Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) během několika dní připraví změnu legislativy, která by pomohla firmám v případě, že špatně zažádaly o kompenzace v programu Antivirus. Řekla to v reakci na upozornění místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olgy Richterové (Piráti) v Otázkách Václava Moravce. Firmy chybovaly v tom, že včas nezaplatily odvody – a hrozí jim, že budou muset celý příspěvek státu vracet. Další host pořadu sociolog Daniel Prokop upozornil, že pro byznys je v této souvislosti klíčové také zamezení šíření nákazy a je potřeba k tomu motivovat.
Hledáme cestu pro pomoc firmám, které špatně zažádaly o kompenzace v programu Antivirus, slíbila Maláčová
Otázky Václava Moravce: Podpora v době koronaviru (zdroj: ČT24)
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olga Richterová v Otázkách Václava Moravce upozornila, že firmy se dnes bojí, co bude, když udělají nějakou chybu.
„Byly případy, že třeba o jeden den přišly později peníze za odvody a oni teď musejí celou částku, kterou získali z Antiviru, vracet. Měli mít přitom podporu, aby udrželi zaměstnanost, pracovní místa,“ uvedla s tím, že by přece měly firmy mít v takovém případě možnost, aby se to řešilo jen v rámci porušení rozpočtové kázně. Vracely by pak jen část příspěvku, ale ne vše, jak musí nyní.
„Firmy, které si myslely, že přežijí díky Antiviru, tak nakonec skončí. Je to druh věci, který snižuje jejich důvěru,“ dodala.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že rozhodně nejde paušalizovat, ale přislíbila, že řešit to bude.
„Jsou dva druhy případů. U Antiviru B nebo u A, ti co nevyplatili mzdy a porušili pravidla, tak ti to budou muset vracet, i když i tam hledáme nějakou cestu, abychom je nezlikvidovali. A pokud se jedná o C, tak podle zákona, který řeší sociální pojištění a celé odvody, hledáme cestu, jak by jim šlo vyhovět,“ uvedla. Jedná se ale podle ní jen o jednotky případů. „Ale nikoho nechceme poškodit, nikomu nechceme ublížit,“ uvedla.
Richterová zdůraznila, že v současné době trpí především nejmenší prodejci, například malé obchody. „Nespravedlnost leží na zavřených malých obchodech a ukazuje se, že nemají vůbec žádnou sílu, aby to vládě vysvětlily,“ podotkla. Maláčová však zdůraznila, že i malí obchodníci jsou velmi dobře zastoupení v tripartitě a jsou aktivní.
„Myslím si ale, že největší problém v téhle situaci je, že se vždy musíme přepnout mentálně, že když zvládneme jeden schůdek v pandemii, tak to neznamená, že máme vyhráno, ale že máme další schůdek před sebou,“ uvedla. Dodala, že ještě důležitější je, aby všichni neuvažovali takzvaně ode zdi ke zdi. „To znamená, že když se čísla zhoršují, abychom vše okamžitě nevypnuli, zároveň ale, když se čísla zlepšují, tak to neznamená, že máme vyhráno,“ uvedla.
Třetí vlna hrozí podle ní za každých okolností. „Všude v Evropě, bez ohledu, jak to dobře zvládáme. Situace bude špatná ještě několik měsíců a my musíme přepnout do mentality, že i když se situace zlepšuje, nemáme vyhráno. A to se netýká vlády, ale všech,“ zdůraznila. Připustila však, že kabinet se zatím tak úplně na tuto vlnu „nepřepnul“.
Další host pořadu, sociolog Institutu sociologických studií FSV UK a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop upozornil, že pro byznys je v této souvislosti klíčové také zamezení šíření nákazy mezi seniory.
„Mimo jiné proto, že skoring rizika, tedy vládní systém PES, zohledňuje, jak se to šíří ve starší populaci. Dokud budeme mít vysokou pozitivitu testů, budeme uchovávat restrikce na úrovni čtyři a tři a budou dále trvat i restrikce byznysu,“ uvedl s tím, že ministerstvo průmyslu, byznys i lobistické skupiny by měly tlačit na to, aby se testovalo.
Je potřeba motivovat lidi i jejich zaměstnavatele, zdůraznil Prokop
Upozornil ale, že je v tomto ohledu několik demotivačních faktorů. V některých případech například vzdálenost testovacích míst. V Praze se šíření podle něho utlumilo například tím, že se hodně testuje a že lidé hodně pracují z domova.
„Takže se změnilo chování v pracovních životech a my teď musíme zavést takové motivace i v ostatních místech republiky,“ uvedl s tím, že to se nyní ale neděje, a proto je zpomalování šíření nákazy menší, než by mohlo být.
Podle něho je tak třeba zavést například zmíněnou motivaci k home office (práci z domova) nebo k tomu, aby se lidé testovali a nepřicházeli v karanténě o příjem. „A také pomáhat zaměstnavatelům, aby testovali, platit jim třeba polovinu antigenních testů,“ uvedl s tím, že na těchto krocích se shodla i Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Co se týká dalších přijímaných opatření vzhledem k byznysu, dodal, že by byl například pro pozastavení záloh na odvody pojištění pro OSVČ. „Myslím si, že by to bylo lepší, než se soustředit na rušení superhrubé mzdy a věci, které s bezprostřední krizí nesouvisí,“ uvedl.
