Arktida zaznamenala nejteplejší léto od začátku měření

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve výroční zprávě popsal klimatické změny v Arktidě. Studie zdůraznila zejména rozsah rekordních požárů v Kanadě a tání grónských ledovců. Jde o další z řady letošních zpráv o rekordních teplotních měřeních včetně té od unijní agentury Copernicus, která předpověděla, že letošek bude globálně nejteplejším rokem.

Období od října 2022 do září 2023 bylo v Arktidě šestým nejteplejším od roku 1900. Dosavadní rekordy ale překonalo léto, respektive červenec až září, kdy průměrná teplota dosahovala 6,4 stupně Celsia.

„Hlavním poselstvím naší zprávy je, že je čas jednat,“ uvedl podle agentury AFP v prohlášení šéf NOAA Rick Spinrad. „Naše země i mezinárodní společenství musí výrazně snížit emise skleníkových plynů, které jsou hnacím motorem těchto změn,“ dodal šéf amerického úřadu.

Jak dříve uvedl Copernicus ve zprávě, letošek bude dle předpovědi nejteplejším rokem v historii měření. Arktida se ale otepluje rychleji než oblasti ve středních zeměpisných šířkách, řekl Spinrad.

Na zprávě NOAA, kterou úřad zveřejňuje každý rok už 18 let, se podle AFP podílelo přes osmdesát odborníků ze třinácti zemí. Dokument se soustředil na míru srážek, které v rámci Arktidy dosahovaly výrazných regionálních rozdílů. Zatímco na severu amerického kontinentu bylo letošní léto abnormálně suché, což mimo jiné podpořilo rozsáhlé požáry v Kanadě, naopak ve Skandinávii způsobily vydatné deště záplavy.

Grónsko stejně jako v předchozích letech zaznamenalo úbytek ledové pokrývky, a to i přes nadprůměrné sněžení. Podle NOAA stanice v nejvyšším bodě ledového příkrovu letos 26. června 2023 zaznamenala rekordní teplotu 0,4 stupně Celsia.

Tání grónských ledovců přispívá ke zvýšení hladiny moří, což má důsledky i za hranicemi Arktidy. Jejich kolaps by byl katastrofální, zejména pro pobřežní komunity po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 8 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
včera v 14:26

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...