Nejvýznamnější vědeckou cenu Česká hlava dostal genetik Doležel. Rozluštil tajemství pšenice

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí. Laureáti byli odhaleni na dnešní tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda už v říjnu.

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej kabinet.

Nahrávám video

„Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál,“ ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Český algoritmus u Samsungu

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

„To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech,“ řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek. Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Látky, které zabrání virům v rozvoji, a proteiny proti rakovině

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A. „Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout,“ vysvětlil Marek.

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol spolu s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.

Program, který se využívá v 60 zemích světa

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. „Porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, podnikatelů i vysokých škol neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt,“ řekl Marek. Nedělního galavečera se má zúčastnit premiér Andrej Babiš (ANO), ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...