Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získal parazitolog Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ocenění dostal za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní vědeckou scénu. Mezi další oceněné letošního ročníku patří například hematolog Marek Mráz nebo chemik Martin Volek.
Lukeš se celý profesní život věnuje studiu parazitů, především jednobuněčných prvoků, kteří působí řadu vážných chorob, například malárii, toxoplazmózu či spavou nemoc. Se svými kolegy se zaměřuje na studium molekulární biologie parazitických trypanosom a leishmánií.
Významně přispěl k pochopení evoluce a molekulárních adaptací prvoků. Je autorem prací, které byly citované více než dvacet tisíckrát a členem řady mezinárodních vědeckých společností, včetně americké Národní akademie věd.
O laureátovi hlavní Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Lukeš ho převzal na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Ředitel projektu Česká hlava Václav Marek řekl, že inspirací pro zakladatele ocenění bylo v roce 2002 předávání jiných cen pro sportovce. Chtěli podle něj, aby se mohl podobně vyzdvihnout i výkon chytrých lidí. „Zároveň chtěli seznámit veřejnost s úspěchy české vědy,“ řekl.
Další ocenění
Cenu Lorem, určenou pro oblast zdravotnictví, obdržela Michaela Dobrovolná z Vysokého učení technického v Brně za výzkum nekanonických struktur DNA, takzvaných G-kvadruplexů. Tyto spletité útvary hrají významnou roli v procesech spojených se stárnutím buněk a vznikem nádorů a mohou být klíčem k vývoji nových léčiv či diagnostických metod.
Laureátem ceny Invence se stal Marek Mráz z Fakultní nemocnice Brno a Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity. Jeho tým objasnil mechanismy, jimiž se rakovinné buňky chronické lymfocytární leukémie dokážou přizpůsobit cílené léčbě a vyhnout se účinku léků. Výsledky jejich výzkumu otevírají cestu k vývoji účinnějších kombinací léčiv i nových terapeutických postupů.
Cenu Doctorandus za přírodní vědy získal Martin Volek z německé Univerzity Julius-Maximiliana ve Würzburgu, který vyvinul fluorescenční senzory na bázi DNA pro testování enzymů viru SARS-CoV-2. Jeho výzkum může přispět k vývoji nové generace levných a rychlých diagnostických testů.
Cenu Doctorandus za technické vědy si odnese Anna-Marie Lauermannová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem ekologických stavebních materiálů, které by mohly nahradit tradiční cement a výrazně snížit uhlíkovou stopu stavebnictví.
Cenu ministra životního prostředí letos získal Miroslav Černík z Českého vysokého učení technického v Praze za vývoj technologie Wetland+ pro čištění vod od pesticidů. Metoda využívá přírodní procesy v kombinaci s oxidačně-redukčními reakcemi a byla úspěšně nasazena v praxi.
Ocenění Industrie obdržela brněnská společnost NenoVision, která vyvíjí mikroskop LiteScope propojující elektronovou mikroskopii s mikroskopií atomárních sil. Technologie umožňuje detailní analýzu materiálů i polovodičových čipů.
Podívejte se na oceněné z minulých ročníků:
