Na Kubu připlula ruská válečná plavidla včetně jaderné ponorky

Nahrávám video

Na Kubu připlula skupina ruských válečných lodí. Podle Moskvy se zdrží do 17. června a účelem je odpočinková zastávka ve vojenských cvičeních. Spojené státy situaci monitorují a podle Washingtonu není důvod k obavám. Ačkoliv jsou tyto lodě schopné střílet rakety s jadernými hlavicemi, s sebou je podle Moskvy, Havany i Washingtonu nemají.

Do Havany připlula ruská ponorka s jaderným pohonem Kazaň, fregata Gorškov, logistický tanker Akademik Pašin a záchranný ledoborec. Přivítaly je salvy z děl. Směrem k Washingtonu jde – jen 145 kilometrů od Floridy – o největší ukázku ruské síly za mnoho let.

„Návštěva ruských válečných lodí na Kubě je způsob, jakým Vladimir Putin připomíná prezidentu Bidenovi, že Moskva také může Washingtonu zasahovat do jeho sféry zájmu. Toto geopolitické nastavení je ozvěnou studené války,“ komentuje to politolog William Leo Grande z Americké univerzity ve Washingtonu.

S tím souhlasí i politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Rusko zde oprašuje staré praktiky studené války, tedy zvyšování mezinárodního napětí. A pokud tak může činit v blízkosti hranic Spojených států, tak to činí s velkou radostí,“ konstatoval v Horizontu ČT24.

Na rozdíl od kubánské krize roku 1962 teď Havana s Moskvou spolupracuje spíš z ekonomické nutnosti než z ideologického obdivu. Země je v krizi, v březnu v době výpadků elektřiny a protestů od Ruska dostala ropu. Moskva naopak potřebuje mezinárodní podporu. Od zahájení plnohodnotné války proti Ukrajině v roce 2022 hledá spojence v Číně, Severní Koreji, nachází je ve Střední Asii, Bělorusku, Venezuele a právě na Kubě.

Jaderné zbraně plavidla nenesou

Cestou do Karibiku ruské lodě cvičně pálily rakety v Atlantiku. Jsou vyzbrojené například nadzvukovými Zirkony. Spolu s Kubou Rusko tvrdí, že do Havany jaderné zbraně nepřivezly.

Spojené státy souhlasí. „Samozřejmě nebereme kubánská tvrzení doslovně vážně, ale ani vlastními silami jsme nic takového nezjistili,“ uvedl americký poradce pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan.

Americké síly pohyb ruských lodí přesto pozorně sledují. Na Kubu připluly dva týdny poté, co prezident Biden Ukrajině povolil použít Američany dodané zbraně k úderu uvnitř Ruska, pokud to bude nutné na ochranu Charkova. Putin pak mluvil o odpovídajících opatřeních jinde ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled