Lipno

Mimořádné sucho odhaluje i původní říční koryta zatopená přehradami. Ze dna Lipna se znovu vynořovalo takzvané Srdce Vltavy – výrazný meandr, který zmizel pod hladinou koncem padesátých let. „Musíme si uvědomit, že přehrady nejsou jen vodní plochy, ale je to zatopená historická a kulturní krajina,“ řekl v 90′ ČT24 archeolog Filip Hájek z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity a z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Když se sníží hladina vody, mohou podle něj být znovu odkryty struktury a zbytky budov. Pořad moderoval Jakub Musil.

Mimořádné sucho odhalilo takzvané Srdce Vltavy – výrazný říční meandr, který zmizel pod hladinou Lipenské přehrady koncem padesátých let. Naposledy byl k vidění před čtyřiceti lety, kdy vodohospodáři přehradu vypustili kvůli opravě hráze. Kromě původního říčního koryta se teď z vody vynořují také pozůstatky zatopených staveb.

V uplynulém týdnu se ochladilo a v části Česka i vydatně zapršelo. Půdní sucho se na mnoha místech zmírnilo, ale rozhodně to neplatí všude. Například vltavská kaskáda je zhruba na padesáti procentech objemu vody. I tak dokáže stále plnit své hlavní funkce, tedy udržovat minimální průtok Vltavy a vyrábět elektrickou energii během denních špiček. Na mnoha místech je ale produkce nižší. Třeba elektrárna Štěchovice letos vyrobí zhruba jen 50 až 70 procent dlouhodobého průměru. Klíčové nádrže kaskády jsou hluboko pod běžným stavem. Hladina orlické nádrže se po deštích zvedla pouze o deset centimetrů a podobně jako Slapy je naplněná z padesáti procent. O moc lépe na tom není ani Lipno, které je plné z 54 procent.

Sucho a tropické teploty komplikují i průběh vodácké sezony. Většina vodních toků je špatně sjízdná a do konce týdne se bude situace ještě zhoršovat. České televizi to řekl Martin Pecha z oddělení povrchových vod a předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu. Nedostatek vody brání sjíždění například úseků Sázavy, Otavy, Lužnice nebo Ohře. Naopak Vltava má díky zásobám Lipna vody dostatek.

Vědci potvrdili, že na některých místech lipenské přehrady se mohou vyskytovat sinice s toxiny. Sinice s toxiny nejsou nebezpečné pro člověka, ale mohou být jedovaté pro zvířata. V minulých dnech uhynuli dva psi, kteří se u přehrady pohybovali. Případ prověřuje policie.

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.

Sucho z poslední doby zastavilo některé malé vodní elektrárny. Na jihu Čech musela turbíny odstavit většina majitelů. Právě tam je podle aktuálních map značná část profilů s indikací hydrologického sucha. Déšť tamním potokům a řekám chybí ještě víc než jinde. Srážky v těchto dnech zřejmě nepřinesou dostatečné zlepšení.

Špatně, nebo vůbec nepřečištěná splašková voda odtéká na mnoha místech přímo do vodní nádrže Lipno. Potvrdily to i první rozbory Povodí Vltavy. Ze stovky prověřovaných lokalit našli vodohospodáři problém nejméně u desetiny z nich.

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.

Lipenské jezero postupně zamrzá. Místy má sice led tloušťku kolem čtyř až pěti centimetrů, zatím ale netvoří dostatečně souvislou plochu. Přesto na něj už někteří nedočkavci navzdory nebezpečí vstupují. Možnosti bruslení závisí na intenzitě mrazů. Ke zprovoznění bruslařské magistrály propojující Frymburk, Přední Výtoň a Lipno nad Vltavou musí mrznout deset až patnáct dnů.

Nízká hladina Lipna odhalila desítky výpustí načerno svedených rovnou do přehrady. Někde je viditelné také znečištění, a to i v místech, kam se chodí lidé koupat. Vše ale ještě musí prověřit vodohospodáři z Povodí Vltavy.

Lipno odkrylo původní historické stavby a cesty. Hladina nádrže kvůli suchu a upouštění přehrady klesla o dva metry. Na dně jezera se proto objevily nejen pařezy, ale také základy zatopených továren, domů a zbytky staré železniční tratě.

Auto, které se ztratilo před deseti lety, našli vojenští potápěči ve středu v Lipně. Hasiči ho vytáhli i s lidskými pozůstatky, které by mohly souviset se zmizením dvou Rakušanů v roce 2015, kteří v autě naposledy seděli. Kriminalisté zatím ovšem nevědí, jestli pozůstatky patří jim. Mohou být jednoho člověka i více lidí. Podle policistů bude jasněji po pitvě.

