Tehdy, teď... a třicet let. Vzrostly platy i ceny a Češi poznali privatizaci, tunel i bankovní krach

Nahrávám video

Demokratické Česko versus socialistické Československo. Z pohledu svobody, možnosti cestovat nebo pracovat a studovat v zahraničí je vše jasné. Ale když přijde na ekonomické otázky, lidé se rádi ohlížejí do doby, kdy stál chleba 2,80 Kčs a lahvové pivo 2,50. Cestu k dnešku, kdy jsou ceny až desetinásobné, ale desetinásobné jsou i příjmy, ovšem lemovala řada velkých změn. V prvé řadě to byl přesun velké části státního majetku do soukromých rukou.

Třicet let svobody jde ruku v ruce také s (necelými) třiceti lety tržní ekonomiky. Symbolem raného kapitalismu v Česku se staly kuponové knížky, které se prodávaly za 1035 korun a každý si díky nim mohl zakoupit akcie dosud státních firem. Leckdo to pojímal jako dobrodružství.

„Nemůžu říct, co od toho očekávám, ale je to lákavé, kdo by to nezkusil?“ řekl v roce 1991 majitel jedné z kuponových knížek Deníku Československé televize.

Privatizace skončila v prosinci 1994, do soukromého vlastnictví se během ní přesunuly asi dva tisíce podniků. Jenomže vzpomínky na ni leckomu ztrpkly. S kuponovou privatizací jsou spojeny i sliby „jistoty desetinásobku“ Harvardských investičních fondů Viktora Koženého a majetku za 16 miliard korun, který z nich nakonec zmizel. Ostatně řada zdrojů uvádí, že termín „tunelování“ (anglicky „tunnelling“) má původ v češtině.

„Rodinné stříbro“ pod německou střechou

V jiných ohledech ale byl prodej státního majetku úspěšný. Za nejzářnější případ bývá dávána mladoboleslavská automobilka – v roce 1989 se jmenovala Automobilové závody, národní podnik a vyráběla favority a dobíhala produkce typů 742 a 746. Po přejmenování na Škodu, automobilovou akciovou společnost ji koupil Volkswagen a dnes je to největší firma v zemi, která vykazuje zisk v řádu desítek miliard korun.

Volkswagen přitom nebyl jediným velkým zahraničním investorem, který do Česka přišel. „Od roku 1993 registrujeme více než tři miliardy korun investovaných zahraničními společnostmi v naší ekonomice,“ uvedla Martina Tauberová z ministerstva průmyslu a obchodu. Významný vliv na ekonomiku měl také vstup do Evropské unie v roce 2004. Od té doby do Česka přišlo na dotacích přes 741 miliard korun.

Do soukromých rukou přešly velké podniky, ale i ty malé, například samoobsluhy. Některé zavřely, když neodolaly nástupu supermarketů, ale některé fungují dodnes. K těm patří i prodejna na pražské Zbraslavi.  „Prodejna už získala tradici. Jsme si jisti, že ještě nějaký čas vydržíme,“ podotkla třicet let po revoluci její majitelka Anna Wertheimová.

Ke 30 letům kapitalismu v Česku patří i éra krachů bank. Patrně nejslavnější byl kolaps Investiční a poštovní banky v roce 2000. Její privatizace začala v roce 1993, když do ní o pět let později vstoupila Nomura, byla třetím největším finančním ústavem v zemi. Éru ukončil vpád ozbrojeného komanda, nucená správa a následně prodej za korunu Československé obchodní bance. 

Ceny stouply, mzdy víc

Z pohledu spotřebitelů potom provázel uplynulá tři desetiletí růst téměř všeho – životní úrovně, mezd a platů, ale i cen. Jestliže v roce 1989 brali lidé v průměru přes tři tisíce korun a za chleba zaplatili 2,80, loni již přesáhla průměrná mzda 31 tisíc a cena chleba byla nad 24 korunami.

HDP na obyvatele
Zdroj: ČT24

Pivo potom vůči mzdě poněkud zlevnilo, cena světlého výčepního lahvového stoupla z 2,50 na necelých 12 korun. A podle zelináře Josefa Košaře vzrostla cena salátu z 1,20 Kčs na nynějších 19 Kč.

Stánkař zároveň podotkl, že cenovka již není tím prvním, co lidé hledají. „Teď dělají nákup, a pak se začnou dívat, co to stojí, kolik mají zaplatit. Tehdy to bylo opačně, napřed cena, a teprve potom se dívali, jak to vypadá – co vlastně kupují,“ srovnal.

Ne vše ale lidem vůči jejich příjmům skutečně zlevnilo. I lidé, kteří dnes musí zaplatit skutečně více – třeba za materiál potřebný k opravě domu – si pochvalují alespoň nabídku. Vše potřebné snadno seženou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 2 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánovčera v 21:50

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...