168 hodin: Uprchly před válkou, nyní pracují pro českou vědu

9 minut
168 hodin: Ukrajinské hlavičky
Zdroj: ČT24

Válka na Ukrajině vyhnala z domovů špičkové kapacity z různých oborů. Například na Masarykovu univerzitu nastoupilo v pátek čtrnáct vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Po jejich schopnostech a znalostech je v tuzemsku poptávka. Štáb 168 hodin natočil šest expertek a vědkyň, které v Česku po útěku ihned sehnaly práci v oboru. Nadřízení si je pochvalují.

Viktorya Levytska pochází z Kamence Podolského na Ukrajině. Jako parazitoložka pracovala na výzkumu klíšťat v Podolské státní univerzitě, jenže pak na její vlast zaútočilo Rusko. „Když jsme museli se synem do protileteckých krytů opakovaně během dne, a především v noci, viděla jsem paniku v očích svého syna a rozhodla se opustit Ukrajinu,“ líčí.

Práci našla v biologickém centru v Českých Budějovicích, kde zkoumá parazitické prvoky, takzvané babesie, a nemoc babesiózu, kterou na člověka přenáší právě i klíšťata. „Je tu vysoká úroveň vědy a skvělá věda a doufám, že tu získám vědomosti, které budu moci užít i na Ukrajině,“ řekla Levytska ČT.

„Velice rychle se akomodovala, zaběhla v laboratorním režimu a už se vyloženě aktivně podílí na řešení projektu,“ chválí svou novou zaměstnankyni vedoucí laboratoře Jan Perner.

Vzdělávání či vodíkové technologie

Na Masarykovu univerzitu nastoupila Oksana Stupaková. Ve Slavjansku na východě Ukrajiny působila jako profesorka se specializací na digitalizaci vzdělávání. Chce, aby bylo přístupné i na dálku chudým dětem v odlehlých lokalitách. Do Brna přijela se dvěma malými syny.

„Už jsem s kolegy z Masarykovy univerzity spolupracovala na projektu, který jsme ukončili v únoru. Byl o digitálních nástrojích pro budoucí učitele,“ popisuje Stupaková svou předchozí zkušenost s brněnskou univerzitou. „Je vidět, že vědci, když na to přijde čas, jsou schopni vytvořit komunitu, která si velmi pomáhá,“ míní vedoucí Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU Roman Svaříček.

Materiály pro vodíkové technologie zkoumá Olha Puriková z Institutu makromolekulární chemie v Kyjevě. Využívají se kupříkladu k výrobě energie z vodíku. Olha je těhotná a do Prahy přijela se sedmiletým synem. Nastoupila na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

„Bylo to těžké rozhodnutí. Žijete normální život a pak nastane tahle situace a vy se musíte rozhodnout, co je bezpečné pro vaše dítě, co je lepší pro vaši rodinu,“ vysvětluje. Podle vedoucí Skupiny nanomateriálů na fakultě Ivy Matolínové ukrajinská vědkyně se svou expertizou v oblasti chemie pomáhá vyvíjet materiály, které pracoviště není schopné vytvořit cestou fyzikální. Přínos Purikové je veliký, zdůrazňuje Matolínová.

„Máme málo českých zaměstnanců, takže rádi přijmeme lidi z Ukrajiny, kteří jsou kvalifikovaní a dostatečně schopní. A Olha je prostě jedna z nich,“ shrnuje vedoucí Katedry povrchů a plazmatu Jiří Pavlů.

Pedagogika i sociologie

Jak učit lidi s handicapem, školí kantory Olha Klopota z národní univerzity v Záporoží. V Česku jí nabídla smlouvu Masarykova univerzita v Brně. „Celou dobu jsem věřila, že zůstanu ve svém městě a ve své zemi a že můžu být užitečná pro lidi tam,“ svěřuje se speciální pedagožka. Vedoucí katedry speciální a inkluzivní pedagogiky Věra Vojtová očekává, že zahraniční kolegové zůstanou dlouhodobě.

Rovněž ze Záporoží přišla do Česka Larysa Sazanovychová. Ve své vlasti učila budoucí lékaře angličtinu. Azyl našla na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde v kurzu radí, jak mluvit s válečnými uprchlíky z Ukrajiny. „Co tady dělám? Moje rodina, moji přátelé jsou všichni tam a pořád si říkám, můžeš tam jít a pravděpodobně se tam dostaneš, pravděpodobně se nějak dostaneš domů, ale jak dlouho bude trvat, než se vrátíš?“ sdílí své pocity.

„Ukrajina má řadu odborníků, kteří pracují v oborech, na kterých můžeme nějakým způsobem kooperovat, chtějí pokračovat ve své práci tady v Olomouci, aby mohli lépe zvládnout tu náročnou situaci, kterou prochází jejich země a celý svět. My jim tuto příležitost velmi rádi dáme,“ poznamenává mluvčí olomoucké univerzity Egon Havrlant.

Iryna Mazhaková se na univerzitě v Kyjevě zabývala sociologií zdraví. Rovněž ona našla práci v Brně, kam zamířila se synem. „Doufám, že tady budu užitečná. Chci se věnovat výzkumu ukrajinských uprchlíků v Česku, je jich tady hodně. Chci, aby můj výzkum byl zaměřený i na zdraví lidí, kteří sem chodí, a doufám, že tyto informace mohou být užitečné místní vládě, protože tito lidé znamenají další náklady pro systém zdravotní péče,“ říká expertka.

