Soud s Krejčířem v JAR byl karneval, Čapí hnízdo začalo jako jízda tryskáčem, říká reportér Jiří Hynek

Radovan Krejčíř s ním vtipkoval, že ho nechá projet v kufru auta. „Myslím, že ty výhružky nemyslel vážně,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 Jiří Hynek na pobyt v Jihoafrické republice, kde sledoval soudní proces s jedním z nejznámějších českých zločinců. Za svou kariéru pokrýval reportér domácího zpravodajství České televize i další dění v českém podsvětí a také významné soudní kauzy. Nejnověji třeba soud v případě dotace pro Čapí hnízdo.

Reportér Jiří Hynek původně zvažoval, že se stane sportovním redaktorem. Sám byl totiž sportovec. Jako dítě plaval a hrál hokej. Od deseti let pak trénoval tenis. „Tehdy to byl tak trochu zakázaný kapitalistický sport,“ vysvětluje Hynek, co ho na tenisu lákalo.

Řada tenistů za totality emigrovala a mluvit o nich v oficiálních médiích se nesmělo. „Já jsem proto tajně doma pod peřinou poslouchal sportovní zprávy na Svobodné Evropě,“ dodává. I když se na dráhu sportovního redaktora nakonec nevydal, láska k tenisu mu vydržela dodnes. Nedávný konec kariéry Rogera Federera považuje za katastrofu.

Politickým tématům se Hynek začal věnovat až po revoluci. Nejprve v redakci zpravodajství televize Puls ve svém rodném Hradci Králové. O krajském zpravodajství mluví jako o akváriu, kde se každý zná s každým. Rozvířit tamní vody se Hynkovi podařilo ke konci devadesátých let, když mu zakázali vstup na radnici.

„Měli jsme zhruba desetiminutové zpravodajství a já jsem začal razit tezi, že nemůžeme jít radnici na ruku, jako to dělala většina regionálních televizí. My naopak v každých zprávách musíme ukázat něco, co se radnici nepovedlo,“ říká Hynek. Jedna taková ukázka vedla až ke zmíněnému zákazu. Ten ale netrval dlouho. „Zastala se mě i celostátní média,“ vysvětluje.

Soud v JAR je show

Z regionů přešel ke kauzám, které sledovala celá republika. Pokrýval mimo jiné i zmíněný případ Radovana Krejčíře. S ním se mu jako první pojí vzpomínka na zkaženou snídani. „Volali mi z práce, že utekl Krejčíř, pak začal hon,“ vzpomíná. Později se reportér za Krejčířem vydal i na Seychely, kam zločinec z Česka utekl.

„Bylo to velice nepříjemné, měl tam své bodyguardy i tamní policisty, kteří mu šli na ruku. Byli jsme zatlačeni do kouta,“ hodnotí tehdejší zkušenost. Na atmosféře nepřidával ani Krejčířův smysl pro „humor“. „Říkal mi: ,Co mi to dáváte za otázky? Můžete se projet v kufru.‘“ Podle Hynka Krejčíř novináře bral jako nepřátelské osoby, se kterými se baví, protože chce vědět, co se kolem něj děje v Česku.

Případ Krejčíře pak reportér sledoval i po jeho přesunu do Jihoafrické republiky. „Přinesl jim tam know-how z Česka: pokud chcete ovládnout pouliční zločin, musíte mít krytí na úřadech a policii,“ popisuje Hynek. „Jako to je u českých kmotrů,“ doplňuje.

I v JAR nakonec Krejčíře dostihla spravedlnost a začal soudní proces. Od toho českého by ale nemohl být odlišnější „Je to show, je to karneval, kde bubnují lidé na bubny. Je to boj žalobce s advokáty, kde soudce je pán, kterému se musí účastníci řízení poklonit,“ nastiňuje reportér.

Dodává však, že i v klidnějších českých soudních vodách jsou stále věci, které ho i po více než dvaceti letech překvapí. „Například soud v kauze Mostecká uhelná začal tím, že obžalovaný Antonio Koláček se modlil a ležel přitom na podlaze před soudkyní.“

Jako jízdu tryskáčem pak Hynek označuje první den soudního líčení kolem kauzy Čapí hnízdo, kterému se věnuje v posledních týdnech. „Byť to nevypadá, byl jsem poměrně nervózní,“ vysvětluje. „Museli jsme obsáhnout obrovské množství informací a potom to vtěsnat do dvou a půl minut reportáže. To je neuvěřitelně těžké.“

Díky, že jste mě nevyhodil

Když po dlouhém pracovním dnu přijde domů, odkládá Jiří Hynek svou seriózní tvář a stává se vtipálkem. Oddělit pracovní život od toho osobního ale nebývá vždy snadné. Práce investigativního reportéra totiž podle Hynka nekončí s pracovní dobou. „Lidé si na vás stěžují, vy se musíte hájit, psát odpovědi. Není to, jako když děláte výstavy koček a psů. To jsou většinou všichni spokojeni,“ objasňuje Hynek.

V roce 2001 získal cenu Novinářská křepelka pro novináře do 33 let. Adam Komers, který mu cenu tehdy předával, glosoval pozici investigativního novináře jako cosi nechtěného, nenáviděného a se skřípěním zubů trpěného, s čím jsou jenom problémy. Hynek připouští, že se tak skutečně někdy sám cítí. „Po převzetí ceny jsem mimo jiné poděkoval generálnímu řediteli České televize, že mě ještě nevyhodil. Vedení s vámi musí mít trpělivost a být připraveno čelit útokům a tlakům.“

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na YouTube, Spotify, Soundclound, Podcasty Google a Apple Podcasts.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 4. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 4. června 2026.
4. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
4. 6. 2026

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
3. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události středy 3. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 3. června 2026.
3. 6. 2026Aktualizováno3. 6. 2026
Načítání...