Navalnyj ukázal pohádkové bohatství senátora, který navrhuje trestat neúctu k moci

Fond boje proti korupci vedený opozičním politikem Alexejem Navalným zveřejnil video o závratném majetku v podobě luxusních domů nebo hodinek za desítky milionů korun, který podle něj patří senátorovi Andreji Klišasovi. Ten je spoluautorem nedávných návrhů zákonů na omezení svobody projevu na internetu. Navalnyj tvrdí, že Klišas získal svůj majetek podvodem a navíc porušuje povinnost uvádět ho v plném rozsahu v majetkovém přiznání. Senátor už všechna obvinění odmítl.

Senátor Andrej Klišas má v „elitní“ oblasti u Moskvy pojmenované Rubljovka, kde jsou nejdražsí pozemky v Rusku, velký dům. Stojí na pozemku o rozloze 8,4 tisíce čtverečních metrů.

Oficiálně je však od roku 2003 na Klišase napsaná jen jeho menší část. Senátor v povinném majetkovém přiznání neuvádí zbytek pozemku, i když je na satelitních fotkách jasně vidět, kam sahá plot kolem něj, uvádí v novém videu Alexej Navalnyj, který se dlouhodobě věnuje rozplétání korupčních schémat ruských politiků a úředníků.

Navalnyj dále tvrdí, že Klišas v rozporu se zákonem ovládá společnost Greahung United S. A. sídlící na Britských Panenských ostrovech. Spojení našel mimo jiné přes luxusní automobil Maybach, který je na firmu registrován. Na něj lze najít více než sto pokut za parkování nedaleko Rady federace, kde Klišas pracuje. Navalnyj našel dokonce i fotografii tohoto nesprávně zaparkovaného vozu, do kterého nasedá člověk zezadu velmi podobný Klišasovi.

Společnosti Greahung United S. A. patří také firma nazvaná Ruská tradice. Od této firmy koupil v roce 2009 Klišas 7,5 hektaru země na sever od Moskvy u břehů Pestovské vodní nádrže, ležící na kanálu spojujícím Moskvu s Volhou. Tam se staví dům o obytné ploše devět tisíc čtverečních metrů.

Dům u Pestovské vodní nádrže, který podle Alexeje Navalného patří Andreji Klišasovi
Zdroj: Fond boje proti korupci

Spojení mezi Klišasem a Ruskou tradicí nachází Navalnyj i v osobě jejího majitele Eduarda Jeremjana, který je Klišasovým zástupcem na katedře ústavního práva Ruské univerzity přátelství národů.

První podvody v majetkovém přiznání odhalil Navalnyj u Klišase už v roce 2014. Tehdy zjistil, že senátorovi patří dům na švýcarském břehu jezera Lago Maggiore. „Tehdy jsme odhalili Klišasův podvod. Přiznal švýcarský pozemek menší o 400 metrů čtverečních, než je ve skutečnosti,“ říká Navalnyj.

Dům Andreje Klišase ve Švýcarsku
Zdroj: Fond boje proti korupci

Navalnyj v novém videu také ukazuje některé hodinky, které má senátor na ruce na různých fotografiích. „Napočítali jsme dohromady Klišasových hodinek za 163 milionů rublů (54 milionů korun). To však rozhodně není vše. Připojte se i vy. Berte fotky, srovnávejte je se stránkami prodejců a záviďte,“ vyzývá. 

„Mám hodně z věcí, o kterých (Navalnyj) píše. Dokonce mnohem víc. Ale nepatří mi ani Maybach ani offshore společnosti,“ reagoval na video Klišas pro web RBK. Připustil, že má sbírku 32 drahých hodinek. „Všechny jsou uloženy ve speciálním sejfu v kanceláři Rady federace. Na vše jsem si vydělal zákonnou cestou, daně jsou zaplaceny,“ doplnil.

Klišas řekl novinářům, že byl Navalného spolužákem na právnické fakultě Ruské univerzity přátelství národů. „Mnohé o něm vím,“ naznačil.

15 dní za neúctu k moci

Video o Klišasovi přišlo nyní, protože senátor v prosinci navrhl dva zákony omezující svobodu internetu. Je spoluautorem návrhu zákona, který zavádí tresty za šíření „neúcty k moci“ na internetu. Za to bude viníkům hrozit pokuta nebo až 15 dní za mřížemi. Navalnyj to vnímá jako bič na jakoukoli opozici režimu.

