Kuba strana 3 z 5

Kuba zveřejnila dlouho avizovaný návrh nového zákona o rodině, který počítá s možností stejnopohlavních manželství. Zákon definuje sňatek jako dobrovolný svazek dvou osob, aniž by specifikoval, že musí jít o svazek muže a ženy, jak tomu bylo doposud. Informovala o tom agentura Reuters.

Polsko za srpen zaznamenalo tři a půl tisíce pokusů o překročení své hranice z Běloruska. Tisíc migrantů úřady zadržely. Varšava za vysokými počty běženců vidí organizovanou akci režimu Alexandra Lukašenka. Kvůli situaci už vláda požádala hlavu státu o vyhlášení nouzového stavu.

Sedmdesát procent dospělých obyvatel Evropské unie je kompletně naočkováno proti covidu-19, konstatovala Evropská komise, která chtěla této mety dosáhnout do konce léta. Bavorsko rozvolňuje karanténní opatření, v říjnu budou moci otevřít i diskotéky. Berlíňané se mohou očkovat ve vlacích či na večírku. Itálie naopak zpřísní pravidla, covidové pasy bude vyžadovat i ve vlacích. Slovensko končí s očkováním Sputnikem a Izrael eviduje rekordní nárůst případů, jiné ukazatele ale naznačují pozitivní trend.

Kubánští živnostníci si zvykají na novou realitu – na začátku měsíce padla na karibském ostrově většina omezení pro soukromé podnikání. Uspíšit část ekonomických reforem donutily vládu červencové protesty kvůli nedostatku základních surovin a nezvládání koronavirové krize.

Bouře Ida zasáhla jako hurikán čtvrté kategorie - z pěti - pobřeží amerického státu Louisiana. Doprovází ji vítr o rychlosti až 240 kilometrů za hodinu. Meteorologové upozornili, že půjde o nejsilnější hurikán, který tento stát zasáhl za více než sto let. Ida dorazila přesně šestnáct let po hurikánu Katrina, který v roce 2005 nepřežilo téměř dva tisíce lidí. Jiná bouře, hurikán Nora způsobil na tichomořském pobřeží Mexika povodně a sesuvy půdy. Poté se stočil zpět nad oceán, kde zeslábl na tropickou bouři. Má zatím jednu oběť.

Levicový kabinet nového peruánského prezidenta Pedra Castilla dostal důvěru Sněmovny. Ze 130 poslanců hlasovalo pro kabinet 73 zákonodárců. Před samotným hlasováním ale prezident, který se ujal úřadu na konci července, vyměnil některé členy exekutivy.

Odlet americké viceprezidentky Kamaly Harrisové na návštěvu Vietnamu se o tři hodiny zpozdil kvůli obavám z takzvaného havanského syndromu. Americké velvyslanectví v Hanoji viceprezidentku informovalo o „neobvyklém zdravotním incidentu“.

Počet potvrzených obětí sobotního zemětřesení na Haiti o síle 7,2 stupně vzrostl na 724, zhruba dva tisíce lidí se zranilo, informovala agentura AFP s odvoláním na místní civilní obranu. Záchranáři dále prohledávají trosky zřícených domů. Zničeny jich byly podle odhadů stovky. Ministerstvo zahraničí nemá informace o tom, že by mezi oběťmi zemětřesení byli čeští občané.

Španělský šlechtic a conquistador Hernán Cortés získal dobyvatelské zkušenosti už počátkem 16. století na Kubě. Smutné proslulosti dosáhl ale až později na území Mexika, kde poprvé přistál v březnu 1519. Dvouleté dobývání aztécké říše, během něhož vedle zbraní hubily domorodce po milionech rovněž neštovice, skončilo 13. srpna 1521 pádem hlavního města Tenochtitlánu. Výsledky Cortésova tažení proti Aztékům položily základy koloniální moci Španělů ve střední Americe na dalších tři sta let.

Komunistická vláda Kuby povolila činnost malých a středně velkých soukromých podniků, které budou moci mít až sto zaměstnanců. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Ekonomiku karibského ostrova výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Nespokojenost obyvatel vyústila v největší protesty proti režimu v tomto tisíciletí.

USA nezmění cestovní restrikce, do země tak nadále nemohou cestovat turisté z 28 evropských zemí včetně Česka. Kuba hlásí rekordní denní nárůst nakažených i mrtvých. Indonésie rozvolňuje navzdory rekordním úmrtím. Částečně mírní protiepidemická pravidla také Irsko. V Británii dál klesají počty nákaz, hospitalizace jsou na čtyřměsíčním maximu. Izrael zvažuje, zda brzy začít očkovat starší osoby třetí dávkou vakcíny. Francouzský parlament definitivně schválil covidový zákon.

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského ministra obrany Álvara Lópeze Mieru a na zvláštní útvar ministerstva vnitra známý jako černé barety kvůli potlačování nedávných protivládních protestů. Jde o první krok administrativy prezidenta Joea Bidena vůči komunistické vládě Kuby, jímž podle agentury Reuters Bílý dům reaguje na tlak některých amerických zákonodárců i zástupců kubánských emigrantů v USA.

