Zika, dengue, žlutá zimnice. Klimatické změny mohou do Evropy přinést nemoci přenášené komáry

Onemocnění, jejichž přenašečem jsou komáři, se mohou kvůli klimatickým změnám do roku 2080 objevit i v Evropě a Severní Americe. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis PLOS Neglected Tropical Diseases, podle níž nemocem, jako je virus zika, horečka dengue nebo žlutá zimnice, bude nově čelit další miliarda lidí.

Odborníci předpověděli pohyb dvou nejtypičtějších druhů komára-přenašeče, a to Aedes aegypti a Aedes albopictus. Učinili tak na základě očekávaných rostoucích teplot v některých regionech. Zabránit rozšíření závažných onemocnění podle expertů může jen ráznější postup vůči klimatickým změnám a omezení globálního oteplování.

Proti viru zika v současné době neexistuje efektivní očkování; ve fázi testování je pak jen několik preparátů proti horečce dengue. „Pro nás je mnohem jednodušší zabránit komárům nebo virům, aby se někde objevili, než zabránit šíření nákazy, která již propukla,“ uvedl vedoucí studie Colin Carlson z univerzity v Georgetownu.

Komáři ohrozí i velká města

Snížit rizika nákazy je možné například používáním repelentů, instalací ochranných sítí na okna nebo odstraněním stojatých vod z okolí domovů. Účinnější je ale podle odborníků zakročit proti klimatickým změnám a rozšířit globální programy, jejichž cílem je sledovat a omezovat výskyt komárů.

Experti varují, že nemoci přenášené komáry se mohou objevit ve městech s vysokou hustotou zalidnění; mnozí z jejich obyvatel budou těmto virům vystaveni poprvé. „Lidé, kteří se s těmito onemocněními předtím nikdy nesetkali, si proti nim nevytvořili imunitu,“ cituje agentura Reuters Carlsona. „Obáváme se, že se objeví mnohem rozsáhlejší epidemie, až se tam tyto patogeny objeví poprvé,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 4 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 18 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 22 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 23 hhodinami
Načítání...