Nejvýznamnější vědeckou cenu Česká hlava dostal genetik Doležel. Rozluštil tajemství pšenice

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí. Laureáti byli odhaleni na dnešní tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda už v říjnu.

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej kabinet.

6 minut
Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin
Zdroj: ČT24

„Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál,“ ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Český algoritmus u Samsungu

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

„To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech,“ řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek. Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Látky, které zabrání virům v rozvoji, a proteiny proti rakovině

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A. „Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout,“ vysvětlil Marek.

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol spolu s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.

Program, který se využívá v 60 zemích světa

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. „Porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, podnikatelů i vysokých škol neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt,“ řekl Marek. Nedělního galavečera se má zúčastnit premiér Andrej Babiš (ANO), ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 20 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 21 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 22 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
6. 11. 2025
Načítání...