Jihočeský kraj nepovolil výstavbu dalších rekreačních apartmánů u vodní nádrže Lipno. Plánovaných nebo už postavených projektů tohoto typu je tam podle úředníků příliš a utrpět by tím mohla zdejší příroda. „Záměr by zásadně proměnil krajinu, zabral by půdu nejvyšší ochrany, odstranil by vegetaci a narušil by místa, kde žijí chráněné druhy. Zhoršil by i kvalitu vody,“ argumentoval mluvčí kraje David Hocke. Investor s rozhodnutím nesouhlasí a upozorňuje na jeho procesní a právní nedostatky. Dle zjištění ČT bude žádat o přezkum rozhodnutí.

V pondělí začala sezona lovu dravých ryb. Jedná se například o lov candátů, štik či sumců. V noci na pondělí se sice prudce ochladilo, rybáře ale změna počasí neodradila. K řekám, nádržím a rybníkům vyrazily stovky lidí. K oblíbeným revírům patří třeba Lipno. Tam v loňském roce rybáři chytili čtyři a půl tisíce candátů. Přibližně o dva tisíce víc než předloni. Rybáři však musí dát pozor na míry jednotlivých ryb. Například u candátů na Lipně je minimální míra padesát centimetrů, u štik šedesát centimetrů.

Nadměrné pití alkoholu, skoky do neznámé vody nebo přeceňování sil při náhlých změnách počasí. Taková jsou podle prezidenta Vodní záchranné služby ČČK Davida Smejkala hlavní rizika pohybu u vody. Vodní záchranné službě loni výrazně přibylo zásahů, celkem vyjeli 1309krát, přitom předloni měli za celou sezonu 836 výjezdů. Dvanácti lidem už nemohli minulý rok vodní záchranáři pomoci, v roce 2023 evidovali dvě úmrtí.

Led na největší tuzemské přehradě Lipno je zrádný, jeho síla proměnlivá. Pohybuje se od deseti do 22 centimetrů. Na bruslení po upravených okruzích to stačí. Někteří místní ale po zamrzlé nádrži jezdí autem. A to je kvůli trhlinám riskantní. Řidiči takovou jízdou pravidla neporušují, podle zákona to není pozemní komunikace. V minulosti se tu ale led probořil třeba pod traktorem s cisternou.

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.

Minimálně tři bruslaři už se probořili na Lipenské přehradě. Po oteplení je tam tloušťka ledu hodně proměnlivá a často nedostatečná, stejně jako na většině rybníků a nádrží v Česku. Přesto lidé mnohde bruslí dál.

Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první domácí případ difylobotriózy v České republice. Toto lidské onemocnění způsobuje tasemnice škulovec široký. K nákaze došlo po konzumaci syrových jiker štiky (kaviáru) pocházející z nádrže Lipno v jižních Čechách. Tento případ naznačuje přítomnost zavlečeného parazita v nádrži, která by tak mohla představovat nové ohnisko nemoci. Riziko nákazy lidí je však velmi nízké.

V době, kdy v nejpostiženějších oblastech Česka napršelo v uplynulých dnech více než pět set milimetrů, se s největšími problémy v oblasti nejdelší české řeky potýkají podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly jižní Čechy. Ten v Interview ČT24 sdělil, že podle pondělních informací by na Šumavě mělo padnout dalších až osmdesát milimetrů srážek. Déšť podle něj zasáhne jak levostranné, tak pravostranné přítoky Vltavy. Uklidnil však, že v rámci příprav bylo uvolněno dostatečné množství objemu nádrží na Vltavě a alespoň v Praze tedy výraznější problémy neočekává.

Před očekávaným deštěm vodohospodáři zvyšují odtoky z velkých přehrad a nádrží. Třeba Orlík by mohl zadržet skoro dvojnásobné množství vody než v roce 2013. Právě na objemově největší vodní nádrži v Česku závisí, jak dokáže Vltavská kaskáda případným škodám zabránit. Klíčové je podle Povodí Vltavy také Lipno. Například přehrada Vrané na opačné straně kaskády totiž nemá kapacitu větší množství vody zadržet.

Masivní úhyn úhořů říčních zaznamenali v posledních dvou týdnech rybáři na Lipně. Stovky mrtvých ryb našli na břehu i ve vodě. Úhoře napadl parazit hlístice krevnatka. Tito červi napadají jejich plynový měchýř. Onemocnění ryb se léčit nedá, na člověka ale přenosné není. Opatření, které by parazita zastavilo, na tak velké nádrži podle rybářů není možné.

Na Lipensko se vrátili zubři. Jde o geneticky různorodé stádo z několika českých chovů. Dokud je lidé nevyhubili, žila tato největší evropská zvířata v české přírodě volně. Teď je lidé z organizace Česká krajina vypouští alespoň do oplocených rezervací. Jejich přítomnost bude mít pozitivní vliv na život rostlin i dalších živočichů.