Kuba strana 2 z 5

Zástupci Evropské unie se snažili na summitu v Bruselu přesvědčit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), aby podepsalo deklaraci jasně odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatů ale tento krok odmítla Venezuela, Nikaragua či Kuba, které mají blízké vztahy s Moskvou. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) dal summit nový impulz pro rozvíjení vzájemných vztahů. V regionu vidí nové možnosti obchodní spolupráce.

Čína se dohodla s Kubou na vybudování své špionážní stanice na ostrově, tvrdí deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje z americké administrativy. Stanice by mohla posloužit k odposlechu a sledování elektronické komunikace ve Spojených státech. Kubánská vláda by měla podle listu od Pekingu dostat za možnost vybudování špionážní základny několik miliard dolarů. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že o ničem neví, a tudíž se ani nemůže vyjádřit. Podle Bílého domu nejsou informace deníku přesné. Kubánská diplomacie článek označila za nepravdivý a nepodložený.

Na 60 tisíc lidí čeká podle amerických úřadů na hranici Mexika a Spojených států. O půlnoci na pátek totiž skončila protipandemická opatření a americká zadržovací střediska přesáhla svou kapacitu. Pohraniční stráž posílily tisíce vojáků i bezpečnostních agentů. Prezident Biden s republikány v Kongresu se obviňují z toho, že si navzájem blokují vlastní verze přistěhovalecké reformy.

Česko si připomíná 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se uskuteční shromáždění a demonstrace politických stran, organizují se majálesy, stavění máje, průvody a další akce. Návštěvníky například mimořádně přivítal Hrzánský palác v Praze, náhradní sídlo vlády, kde krátce žil i Tomáš Garrigue Masaryk.

Kubánská komunistická vláda zrušila velkolepé oslavy 1. máje, na něž každoročně do Havany režim svážel desetitisíce lidí, aby tak demonstroval „hromadnou podporu revoluci a socialismu“. Letos budou oslavy svátku práce menší a jen na lokální úrovni. Důvodem je nedostatek paliva, s nímž se karibský ostrov potýká už několik týdnů. Vláda kvůli tomu také omezila prodej benzinu a nafty, aby bylo dost paliva například pro sanitky či pohřební vozy, informoval deník El País.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

Americké úřady v novém roce zaznamenaly prudký pokles ilegálních přechodů hranice s Mexikem. Zatímco v prosinci jich bylo přes čtvrt milionu, v lednu počet klesl na 150 tisíc. Přičítá se to tvrdšímu postoji administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči migrantům z Venezuely, Haiti, Nikaraguy a Kuby. Přesto zejména New York, o který je mezi migranty velký zájem, dál hlásí velké problémy s jejich ubytováním.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Kuba čelí největšímu exodu obyvatel za desítky let. Jen v loňském roce uteklo ze země čtvrt milionu Kubánců. Během posledních dvou měsíců americká pobřežní stráž zachytila na moři tři tisíce migrantů. Bílý dům se chystá, že od nového roku obnoví konzulární služby v Havaně a vydá nejméně dvacet tisíc víz. Americké úřady by tak mohly omezit počet nebezpečných plaveb na moři a také migrační tlak na hranici s Mexikem.

Kuba zažívá nový fenomén. Zatímco za života Fidela Castra se režim mohl pyšnit masivní účastí při volbách, která přesahovala i 95 procent, od smrti El Comandanta se snižuje počet Kubánců, kteří se rozhodnou jít k urnám. Stále platí, že si mohou vybírat kandidáty jen jediné strany. Dosud rekordní neúčast zažil karibský ostrov v neděli během hlasování do obecních zastupitelstev. Téměř třetina Kubánců raději zůstala doma.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.

Česká televize uvádí nový dokument s názvem Dějiny třetí světové. Vznikl jako připomínka Karibské krize, která propukla před šedesáti lety. Byl to okamžik, kdy byl svět nejblíže další světové válce. Krize se týkala i Československa, v dokumentu vystoupí pamětníci z řad tehdejších vojáků. Tedy těch, kdo se připravovali na válku, která nakonec nebyla. Film je k vidění v iVysílání.

Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962. Ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině, kterou sami vyvolali.

Bilance hurikánu Ian ve Spojených státech překročila 80 mrtvých. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Agentura AP píše o 65 obětech, AFP nejméně o 62 obětech.

Počet obětí hurikánu Ian na Floridě podle agentury AP vzrostl na 47, agentura Reuters hovoří o 50 potvrzených úmrtích a americká televize ABC uvádí nejméně 72 mrtvých. Záchranáři stále prohledávají trosky ve zdevastovaných oblastech. Floridu navštíví ve středu americký prezident Joe Biden s manželkou. Už v pondělí pojedou na Portoriko, které se vzpamatovává z následků hurikánu Fiona, informovala agentura AP s odvoláním na oznámení Bílého domu.

Oficiální počet obětí ničivého hurikánu Ian ve Spojených státech vzrostl na nejméně 27 poté, co úřady na Floridě potvrdily několik utonulých a dalších mrtvých. Informovala o tom v noci na sobotu agentura AP. Předchozí bilance hovořila o 17 obětech. Některá média uvádějí ještě horší čísla, například zpravodajská televize CNN zmiňuje 45 mrtvých. Při postupu státem Jižní Karolína bouře zeslábla na posttropickou cyklónu. Přesto tam ničila mola na pobřeží a zaplavila ulice.

Nepotvrzené zprávy z floridského okresu Lee hovoří o stovkách úmrtí po hurikánu Ian. „I když nemám potvrzená čísla, rozhodně vím, že oběti na životech se pohybují ve stovkách,“ řekl stanici ABC šerif okresu Lee Carmine Marceno. V sousedním Charlotte je potvrzených šest úmrtí, informoval list The New York Times. Hurikán kategorie čtyři působil od středy na Floridě ničivé záplavy a rozsáhlé škody.

Bouře Ian udeřila na západním pobřeží amerického státu Florida silou hurikánu téměř pátého stupně o rychlosti 250 kilometrů v hodině. Bez proudu jsou podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 1,1 milionu lidí. Předtím Ian způsobil v noci na středu výpadek elektřiny na celém území Kuby. Karibský ostrov zasáhl Ian jako hurikán třetí kategorie v úterý a vyžádal si tam dvě oběti.

Letošní sezona hurikánů v Atlantiku byla sice do začátku září značně podprůměrná, v posledních týdnech ale vývoj nabral na obrátkách. V minulém týdnu se o to postarala Fiona, která se stala prvním silným hurikánem letošní sezony a následně jako už mimořádně silná mimotropická cyklóna zasáhla východní Kanadu, kde způsobila značné škody. Aktuálně pak v Karibiku sílí hurikán Ian, který je na třetí kategorii z pěti.

Úder blesku v pátek zapálil jednu z osmi skladovacích nádrží na ropu v kubánském přístavním městě Matanzas. Požár se následně rozšířil i na další nádrž. Černý dým se dostal do vzdálenosti přesahující sto kilometrů směrem na západ k Havaně. V neděli kubánské úřady uvedly, že se oheň i s pomocí desítek hasičů z Mexika a Venezuely daří dostávat pod kontrolu a jeden zásobník je z preventivních důvodů ochlazován. Při požáru bylo zraněno více než sto lidí. Kuba se v poslední době potýká s výpadky proudu a nedostatkem paliv. Požár zásobníků v Matanzasu situaci pravděpodobně ještě zhorší, uvedla agentura Reuters.