Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.
Itálie oznámila, že zaznamenala vůbec první případ horečky Oropouche, současně jde o vůbec první případ této nebezpečné nemoci v kontinentální Evropě.
Pacient diagnostikovaný v Itálii se nedávno vrátil z cesty do Karibiku, informoval italský list Il Messaggero s odvoláním na tamní zdravotnické úřady.
Virus, který trápí Ameriku
Onemocnění virem Oropouche se přenáší kousnutím infikovaných mušek a komárů. Je to podobně jako mnoho jiných nemocí současnosti (včetně covidu) takzvaná zoonóza – původně se totiž vyskytoval u zvířat. V tomto případě konkrétně hlavně lenochodů.
Toto onemocnění se už od poloviny dvacátého století vyskytuje ve Střední a Jižní Americe a v Karibiku, ale v některých zemích byl až letos zaznamenán prudký nárůst diagnostikovaných případů. V Brazílii bylo v roce 2024 zatím hlášeno více než pět a půl tisíce případů, zatímco v roce 2023 to bylo jen 840 případů.
Nemoc dostala jméno podle stejnojmenné řeky v Trinidadu a Tobagu, kde byla poprvé identifikována.
Nemoc se ale šíří i do zemí, kde dosud nebyly případy horečky Oropouche zjištěny vůbec. 11. června WHO oznámila historicky první ohnisko nákazy na Kubě, přičemž nešlo o pár izolovaných případů, ale rovnou o sedmdesát potvrzených nemocných. „Jedná se o první zjištění onemocnění v zemi, proto je populace pravděpodobně vysoce vnímavá a existuje značné riziko zjištění dalších případů,“ uvádí se ve zprávě.
To zjednodušeně znamená, že dopady nemoci mohou být horší než v oblastech, kde se šíří už desítky let – tam už si totiž lidé mohli vytvořit nějaké protilátky. Podobně jako u covidu: na začátku pandemie byli lidé „imunitně naivní“, takže u nich měla nemoc těžší průběh než později, kdy už protilátky získali ať už očkováním, nebo právě nákazou.
Jako dengue
Horečku Oropouche způsobuje virus Oropouche, který se přenáší nejčastěji kousnutím mušky Culicoides paraensis. Neexistují zatím žádné důkazy o přenosu nemoci z člověka na člověka. Příznaky jsou podobné jako u horečky dengue.
První problémy se objeví asi čtyři až osm dní po kousnutí a velmi rychle se pak zhoršují. Jsou podobné jako u jiných viróz, podle WHO se dají srovnat s průběhem horečky dengue. Mezi příznaky patří horečka, bolesti hlavy, zimnice, ztuhlost kloubů a někdy i nevolnost a zvracení. Většina pacientů se zotaví přibližně za sedm dní. Podle WHO jsou závažné případy vzácné.
Bohužel zatím proti tomuto onemocnění není k dispozici žádná vakcína ani specifická antivirová léčba. Hlavně proto, že až doposud byla nemoc spíše vzácná a neměla příliš vážný průběh. Některé nové výzkumy ale upozorňují, že u lidí se zdravotními komplikacemi může být průběh horší.
Epidemiologové zatím nepřišli s vysvětlením, proč by se horečka Oropouche měla právě nyní začít tak rychle šířit. Zatím se o ní také ví příliš málo na to, aby vědci mohli svá tvrzení opřít o seriózní důkazy. Dá se ale předpokládat, že vliv má změna klimatu a také odlesňování, uvádí německý deník Deutsche Welle.