Klišas podal návrh do Státní dumy 12. prosince a o dva dny později přišel do dolní komory parlamentu s dalším. Spolu se dvěma zákonodárci navrhli zákon o „suverénním internetu“, který dává vládě možnost zasáhnout do provozu internetu v Rusku. Právě globální síť je přitom jedním z posledních alespoň částečně svobodných prostředí v zemi. Všechna velká média jsou ovládána státem a kritika režimu na ulicích je tvrdě potírána.

Klišas se na pole omezování svobody nevydal poprvé. Je také spoluautorem dalších kritizovaných zákonů. Podle jednoho se nevládní organizace se zahraničním financováním musí jmenovat „zahraniční agent“, další zase zavedl trestní sazbu za projevení názoru osamoceným stáním na ulici s transparentem.

Zázračná privatizace

Navalnyj se v novém videu věnuje také původu majetku senátora Klišase, který mimo jiné vede v Radě federace výbory pro ústavní zákonodárství a státní výstavbu.

„Ještě v době studia začal se svou první prací v Ruském fondu federálního majetku,“ popisuje začátky senátorovy kariéry v polovině 90. let Navalnyj s odkazem na organizaci, která měla na starosti provádění privatizace velkých ruských podniků. „Jako právník dodával těm machinacím dojem zákonnosti,“ popisuje jeho roli.

Životní šancí se prý pro mladého právníka tehdy stala privatizace podniku Norilský Nikel, který měl v dané době monopol na těžbu a výrobu niklu a mědi a byl jedním z největších světových zpracovatelů barevných a cenných kovů. „Je jasné, že podnik měl nepředstavitelnou hodnotu. Ovšem jak to funguje v Rusku? Jestli je něco státní a je to nepředstavitelně drahé, tak se to s pomocí nevelkých machinací dá vzít téměř zadarmo,“ kritizuje Navalnyj ruskou privatizaci.

Norilský Nikel se na konci roku 1995 dostal do takzvané zástavní aukce. Při tomto schématu dával stát akcie svých velkých podniků soukromým bankám za půjčky. Bylo jasné, že půjčky ani akcie se vracet nebudou. A bylo také jasné, že stát takto získal jen malou část hodnoty odevzdaných akcií.

V tomto případě získali bankéři Vladimir Potanin a Michail Prochorov 38procentní podíl ve firmě Norilský Nikel za 170,1 milionu dolarů. „Za pár let vydělá Prochorov na Nikelu miliardy a investuje do amerického klubu New Jersey Nets 200 milionů dolarů,“ srovnává Navalnyj a dodává, že Potanin je podle časopisu Forbes nyní s majetkem 15,9 miliardy dolarů šestým nejbohatším Rusem a Prochorov s 9,6 miliardy dolarů třináctým.

„Úsilí v tomto případě bylo oceněno podle zásluh. Hned jak nám Norilský Nikel ukradli, Klišas opustil státní službu a odešel pracovat k oligarchům Prochorovovi a Potaninovi,“ vysvětluje Navalnyj s tím, že Klišas tam pracoval 15 let, než se vydal do zákonodárného sboru.

Ignorovaný

Fond boje proti korupci Alexeje Navalného rozplétá přesuny majetků kolem ruských politiků a úředníků léta. Nejznámějším se stalo video z března 2017 o jachtách, vinicích a palácích premiéra Dmitrije Medvěděva. Po jeho zveřejnění vyšli do ulic naštvaní především mladí lidé a policie jich stovky zatkla.

Největší pozdvižení na ruském internetu zase vyvolalo video, v němž Navalnyj obvinil šéfa speciálních policejních jednotek Viktora Zolotova, že pro tři sta tisíc mužů nakupuje potraviny několikanásobně dráž, než kolik stojí v obchodě. Zolotov mu potom vyhrožoval, že ho zbije, a vyzval ho na souboj, na což mladí Rusové reagovali silnou vlnou posměchu.

Většina obviněných se však k videím fondu nijak nevyjadřuje. Mlčí i režim. V době plánovaných demonstrací musel Navalnyj několikrát na pár týdnů do vězení. Ovšem jeho jméno je na státních televizních kanálech a v tisku tabu. Většina Rusů o jeho vyšetřování mocných díky tomu nemá tušení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 45 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...