168 hodin: Uprchly před válkou, nyní pracují pro českou vědu

9 minut
168 hodin: Ukrajinské hlavičky
Zdroj: ČT24

Válka na Ukrajině vyhnala z domovů špičkové kapacity z různých oborů. Například na Masarykovu univerzitu nastoupilo v pátek čtrnáct vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Po jejich schopnostech a znalostech je v tuzemsku poptávka. Štáb 168 hodin natočil šest expertek a vědkyň, které v Česku po útěku ihned sehnaly práci v oboru. Nadřízení si je pochvalují.

Viktorya Levytska pochází z Kamence Podolského na Ukrajině. Jako parazitoložka pracovala na výzkumu klíšťat v Podolské státní univerzitě, jenže pak na její vlast zaútočilo Rusko. „Když jsme museli se synem do protileteckých krytů opakovaně během dne, a především v noci, viděla jsem paniku v očích svého syna a rozhodla se opustit Ukrajinu,“ líčí.

Práci našla v biologickém centru v Českých Budějovicích, kde zkoumá parazitické prvoky, takzvané babesie, a nemoc babesiózu, kterou na člověka přenáší právě i klíšťata. „Je tu vysoká úroveň vědy a skvělá věda a doufám, že tu získám vědomosti, které budu moci užít i na Ukrajině,“ řekla Levytska ČT.

„Velice rychle se akomodovala, zaběhla v laboratorním režimu a už se vyloženě aktivně podílí na řešení projektu,“ chválí svou novou zaměstnankyni vedoucí laboratoře Jan Perner.

Vzdělávání či vodíkové technologie

Na Masarykovu univerzitu nastoupila Oksana Stupaková. Ve Slavjansku na východě Ukrajiny působila jako profesorka se specializací na digitalizaci vzdělávání. Chce, aby bylo přístupné i na dálku chudým dětem v odlehlých lokalitách. Do Brna přijela se dvěma malými syny.

„Už jsem s kolegy z Masarykovy univerzity spolupracovala na projektu, který jsme ukončili v únoru. Byl o digitálních nástrojích pro budoucí učitele,“ popisuje Stupaková svou předchozí zkušenost s brněnskou univerzitou. „Je vidět, že vědci, když na to přijde čas, jsou schopni vytvořit komunitu, která si velmi pomáhá,“ míní vedoucí Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU Roman Svaříček.

Materiály pro vodíkové technologie zkoumá Olha Puriková z Institutu makromolekulární chemie v Kyjevě. Využívají se kupříkladu k výrobě energie z vodíku. Olha je těhotná a do Prahy přijela se sedmiletým synem. Nastoupila na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

„Bylo to těžké rozhodnutí. Žijete normální život a pak nastane tahle situace a vy se musíte rozhodnout, co je bezpečné pro vaše dítě, co je lepší pro vaši rodinu,“ vysvětluje. Podle vedoucí Skupiny nanomateriálů na fakultě Ivy Matolínové ukrajinská vědkyně se svou expertizou v oblasti chemie pomáhá vyvíjet materiály, které pracoviště není schopné vytvořit cestou fyzikální. Přínos Purikové je veliký, zdůrazňuje Matolínová.

„Máme málo českých zaměstnanců, takže rádi přijmeme lidi z Ukrajiny, kteří jsou kvalifikovaní a dostatečně schopní. A Olha je prostě jedna z nich,“ shrnuje vedoucí Katedry povrchů a plazmatu Jiří Pavlů.

Pedagogika i sociologie

Jak učit lidi s handicapem, školí kantory Olha Klopota z národní univerzity v Záporoží. V Česku jí nabídla smlouvu Masarykova univerzita v Brně. „Celou dobu jsem věřila, že zůstanu ve svém městě a ve své zemi a že můžu být užitečná pro lidi tam,“ svěřuje se speciální pedagožka. Vedoucí katedry speciální a inkluzivní pedagogiky Věra Vojtová očekává, že zahraniční kolegové zůstanou dlouhodobě.

Rovněž ze Záporoží přišla do Česka Larysa Sazanovychová. Ve své vlasti učila budoucí lékaře angličtinu. Azyl našla na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde v kurzu radí, jak mluvit s válečnými uprchlíky z Ukrajiny. „Co tady dělám? Moje rodina, moji přátelé jsou všichni tam a pořád si říkám, můžeš tam jít a pravděpodobně se tam dostaneš, pravděpodobně se nějak dostaneš domů, ale jak dlouho bude trvat, než se vrátíš?“ sdílí své pocity.

„Ukrajina má řadu odborníků, kteří pracují v oborech, na kterých můžeme nějakým způsobem kooperovat, chtějí pokračovat ve své práci tady v Olomouci, aby mohli lépe zvládnout tu náročnou situaci, kterou prochází jejich země a celý svět. My jim tuto příležitost velmi rádi dáme,“ poznamenává mluvčí olomoucké univerzity Egon Havrlant.

Iryna Mazhaková se na univerzitě v Kyjevě zabývala sociologií zdraví. Rovněž ona našla práci v Brně, kam zamířila se synem. „Doufám, že tady budu užitečná. Chci se věnovat výzkumu ukrajinských uprchlíků v Česku, je jich tady hodně. Chci, aby můj výzkum byl zaměřený i na zdraví lidí, kteří sem chodí, a doufám, že tyto informace mohou být užitečné místní vládě, protože tito lidé znamenají další náklady pro systém zdravotní péče,“ říká expertka.

„To jsou lidé, kteří nám mohou pomoci zkvalitnit naši vědu i výukovou činnost, přinést sem něco nového, co nám tu chybí, čím nás mohou obohatit. A nejen nás jako akademické prostředí, ale i naše studenty,“ je přesvědčen děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity Jan Cacek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok.
před 29 mminutami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 5 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 5 hhodinami

Návrh počítá s omezením vzniku nových lékáren tam, kde už jsou

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.
před 8 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 15 hhodinami

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 16 hhodinami

Před pár lety čtyři výjezdy, loni 125. Požárů elektrokol a koloběžek skokově přibylo

Přibývá požárů elektrických kol a koloběžek. Zatímco před šesti lety vyjeli hasiči ročně ke čtyřem takovým případům, loni už jich bylo 125. Právě elektrokoloběžka byla podle vyšetřovatelů zřejmě příčinou i středečního požáru v panelovém domě v Ostravě. Zranilo se při něm 39 lidí. Největší riziko podle odborníků hrozí při nabíjení.
před 17 hhodinami

Modelu Kantaru pro ČT dominuje ANO, SPD díky memorandu posílilo

Podle dubnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obhájilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by skončila koalice SPOLU s 19,5 procenta hlasů, následuje STAN s 12,5 procenta. Čtvrté by se umístilo SPD s deseti procenty hlasů. Do sněmovny by se dostali i Piráti s 6,5 procenta hlasů a Motoristé se šesti procenty. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 18 hhodinami
Načítání...