Krvácivá horečka dengue je nebezpečná nemoc, která se dosud vyskytovala téměř výhradně v tropických oblastech. Se stále teplejším počasím v Evropě s ní ale v závěru letošního léta musel bojovat i jih Francie, která už eviduje desítky případů. Úřady se snaží ohrožení snížit postřiky insekticidy, které hubí komáry tygrované, přenašeče této nemoci, píší francouzská média.
Týmy v neprodyšných bílých oděvech vybavené kanystry vyrážejí kolem páté hodiny ranní do ulic měst a vesnic na jihu Francie, společnost jim dělají auta s červenými výstražnými majáky. Vzduchem se nesou oblaka látky, která zabíjí komáry, lidem způsobuje jen škrábání v krku. Kapky postřiku se usazují na rostlinách i chodnících, hubí nechtěný hmyz a s prvními paprsky slunce se rozplynou, aby neškodily lidem ani opylovačům, popisuje Le Monde.
Dengue je virové onemocnění, hlavním příznakem jsou vysoké horečky, vážné případy provází krvácení. Úmrtnost na dengue je sice poměrně nízká, ale vzhledem k vysokému počtu nakažených mívá nemoc mnoho obětí, píše agentura AFP.
Horečku přenáší infikovaní komáři tygrovaní, kteří se v metropolitní Francii poprvé objevili zhruba před dvaceti lety. Teď už se vyskytují na dvou třetinách území. Komár má sice akční rádius zhruba dvě stě metrů, k přesunům ale využívá lidi a mnohdy také jejich auta, píše Le Monde.
Dříve se za výhradního přenašeče dengue považoval komár tropický (aedes aegypti). Světová zdravotnická organizace (WHO) ale nakonec musela připustit, že nemoc se objevuje i v oblastech, kde tento druh nežije, a za dalšího přenašeče označila komára tygrovaného (aedes albopictus), uvádí list.
K 21. září bylo ve Francii 47 potvrzených lokálních případů dengue, kdy se lidé nakazili, aniž by cestovali. Další desítka případů bude nejspíš potvrzena v nejbližších dnech, odhaduje Le Monde. Před dvěma lety se přitom prokázalo pouhých 14 případů za rok.
„Čekali jsme to – neustálé rozšiřování území výskytu komára, opětovné cestování lidí po dvou letech pandemických omezení. S obzvláště příznivým klimatem letošního léta vše nasvědčovalo prudkému nárůstu počtu nakažených,“ míní Marie-Claire Patyová z Francouzské agentury pro veřejné zdraví. Nákazu si podle ní každé léto přivezou desítky až stovky lidí. Nemoc se projeví jen zhruba u čtvrtiny z nich, přenašeči jsou ale všichni.
Globalizace, cestování a klima
Šíření komára tygrovaného „napomáhá globalizace obchodu a cestování, postupující urbanizace a změna klimatu“, shrnula v roce 2014 WHO.
Proti nemoci existuje vakcína od farmaceutické firmy Sanofi, ale její účinnost není nijak velká, píše AFP. Hlavním prostředkem boje proti šíření horečky dengue je tak ochrana životního prostředí, třeba vysazování stromů ve městech, které snižuje teplotu a tím i přitažlivost prostředí pro teplomilný hmyz.
Tygrovaný komár na rozdíl od tropického je schopen v evropských podmínkách přezimovat, čímž je ještě nebezpečnější, poznamenává Le Monde. Šíření napomáhá i lidská neukázněnost jako nedostatečná ochrana před komáry nejen v tropech, ale i po návratu do vlasti, nehlášení výskytu nemoci lékaři nebo povalující se předměty plné vody, které jsou ideální pro komáří larvy.
Jistou naději podle vědců dává metoda zavedení speciálně vyvinuté bakterie do volné přírody, která umí zablokovat cirkulaci viru, a nakažení komáři nemohou nemoc dál šířit. Tuto metodu už úspěšně používají v Nové Kaledonii, píše AFP.
