Tehdy, teď... a třicet let. Vzrostly platy i ceny a Češi poznali privatizaci, tunel i bankovní krach

Nahrávám video

Demokratické Česko versus socialistické Československo. Z pohledu svobody, možnosti cestovat nebo pracovat a studovat v zahraničí je vše jasné. Ale když přijde na ekonomické otázky, lidé se rádi ohlížejí do doby, kdy stál chleba 2,80 Kčs a lahvové pivo 2,50. Cestu k dnešku, kdy jsou ceny až desetinásobné, ale desetinásobné jsou i příjmy, ovšem lemovala řada velkých změn. V prvé řadě to byl přesun velké části státního majetku do soukromých rukou.

Třicet let svobody jde ruku v ruce také s (necelými) třiceti lety tržní ekonomiky. Symbolem raného kapitalismu v Česku se staly kuponové knížky, které se prodávaly za 1035 korun a každý si díky nim mohl zakoupit akcie dosud státních firem. Leckdo to pojímal jako dobrodružství.

„Nemůžu říct, co od toho očekávám, ale je to lákavé, kdo by to nezkusil?“ řekl v roce 1991 majitel jedné z kuponových knížek Deníku Československé televize.

Privatizace skončila v prosinci 1994, do soukromého vlastnictví se během ní přesunuly asi dva tisíce podniků. Jenomže vzpomínky na ni leckomu ztrpkly. S kuponovou privatizací jsou spojeny i sliby „jistoty desetinásobku“ Harvardských investičních fondů Viktora Koženého a majetku za 16 miliard korun, který z nich nakonec zmizel. Ostatně řada zdrojů uvádí, že termín „tunelování“ (anglicky „tunnelling“) má původ v češtině.

„Rodinné stříbro“ pod německou střechou

V jiných ohledech ale byl prodej státního majetku úspěšný. Za nejzářnější případ bývá dávána mladoboleslavská automobilka – v roce 1989 se jmenovala Automobilové závody, národní podnik a vyráběla favority a dobíhala produkce typů 742 a 746. Po přejmenování na Škodu, automobilovou akciovou společnost ji koupil Volkswagen a dnes je to největší firma v zemi, která vykazuje zisk v řádu desítek miliard korun.

Volkswagen přitom nebyl jediným velkým zahraničním investorem, který do Česka přišel. „Od roku 1993 registrujeme více než tři miliardy korun investovaných zahraničními společnostmi v naší ekonomice,“ uvedla Martina Tauberová z ministerstva průmyslu a obchodu. Významný vliv na ekonomiku měl také vstup do Evropské unie v roce 2004. Od té doby do Česka přišlo na dotacích přes 741 miliard korun.

Do soukromých rukou přešly velké podniky, ale i ty malé, například samoobsluhy. Některé zavřely, když neodolaly nástupu supermarketů, ale některé fungují dodnes. K těm patří i prodejna na pražské Zbraslavi.  „Prodejna už získala tradici. Jsme si jisti, že ještě nějaký čas vydržíme,“ podotkla třicet let po revoluci její majitelka Anna Wertheimová.

Ke 30 letům kapitalismu v Česku patří i éra krachů bank. Patrně nejslavnější byl kolaps Investiční a poštovní banky v roce 2000. Její privatizace začala v roce 1993, když do ní o pět let později vstoupila Nomura, byla třetím největším finančním ústavem v zemi. Éru ukončil vpád ozbrojeného komanda, nucená správa a následně prodej za korunu Československé obchodní bance. 

Ceny stouply, mzdy víc

Z pohledu spotřebitelů potom provázel uplynulá tři desetiletí růst téměř všeho – životní úrovně, mezd a platů, ale i cen. Jestliže v roce 1989 brali lidé v průměru přes tři tisíce korun a za chleba zaplatili 2,80, loni již přesáhla průměrná mzda 31 tisíc a cena chleba byla nad 24 korunami.

HDP na obyvatele
Zdroj: ČT24

Pivo potom vůči mzdě poněkud zlevnilo, cena světlého výčepního lahvového stoupla z 2,50 na necelých 12 korun. A podle zelináře Josefa Košaře vzrostla cena salátu z 1,20 Kčs na nynějších 19 Kč.

Stánkař zároveň podotkl, že cenovka již není tím prvním, co lidé hledají. „Teď dělají nákup, a pak se začnou dívat, co to stojí, kolik mají zaplatit. Tehdy to bylo opačně, napřed cena, a teprve potom se dívali, jak to vypadá – co vlastně kupují,“ srovnal.

Ne vše ale lidem vůči jejich příjmům skutečně zlevnilo. I lidé, kteří dnes musí zaplatit skutečně více – třeba za materiál potřebný k opravě domu – si pochvalují alespoň nabídku. Vše potřebné snadno seženou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
před 17 hhodinami

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
16. 7. 2026

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
16. 7. 2026

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.