktidě. Studie zdůraznila zejména rozsah rekordních požárů v Kanadě a tání grónských ledovců. Jde o další z řady letošních zpráv o rekordních teplotních měřeních včetně té od unijní agentury Copernicus, která předpověděla, že letošek bude globálně nejteplejším rokem.

Období od října 2022 do září 2023 bylo v Arktidě šestým nejteplejším od roku 1900. Dosavadní rekordy ale překonalo léto, respektive červenec až září, kdy průměrná teplota dosahovala 6,4 stupně Celsia.

„Hlavním poselstvím naší zprávy je, že je čas jednat,“ uvedl podle agentury AFP v prohlášení šéf NOAA Rick Spinrad. „Naše země i mezinárodní společenství musí výrazně snížit emise skleníkových plynů, které jsou hnacím motorem těchto změn,“ dodal šéf amerického úřadu.

Jak dříve uvedl Copernicus ve zprávě, letošek bude dle předpovědi nejteplejším rokem v historii měření. Arktida se ale otepluje rychleji než oblasti ve středních zeměpisných šířkách, řekl Spinrad.

Na zprávě NOAA, kterou úřad zveřejňuje každý rok už 18 let, se podle AFP podílelo přes osmdesát odborníků ze třinácti zemí. Dokument se soustředil na míru srážek, které v rámci Arktidy dosahovaly výrazných regionálních rozdílů. Zatímco na severu amerického kontinentu bylo letošní léto abnormálně suché, což mimo jiné podpořilo rozsáhlé požáry v Kanadě, naopak ve Skandinávii způsobily vydatné deště záplavy.

Grónsko stejně jako v předchozích letech zaznamenalo úbytek ledové pokrývky, a to i přes nadprůměrné sněžení. Podle NOAA stanice v nejvyšším bodě ledového příkrovu letos 26. června 2023 zaznamenala rekordní teplotu 0,4 stupně Celsia.

Tání grónských ledovců přispívá ke zvýšení hladiny moří, což má důsledky i za hranicemi Arktidy. Jejich kolaps by byl katastrofální, zejména pro pobřežní komunity po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 19 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.