Nejvýznamnější vědeckou cenu Česká hlava dostal genetik Doležel. Rozluštil tajemství pšenice

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí. Laureáti byli odhaleni na dnešní tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda už v říjnu.

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej kabinet.

Nahrávám video

„Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál,“ ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Český algoritmus u Samsungu

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

„To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech,“ řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek. Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Látky, které zabrání virům v rozvoji, a proteiny proti rakovině

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A. „Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout,“ vysvětlil Marek.

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol spolu s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.

Program, který se využívá v 60 zemích světa

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. „Porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, podnikatelů i vysokých škol neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt,“ řekl Marek. Nedělního galavečera se má zúčastnit premiér Andrej Babiš (ANO), ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.