Soud odvolal likvidátora Harvardského holdingu Častorála. Prý způsobil škodu

3 minuty
Události: Soud nepravomocně odvolal Zdeňka Častorála z funkce
Zdroj: ČT24

Městský soud v Praze odvolal z funkce likvidátora majetku Harvardského průmyslového holdingu (HPH) Zdeňka Častorála. Podle soudu Častorál způsobil firmě škodu a neplnil své povinnosti.

Představenstvo i dozorčí rada holdingu tvrdí, že Častorál připravil firmu o čtyřicet milionů korun. Častorál ale obvinění odmítá, podle něj bylo účelově vyrobené.

„Žádnou škodu jsem nezpůsobil. Já jsem k tomu dal vyjádření, rozbory a soud to bude řešit,“ řekl Častorál České televizi v červnu, kdy soud začal o jeho odvolání jednat. Likvidátor se současně hájil tím, že před soudy pomohl usvědčit Viktora Koženého a Borise Vostrého z tunelování firmy a chce naopak nechat odvolat další dva likvidátory holdingu.

  • Viktor Kožený a Boris Vostrý dostali za miliardové podvody tresty deset a devět let vězení. Oba jsou stíhaní jako uprchlí.
  • Kožený měl zaplatit zhruba 8,3 miliardy korun a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Kožený bydlí na Bahamách, Vostrý v Belize, kde získal občanství.
  • Zdroj: ČTK

Holding, který vznikl z Harvardských privatizačních fondů Viktora Koženého, má asi 240 tisíc podílníků. Likvidaci HPH provází řadu let mnoho právních sporů. Vrchní soud v Praze potvrdil koncem roku 2016 jmenování dvou likvidátorů HPH, kterými jsou Dagmar Mixová a společnost Tomko a partneři.

Častorál podal začátkem listopadu 2016 návrh na insolvenci společnosti. Soud první návrh na insolvenci zamítl. Mixová v září 2018 u soudu uvedla, že holding podal na Častorála trestní oznámení. Likvidátor podle ní nechal skartovat archiv firmy a nezúčastňuje se valných hromad.

Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil Harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800 tisíc držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků.

Masivní mediální kampaň přiměla statisíce Čechů k tomu, aby s příslibem desetinásobného zisku kupovala kupony a vzápětí je postoupila fondům. Ty vzápětí Kožený spojil a přeměnil na investiční společnosti. Jednoduchý krok mu umožnil, aby získal moc nad penězi, poslal holding do likvidace a jako vítěz veřejné soutěže peníze převedl do zahraničních firem.

Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Stíhán je i v USA, kde je obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu. Bahamy jej však dosud nevydaly. Vostrý žije ve středoamerickém státě Belize.

Viktor Kožený
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 23 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...