„To jsou lidé, kteří nám mohou pomoci zkvalitnit naši vědu i výukovou činnost, přinést sem něco nového, co nám tu chybí, čím nás mohou obohatit. A nejen nás jako akademické prostředí, ale i naše studenty,“ je přesvědčen děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity Jan Cacek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při požáru na pražském Chodově zemřel muž

Při požáru bytu na sídlišti na pražském Chodově v noci na pátek zemřel zhruba padesátiletý muž. Hasiči osm lidí zachránili, dalších osmnáct z bytového domu evakuovali. Záchranná služba ošetřila dvě osoby, jednoho člověka odvezla do nemocnice. Hasiči vyhlásili druhý stupeň poplachu ze čtyř možných, oznámili na síti X.
05:47Aktualizovánopřed 35 mminutami

„Doktoři zírali, že jsem se z toho vždy vyhrabala,“ popisuje Zora Šťastná boj s rakovinou

Lékaři dávali Zoře Šťastné půl roku života. Navzdory tomu je v paliativní péči už tři roky. Prokázala se u ní mutace genu, který způsobuje opakovaně různé nádory. Poprvé onemocněla na střední škole. „Po dvaceti letech, kdy jsem byla v podstatě zdravá, se mi nádor v podvěsku znova vrátil. I doktoři zírali, že jsem se z toho vždycky vyhrabala,“ říká. O svém životě i chystaném cyklistickém závodu Osm dní pro paliativu, jehož se štafetově zúčastní se svými dcerami, mluvila v pořadu Události, komentáře ve čtvrtek, na který připadá Evropský den paliativní péče. Rozhovoru se zúčastnila i autorka reportáže Lea Surovcová.
před 41 mminutami

Nejoblíbenějšími dětskými jmény jsou znovu Jakub a Eliška

Nejpopulárnější jména pro děti narozené v roce 2024 byla znovu Jakub a Eliška, první pozici v oblíbenosti si udržují už po více než dekádu. Jakub je nejoblíbenějším chlapeckým jménem od roku 2011, Eliška tím dívčím od roku 2012. Pořadí u chlapců se nezměnilo ani na dalších čtyřech místech, u dívek došlo ke změně na třetí pozici, když Annu vystřídala Sofie, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Blažek: Nic nesvědčí o tom, že by darované bitcoiny pocházely z trestné činnosti

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se na čtvrtečním brífinku vyjádřil ke zjištěním Deníku N, který přišel s informací, že úřad získal darem bitcoiny od muže odsouzeného za obchod s drogami. Kryptoměnu resort následně vydražil za bezmála miliardu korun. Blažek uvedl, že nic nesvědčí o tom, že by tyto prostředky pocházely z trestné činnosti, nyní dle něj budou použity například na pomoc obětem trestných činů nebo v oblasti boje s kyberkriminalitou. Postup ministerstva kritizuje ANO, Piráti i Transparency International.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zájemci mohou nově on-line prostudovat kompletní proces s Miladou Horákovou

Záznamy ze soudní síně, filmy, rozhlasové audiozáznamy nebo stenozáznamy z politického procesu s Miladou Horákovou jsou nyní kompletně on-line a veřejně k dispozici díky projektu historiků s názvem Politické procesy. Zájemci mají možnost zjistit, jak tehdy působila dobová propaganda. Poprvé jsou kompletní dokumenty z procesu z několika archivů přístupné na jednom místě, uvedli zástupci Národního archivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za popírání ruských zločinů na Ukrajině potrestal soud učitelku podmínkou

Za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině potrestal ve čtvrtek soud učitelku Martinu Bednářovou sedmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na dvacet měsíců, na tři roky jí také zakázal učit. Bude rovněž muset absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Rozsudek není pravomocný. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prodloužení nabídky KHNP na dostavbu Dukovan není jisté

Prodloužení nabídky jihokorejské firmy KHNP na stavbu jaderných bloků v Dukovanech není jisté, společnost bude muset případný požadavek české strany posoudit, zvážit okolnosti a poté se rozhodne. Aktuální nabídka platí do konce června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Každá špionáž je odsouzeníhodná, řekl Koten ke zprávám o čínském kyberútoku

Každá špionáž je odsouzeníhodná, i ta čínská, podotkl poslanec SPD Radek Koten v Interview ČT24 k nedávnému oznámení vlády o kyberútoku Pekingu proti tuzemskému resortu zahraničí. V kritické infrastruktuře je podle něj třeba používat zařízení, která jsou „velmi dobře ošetřena a zabezpečena“ – a to bez ohledu na to, kdo je vyrábí. Na opakované upozornění moderátora Daniela Takáče, že tajné služby označují asijskou zemi za riziko, a dotazy, zda by nebylo namístě čínská zařízení z využití ve veřejném sektoru vyloučit, se Koten jasně nevyjádřil. Řekl, že zařízení je třeba „prozkoumat a buď jim udělit, či neudělit certifikaci“. Řeč se stočila i na migraci v Evropě a příslušné zákony či na vztahy mezi Prahou a Bratislavou.
před 12 hhodinami
Načítání...