Soud odvolal likvidátora Harvardského holdingu Častorála. Prý způsobil škodu

Nahrávám video
Události: Soud nepravomocně odvolal Zdeňka Častorála z funkce
Zdroj: ČT24

Městský soud v Praze odvolal z funkce likvidátora majetku Harvardského průmyslového holdingu (HPH) Zdeňka Častorála. Podle soudu Častorál způsobil firmě škodu a neplnil své povinnosti.

Představenstvo i dozorčí rada holdingu tvrdí, že Častorál připravil firmu o čtyřicet milionů korun. Častorál ale obvinění odmítá, podle něj bylo účelově vyrobené.

„Žádnou škodu jsem nezpůsobil. Já jsem k tomu dal vyjádření, rozbory a soud to bude řešit,“ řekl Častorál České televizi v červnu, kdy soud začal o jeho odvolání jednat. Likvidátor se současně hájil tím, že před soudy pomohl usvědčit Viktora Koženého a Borise Vostrého z tunelování firmy a chce naopak nechat odvolat další dva likvidátory holdingu.

  • Viktor Kožený a Boris Vostrý dostali za miliardové podvody tresty deset a devět let vězení. Oba jsou stíhaní jako uprchlí.
  • Kožený měl zaplatit zhruba 8,3 miliardy korun a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Kožený bydlí na Bahamách, Vostrý v Belize, kde získal občanství.
  • Zdroj: ČTK

Holding, který vznikl z Harvardských privatizačních fondů Viktora Koženého, má asi 240 tisíc podílníků. Likvidaci HPH provází řadu let mnoho právních sporů. Vrchní soud v Praze potvrdil koncem roku 2016 jmenování dvou likvidátorů HPH, kterými jsou Dagmar Mixová a společnost Tomko a partneři.

Častorál podal začátkem listopadu 2016 návrh na insolvenci společnosti. Soud první návrh na insolvenci zamítl. Mixová v září 2018 u soudu uvedla, že holding podal na Častorála trestní oznámení. Likvidátor podle ní nechal skartovat archiv firmy a nezúčastňuje se valných hromad.

Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil Harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800 tisíc držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků.

Masivní mediální kampaň přiměla statisíce Čechů k tomu, aby s příslibem desetinásobného zisku kupovala kupony a vzápětí je postoupila fondům. Ty vzápětí Kožený spojil a přeměnil na investiční společnosti. Jednoduchý krok mu umožnil, aby získal moc nad penězi, poslal holding do likvidace a jako vítěz veřejné soutěže peníze převedl do zahraničních firem.

Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Stíhán je i v USA, kde je obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu. Bahamy jej však dosud nevydaly. Vostrý žije ve středoamerickém státě Belize.

Viktor Kožený
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...