„Kdyby se třeba odpustilo zdravotní pojištění na měsíc lidem, kteří jsou na home office nebo menším firmám, to by byly náklady v řádu stovek milionů až jednotek miliard. Takže za relativně malé peníze, které by šly lidem a firmám, bychom motivovali k epidemiologicky dobrému chování,“ upřesnil.
Podle Maláčové by to ale nebylo kontrolovatelné, podle ní je lepší nástroj program Antivirus – ten je zacílený a nejde o plošné opatření, kterým se nedá dobře směrovat další vývoj. Ministryně připomněla, že v jeho rámci se k 16. listopadu podpořilo už více než 820 tisíc pracovních míst a přes šedesát tisíc firem.
Dopady pandemie dle formy práce
Podle průzkumu PAQ Research dopadl vývoj ekonomiky kvůli pandemii těžce na desetinu českých domácností, ty zaznamenaly pokles příjmu o třicet a více procent oproti stavu před epidemií a nemají ani velké úspory. Nejvíce na situaci doplatili lidé, kteří pracují na dohody a „na černo“ a také fakturující OSVČ.
„Specificky zasažení jsou lidé s nestabilními příjmy. Mají je proto, že my (stát) obrovsky daníme nízké úvazky, částečné úvazky, málo placené práce a vytlačujeme lidi do pološedých ekonomik,“ vysvětluje Prokop. Typickým případem jsou podle něho rodiny s dětmi, kde jeden z rodičů nemůže pracovat na celý úvazek.
Pracující rodiny mají mít nárok na přídavek na dítě, zdůrazňuje Maláčová
V pondělí bude vláda rozhodovat o zvýšení přídavků na děti, se kterým přichází ministryně práce, ale návrh má už nyní nesouhlasné stanovisko ministerstva financí.
Ministerstva práce a financí se tak sice shodla na zvýšení přídavků na děti o 26 procent, dohoda ale už není na tom, kolik rodin by mělo od ledna mít na dávku nárok. Zatímco resort práce navrhuje, aby ji nově pobíralo místo zhruba 240 tisíc až 590 tisíc dětí, podle resortu financí by se pravidla pro získání měnit neměla.
„Nám se z přídavků na dítě stala chudinská dávka, dosáhnou na ni pouze nepracující rodiny, proto je to demotivační pro celý systém. Nyní potřebujeme dostat přídavek na dítě tam, kde byl v roce 2014, aby na něj dosáhlo alespoň půl milionu dětí,“ vysvětlila ministryně. Důležité podle ní je, aby na dávku dosáhly pracující rodiny s dětmi, protože to kromě jiného podpoří ekonomiku. „Nízkopříjmové rodiny jsou nejlepšími fiskálními multiplikátory,“ připomněla.
Variant je v návrhu několik a podle ministryně o nich bude vláda jednat. „Nesmete to ze stolu, to by bylo absurdní. My jsme teď těch pět miliard, kolik by stála umírněná varianta, investovali do snížení spotřební daně na naftu. A já pevně doufám, že rodiny s dětmi mají minimálně stejnou hodnotu pro vládu jako spotřební daň u nafty. Shodu máme na navýšení, ale je potřeba debatovat o tom, co si můžeme dovolit, i s ohledem na to, co se stalo ve čtvrtek (přijetí daňového balíčku v noci ze čtvrtka na pátek),“ dodala.
Richterová k tomu uvedla, že i tak zůstává ve zmíněném návrhu stále neúměrně nízké životní minimum. „Já chci navrhnout, abychom srovnali životní minimum a dítě se počítalo jako druhá osoba v domácnosti,“ řekla. To by totiž podle ní pomohlo nízkopříjmovým či chudším rodinám a výrazně také samoživitelům.
Směrem k superhrubé mzdě, respektive už zmíněnému sněmovnou přijatému daňovému balíčku, který s celkovými příjmy domácností také souvisí a před kterým řada ekonomů, opozičních politiků i představitelů vládní ČSSD varuje, Maláčová doplnila, že je to extrémně drahá věc.
„Pomůže bohatým lidem. Dalo by se to popsat situací z devadesátých let Viktora Koženého, který mluvil o jistotě desetinásobku, protože každý, kdo dostane pár stovek nebo možná několik málo tisíc navíc, tak v příštích letech zaplatí pravděpodobně na poklesu kvality veřejných služeb několikanásobně více,“ uvedla.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už vyzvala Senát, aby návrh upravil. Konkrétně, aby z daňového balíčku zvýšení slevy na poplatníka vypustil a vrátil zákon poslancům.
„Já bych to udělala přesně opačně, než o co žádá. Já bych vyjmula pozměňovací návrh premiéra Andreje Babiše a dodala bych do něho navýšení slevy na poplatníka, ale s daňovým bonusem, a možná bych zvažovala také kompenzaci pro samosprávy,“ reagovala Maláčová.