Privatizace strana 3 z 3

Soud v privatizační kauze Mostecké uhelné společnosti spěje do finále. Trestní senát nechal přehrát záznamy z jednání vlády, která o prodeji státního podílu rozhodla. Právě tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman by měl v případu vypovídat v říjnu, a to formou videokonference.

Jak zachránit upadající podniky a současně zajistit, aby i nadále zůstaly součástí národního bohatství? Nad tím se zamýšlel zpravodajský miniseriál MONEY, jehož první díl byl věnován secesnímu hotelu Evropa na pražském Václavském náměstí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Nájemné v nově přidělovaných bytech v centrální brněnské městské části vzrostlo až o 60 korun za metr čtvereční. Zastupitelé po letech schválili nové ceny. Zdražení se dotkne asi pětiny nájemníků: nových a těch, kteří mají smlouvy na dobu určitou. Vyšší náklady na bydlení budou u nově postavených nebo draze zrekonstruovaných bytů.

Schodek státního rozpočtu letos bude kolem 30 miliard korun, řekla České televizi svůj odhad ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Přesná čísla o letošním hospodaření vlády zveřejní její resort 3. ledna. Vláda tak bude hospodařit nejhůře za poslední čtyři roky. Loni vykázala přebytek ve výši 2,9 miliardy.

Rok 1989. O byty lidé museli žádat a na jejich přidělení čekali roky. Stejně jako na auta. Lepší zboží pak bylo k sehnání často jen pod pultem. Na druhou stranu litr mléka stál dvě koruny a rohlík třicetník. To, v jakém stavu byla skutečně ekonomika v době, kdy přišel okamžik zlomu v podobě sametové revoluce a hospodářství se muselo od základů změnit, přibližuje Karel Zeman, který působil řadu let na nejvyšších národohospodářských postech.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Listopadová revoluce před třiceti lety a následná proměna tuzemského hospodářství měly výrazný dopad i na život tuzemských podniků – zavedené značky musely čelit konkurenci na otevřeném trhu, a i když řada z nich neobstála, zná česká ekonomika i úspěšné příběhy. Psala je ETA, Kofola nebo obuvnický Botas.

Bohatství a plné supermarkety nebyly cílem hospodářské transformace po roce 1989, Česko primárně usilovalo o svobodu, suverenitu, demokracii a tržní ekonomiku. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl exprezident a porevoluční premiér i ministr financí Václav Klaus. Komentoval i soudobou kritiku privatizace – nikdo podle něj nikdy nesliboval, že všechny firmy po změně vlastníka obstojí.

Demokratické Česko versus socialistické Československo. Z pohledu svobody, možnosti cestovat nebo pracovat a studovat v zahraničí je vše jasné. Ale když přijde na ekonomické otázky, lidé se rádi ohlížejí do doby, kdy stál chleba 2,80 Kčs a lahvové pivo 2,50. Cestu k dnešku, kdy jsou ceny až desetinásobné, ale desetinásobné jsou i příjmy, ovšem lemovala řada velkých změn. V prvé řadě to byl přesun velké části státního majetku do soukromých rukou.

Závěry vyšetřovací komise k OKD, která chce podat řadu trestních oznámení, jsou podle ministra kultury a jejího bývalého člena Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nepodložené. Připomněl, že například expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) policie již kvůli privatizaci OKD vyšetřovala a případ odložila. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) je ale přesvědčen, že vyšetřovatelé neměli k dispozici všechny důkazy, které dali poslanci dohromady. Důkazů je podle něj dost. Černohorský a další člen komise Josef Hájek (ANO) hovořili o jejích závěrech v Událostech, komentářích. V pořadu 90' ČT24 se práci komise věnoval i její člen Leo Luzar (KSČM).

Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD dospěla k závěru, že  v procesech došlo k pochybení, a podává tak trestní oznámení na celkem 14 lidí, mimo jiné na bývalé ministry za ČSSD Bohuslava Sobotku a Milana Urbana a za ODA Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického. Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni, i další lidé.

Hlavní město Praha dokončí privatizaci 445 bytů, s jejichž nájemníky začalo jednat. Zastupitelé ale rozhodli, že u 804 bytů, kde sice prodej v roce 2012 schválilo tehdejší zastupitelstvo, ale jednání zatím nezačala, magistrát od prodeje ustoupí. Proti zastavení části již schválených prodejů na jednání protestovali nájemníci bytů, proti plánu se postavili i opoziční zastupitelé. Kolem privatizací v minulosti vznikl spor v koalici, když Piráti a Praha sobě chtěli prodeje zastavit úplně, což odmítly Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN). Zastupitelstvo projednalo také závazek, že bude Praha do roku 2050 bezuhlíková.

Komunistická strana ve sněmovně prosadila usnesení, podle kterého porevoluční privatizaci doprovázely excesy, chyby a zločiny se stamiliardovými škodami. Dolní komora současně žádá kabinet, aby inicioval změnu zákona tak, aby „zločiny způsobené při privatizaci“ nebyly promlčeny.

Poslanci chtějí v předloze o sdílení údajů o předepsaných lécích umožnit zásilkový prodej léků na předpis, regulovat reklamu na doplňky stravy nebo zvýšit navrhované úhrady ze zdravotního pojištění za léčivé konopí. Sněmovna rovněž vzala na vědomí státní závěrečný účet za rok 2017. Poslanci měli v programu na čtvrtek zejména pravidelné interpelace na členy vlády, dotazovány byly mimo jiné ministryně spravedlnosti a financí.

Pardubická radnice chystá prodej svého většinového podílu v hokejovém klubu HC Dynamo. Jenže politici se nemůžou dohodnout, kdy bude na prodej podílu v klubu nejlepší chvíle. Opozice navíc žádá odpolitizování klubu. Jeden z nejslavnějších a nejtradičnějších klubů nejvyšší hokejové soutěže v Česku má za sebou nevydařenou sezonu.

Fond boje proti korupci vedený opozičním politikem Alexejem Navalným zveřejnil video o závratném majetku v podobě luxusních domů nebo hodinek za desítky milionů korun, který podle něj patří senátorovi Andreji Klišasovi. Ten je spoluautorem nedávných návrhů zákonů na omezení svobody projevu na internetu. Navalnyj tvrdí, že Klišas získal svůj majetek podvodem a navíc porušuje povinnost uvádět ho v plném rozsahu v majetkovém přiznání. Senátor už všechna obvinění odmítl.