Viktor Kožený

Radovan Krejčíř s ním vtipkoval, že ho nechá projet v kufru auta. „Myslím, že ty výhružky nemyslel vážně,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 Jiří Hynek na pobyt v Jihoafrické republice, kde sledoval soudní proces s jedním z nejznámějších českých zločinců. Za svou kariéru pokrýval reportér domácího zpravodajství České televize i další dění v českém podsvětí a také významné soudní kauzy. Nejnověji třeba soud v případě dotace pro Čapí hnízdo.

U mnohých registračních míst ke kupónové privatizaci se objevili agenti takzvaných harvardských fondů. Ti pak mnohde ve velkém skupovali kupónové knížky a prodávali je s podmínkou, že se kupující musí registrovat právě u nich. Ministr Tomáš Ježek v televizi hrozil odebráním licence. Majitel fondů Viktor Kožený, později obviněný z jejich vytunelování, se od těchto praktik distancoval.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před třiceti lety začal prodej kuponových knížek. Kuponová privatizace patřila mezi hlavní způsoby přechodu k tržnímu hospodářství od centrálně plánované ekonomiky bývalého komunistického režimu. První ze dvou vln se zúčastnilo přes osm a půl milionu lidí.

Vrchní soud v Praze pravomocně zbavil funkce likvidátora majetku po Viktoru Koženém Zdeňka Častorála. Jako zástupce Harvardského průmyslového holdingu měl získat zpět vytunelovaný majetek. Podle usnesení ale způsobil škodu a neplnil své povinnosti. Častorál  mluví o účelově vyrobené kauze.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) během několika dní připraví změnu legislativy, která by pomohla firmám v případě, že špatně zažádaly o kompenzace v programu Antivirus. Řekla to v reakci na upozornění místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olgy Richterové (Piráti) v Otázkách Václava Moravce. Firmy chybovaly v tom, že včas nezaplatily odvody – a hrozí jim, že budou muset celý příspěvek státu vracet. Další host pořadu sociolog Daniel Prokop upozornil, že pro byznys je v této souvislosti klíčové také zamezení šíření nákazy a je potřeba k tomu motivovat.

Po sedmnácti letech padl první verdikt, komu připadnou peníze po vytunelovaných Harvardských fondech. Na sto milionů korun původně zabavených Viktoru Koženému ale nemají podle Obvodního soudu pro Prahu 2 nárok poškození. Částka má naopak připadnout firmě, kterou založil právě Kožený. Zástupci poškozených to považují za absurdní.

Atmosféra devadesátých let v tomto roce vtrhla naplno do ulic – a to nejenom bilancováním tří dekád od sametové revoluce, ale i módními trendy, které znovu kážou světlé džíny do pasu a ledvinku do šatníků pánů i dam. Ovšem… ruku na ni: Co o devadesátkách vlastně víte?

Demokratické Česko versus socialistické Československo. Z pohledu svobody, možnosti cestovat nebo pracovat a studovat v zahraničí je vše jasné. Ale když přijde na ekonomické otázky, lidé se rádi ohlížejí do doby, kdy stál chleba 2,80 Kčs a lahvové pivo 2,50. Cestu k dnešku, kdy jsou ceny až desetinásobné, ale desetinásobné jsou i příjmy, ovšem lemovala řada velkých změn. V prvé řadě to byl přesun velké části státního majetku do soukromých rukou.

Městský soud v Praze odvolal z funkce likvidátora majetku Harvardského průmyslového holdingu (HPH) Zdeňka Častorála. Podle soudu Častorál způsobil firmě škodu a neplnil své povinnosti.

Harvardský průmyslový holding (HPH) dostane od dvou kyperských společností zpět zhruba 850 tisíc svých akcií. Cenné papíry nebudou zabrány státem, rozhodl pražský městský soud. Akcie, které na Kypr převedl již dříve odsouzený zakladatel fondu Viktor Kožený a jeho spolupracovník Boris Vostrý, by se podle likvidátorky HPH Dagmar Mixové mohly po zpeněžení rozdělit mezi akcionáře.