Harvardský průmyslový holding (HPH) dostane od dvou kyperských společností zpět zhruba 850 tisíc svých akcií. Cenné papíry nebudou zabrány státem, rozhodl pražský městský soud. Akcie, které na Kypr převedl již dříve odsouzený zakladatel fondu Viktor Kožený a jeho spolupracovník Boris Vostrý, by se podle likvidátorky HPH Dagmar Mixové mohly po zpeněžení rozdělit mezi akcionáře.
Harvardský holding dostane z Kypru zhruba 850 tisíc svých akcií
Kyperské společnosti sice již dříve uzavřely s HPH darovací smlouvy na tyto cenné papíry, dohody ale nebyly kvůli některým podmínkám platné. Státní zástupce Ondřej Trčka proto požadoval zabrání akcií státem. Mixová nyní k soudu přinesla nově uzavřené dokumenty, které už jsou podle státního zástupce i soudu v pořádku.
„Náhrada škody poškozeným má přednost před zabráním státem,“ uvedl u soudu Trčka. Sám proto navrhl, aby soud původní žádost o zabrání cenných papírů zamítl. Předsedkyně soudního senátu Kateřina Radkovská se s ním ztotožnila. Zabrání akcií by podle ní sice bylo ku prospěchu státu, ale ne ku prospěchu poškozených.
Reálnou hodnotu akcií si nikdo netroufá odhadovat
Žalobce i protistrana se vzdali stížností proti rozhodnutí. Podle Mixové by se akcie mohly zpeněžit a rozdělit mezi poškozené akcionáře. Cenné papíry mají jmenovitou hodnotu tisíc korun. Jejich současnou reálnou hodnotu však nechtěli Trčka a Mixová ani odhadovat.
Harvardský průmyslový holding vznikl jako nástupnická organizace vytunelovaných Harvardských investičních fondů založených Koženým v devadesátých letech. Nyní má asi 240 tisíc podílníků. Od roku 1998 je firma v likvidaci.
Likvidaci a konání valných hromad HPH ale provází řadu let mnoho právních sporů. Valná hromada společnosti v září schválila kroky k odvrácení hrozby insolvence. Tu na společnost podal počátkem listopadu 2016 předchozí likvidátor Zdeněk Častorál. Odůvodňoval to tím, že vymáhání majetku ve prospěch akcionářů je ztíženo soudními poplatky, které dosahují mnoha milionů. Naopak insolvenční správce by ze zákona soudní poplatky neplatil.
Předseda představenstva HPH Karel Staněk ale v roce 2015 prohlásil, že společnost přivedl na pokraj insolvence svým jednáním sám Častorál. Insolvence by podle něj znamenala pro podílníky to nejhorší, protože by ztratili šanci na získání případného likvidačního zůstatku. Soud první návrh na insolvenci zamítl. Neobsahoval prý potřebné údaje, například o splatnosti závazků.
obrázek
Postup Častorála se vedle orgánů společnosti dlouhodobě nelíbil ani akcionářům. Kritizují ho jak za údajně nezákonné postupy při správě cizího majetku, tak za insolvenční návrh. Proto někteří z nich požádali soud, aby k němu jmenoval další dva likvidátory, kteří by akcionářům umožnili lepší kontrolu a zrychlili ukončení likvidace.
Koncem roku 2016 jim soud vyhověl a jmenoval tak Dagmar Mixovou a společnost Tomko a partneři. Od nich loni vzešel návrh na exekuci Častorála, protože jim odmítal dát dokumenty potřebné pro vymáhání peněz od firem kolem Koženého. Častorál pochybení popírá. Mixová ovšem nyní u soudu uvedla, že na něj holding podal trestní oznámení. Likvidátor podle ní nechal skartovat archiv firmy a nezúčastňuje se valných hromad.
Kožený je na Bahamách, Vostrý v Belize
Podle soudů zmizelo vinou Koženého a Vostrého z firmy zhruba dvacet miliard korun. Vrchní soud v Praze v roce 2012 uložil Koženému a Vostrému nepodmíněné tresty deset a devět let vězení. Kožený měl také zaplatit zhruba 8,3 miliardy korun a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky.
Oba jsou ale stíhaní jako uprchlí. Kožený se ukrývá na Bahamách a tvrdí, že je téměř nemajetný. Česko usiluje o jeho vydání už čtrnáct let. Neuspěly zatím ani Spojené státy, které chtěly finančníka stíhat kvůli korupci při privatizaci v Ázerbájdžánu. Vostrý se ukrývá ve středoamerickém státě Belize.
Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil Harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800 tisíc držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků.
Masivní mediální kampaň přiměla statisíce Čechů k tomu, aby s příslibem desetinásobného zisku kupovala kupony a vzápětí je postoupila fondům. Ty vzápětí Kožený spojil a přeměnil na investiční společnosti. Jednoduchý krok mu umožnil, aby získal moc nad penězi, poslal holding do likvidace a jako vítěz veřejné soutěže peníze převedl do zahraničních firem.
Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Stíhán je i v USA, kde je obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu. Bahamy jej však dosud nevydaly. Vostrý žije ve středoamerickém státě Belize.
Viktor Kožený