Evropa poprvé zaznamenala nákazu virem Oropouche

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

Itálie oznámila, že zaznamenala vůbec první případ horečky Oropouche, současně jde o vůbec první případ této nebezpečné nemoci v kontinentální Evropě.

Pacient diagnostikovaný v Itálii se nedávno vrátil z cesty do Karibiku, informoval italský list Il Messaggero s odvoláním na tamní zdravotnické úřady.

Virus, který trápí Ameriku

Onemocnění virem Oropouche se přenáší kousnutím infikovaných mušek a komárů. Je to podobně jako mnoho jiných nemocí současnosti (včetně covidu) takzvaná zoonóza – původně se totiž vyskytoval u zvířat. V tomto případě konkrétně hlavně lenochodů.

Toto onemocnění se už od poloviny dvacátého století vyskytuje ve Střední a Jižní Americe a v Karibiku, ale v některých zemích byl až letos zaznamenán prudký nárůst diagnostikovaných případů. V Brazílii bylo v roce 2024 zatím hlášeno více než pět a půl tisíce případů, zatímco v roce 2023 to bylo jen 840 případů.

Nemoc dostala jméno podle stejnojmenné řeky v Trinidadu a Tobagu, kde byla poprvé identifikována.

Nemoc se ale šíří i do zemí, kde dosud nebyly případy horečky Oropouche zjištěny vůbec. 11. června WHO oznámila historicky první ohnisko nákazy na Kubě, přičemž nešlo o pár izolovaných případů, ale rovnou o sedmdesát potvrzených nemocných. „Jedná se o první zjištění onemocnění v zemi, proto je populace pravděpodobně vysoce vnímavá a existuje značné riziko zjištění dalších případů,“ uvádí se ve zprávě.

To zjednodušeně znamená, že dopady nemoci mohou být horší než v oblastech, kde se šíří už desítky let – tam už si totiž lidé mohli vytvořit nějaké protilátky. Podobně jako u covidu: na začátku pandemie byli lidé „imunitně naivní“, takže u nich měla nemoc těžší průběh než později, kdy už protilátky získali ať už očkováním, nebo právě nákazou.

Jako dengue

Horečku Oropouche způsobuje virus Oropouche, který se přenáší nejčastěji kousnutím mušky Culicoides paraensis. Neexistují zatím žádné důkazy o přenosu nemoci z člověka na člověka. Příznaky jsou podobné jako u horečky dengue.

První problémy se objeví asi čtyři až osm dní po kousnutí a velmi rychle se pak zhoršují. Jsou podobné jako u jiných viróz, podle WHO se dají srovnat s průběhem horečky dengue. Mezi příznaky patří horečka, bolesti hlavy, zimnice, ztuhlost kloubů a někdy i nevolnost a zvracení. Většina pacientů se zotaví přibližně za sedm dní. Podle WHO jsou závažné případy vzácné.

Bohužel zatím proti tomuto onemocnění není k dispozici žádná vakcína ani specifická antivirová léčba. Hlavně proto, že až doposud byla nemoc spíše vzácná a neměla příliš vážný průběh. Některé nové výzkumy ale upozorňují, že u lidí se zdravotními komplikacemi může být průběh horší.

Epidemiologové zatím nepřišli s vysvětlením, proč by se horečka Oropouche měla právě nyní začít tak rychle šířit. Zatím se o ní také ví příliš málo na to, aby vědci mohli svá tvrzení opřít o seriózní důkazy. Dá se ale předpokládat, že vliv má změna klimatu a také odlesňování, uvádí německý deník Deutsche Welle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 28 mminutami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 3 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 3 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
před 22 hhodinami

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
před 23 hhodinami

Jak předpovídá počasí AI? Na deset dní dopředu a přesněji

Spolehlivou odpověď na otázku, jaké bude počasí, mají meteorologové na čtyři až sedm dní dopředu. Umělá inteligence ale vidí dál, až na hranici deseti dnů. Podle prvních zpráv jsou výsledky AI v mnoha ohledech lepší než předpovědi klasických modelů. Potvrzují to i nejnovější verze od Microsoftu nebo Googlu, jejichž umělé inteligence dokážou předpovídat přesněji i extrémy počasí.
včera v 07:20

Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.
26. 5. 2025

Narozen a pohřben v nevěstinci. Historici rozkrývají příběh belgického kojence

Belgičtí archeologové dokázali díky novým vědeckým metodám lépe popsat příběh kojence, jehož tělo našli pod podlahou veřejného domu.
26. 5. 2025
Načítání...