Kubou otřásají největší protesty za posledních třicet let. Ulice Havany, ale i některých amerických měst, se zaplňují demonstranty s národními barvami – horizontálními modrými pruhy, červeným trojúhelníkem a bílou hvězdou. Stejně barevnou trikoloru má také Francie. Ta si připomněla výročí pádu Bastily. V Paříži se konala tradiční vojenská přehlídka. Cannes zase žije filmovým festivalem. V Británii smutek a výtržnosti kvůli finálové prohře anglické fotbalové reprezentace na Euru vystřídala radost severoirských roajalistů slavících The Twelfth. Vrcholí přípravy olympijských her v Tokiu a JAR se potýká s vlnou rabování.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel poprvé uznal, že za hospodářské problémy mohou i slabiny na straně kubánské vlády. Úřady je dosud přisuzovaly americkému embargu, uvedla agentura AP. Kubánský režim ale i nadále tvrdí, že nedělní protesty, které patřily k největším za posledních třicet let, vyvolaly svými aktivitami na sociální sítí Spojené státy a zahraniční aktivisté.

Při protivládních protestech na Kubě zemřel v pondělí jeden demonstrant. Podle agentury AFP to oznámilo kubánské ministerstvo vnitra. Protesty, které vypukly v neděli v řadě kubánských měst proti autoritářské vládě, jsou podle zahraničních agentur největší za třicet let.

Kubánské úřady v souvislosti s nedělními protesty zadržely nejméně sto lidí. Informovala o tom agentura AFP. Jejich seznam zveřejnilo havanské disidentské hnutí San Isidro. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených vyzvaly Havanu Spojené státy a Evropská unie.

Tisíce Kubánců vyšly v neděli do ulic v řadě měst tohoto karibského ostrova protestovat proti autoritářské vládě, kterou kromě potlačování lidských práv viní i z ekonomické krize prohloubené pandemií covidu-19. Při protestech, které zahraniční agentury označily za největší za tři dekády, policie zatkla podle deníku El País přes sto lidí a několik demonstrantů utrpělo zranění. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v neděli vyzval příznivce vlády, aby vyšli do ulic, a z vyvolání nepokojů obvinil Spojené státy. Americký prezident Joe Biden protestujícím vyjádřil podporu.

Tropická bouře Elsa postupuje podél západního pobřeží amerického státu Florida a přináší do regionu vydatné srážky. Dramatické škody nebo výpadky proudu ale nezpůsobila. Živel nakrátko nabral sílu hurikánu prvního stupně na pětibodové škále, načež opět zeslábl na tropickou bouři. Americkou pevninu měla Elsa podle poslední předpovědi Národního střediska pro hurikány (NHC) zasáhnout kolem poledne na severu Floridy.

Lékaři v Číně podali už přes miliardu dávek vakcín proti covidu-19. Vlastní preparát bude mít Kuba, účinnost látky je podle tamních vědců 62 procent a její schválení se čeká v příštích dnech. Strmý nárůst nových případů zaznamenává Indonésie, úřady to přičítají šíření varianty delta, experti ale viní i byrokracii a únavu veřejnosti z restrikcí.

Luis Manuel Otero Alcántara je kubánský umělec a disident. V rukou úřadů skončil již několikrát. Na začátku května ho bezpečnostní složky odvezly po osmi dnech protestní hladovky do nemocnice, kde strávil měsíc. Nyní je už venku a vzkázal, že boj za svobodu vyjádřování nevzdá.

Kuba žije kvůli pandemii v dlouhodobém lockdownu. Do země nesmějí turisté, přísná opatření platí i pro místní obyvatele. Nesmějí se například volně pohybovat po ulicích, což je pro Kubánce, zvyklé trávit dny venku, velmi frustrující. Opatření jim umožňuje volnější pohyb pouze na střechách domů. Jedna z mála možností, co je zde možné dělat, je holubářství. Kubánci si tento druh zábavy velmi rychle oblíbili a v současnosti zažívá chov holubů v zemi expanzi, uvedl pro agenturu Reuters předseda klubu holubářů Pedro Marrero.

Dosavadní kubánský prezident Miguel Díaz-Canel je novým lídrem komunistické strany Kuby. Ve funkci prvního tajemníka Kubánské komunistické strany (PCC) střídá Raúla Castra, jenž stranu vedl deset let. Končí tak éra bratrů Castrových. Nový lídr kubánských komunistů nicméně slíbil, že bude s jeho předchůdcem nadále konzultovat otázky strategické pro budoucnost země.

Kubánský vůdce Raúl Castro na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je „plná vášně a protiimperialistického ducha“. Mnozí Kubánci ale od této výměny praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude dál ovlivňovat dění na tomto karibském ostrově.

Varšavská smlouva původně vznikla v reakci na vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Během studené války byla důležitým nástrojem Sovětského svazu. „Mírové uskupení“, jak se pakt někdy oficiálně nazýval, umožňovalo Moskvě držet pod kontrolou své středo- a východoevropské satelity. Stalo se tak i za použití síly jako v Československu. Po necelém půlstoletí svého fungování byla aliance rozpuštěna, a to 31. března 1991.