Kubánci chodí méně k volbám. Může to znamenat odpor k režimu, míní analytici

3 minuty
Horizont ČT24 – Kubánci chodí méně k volbám
Zdroj: ČT24

Kuba zažívá nový fenomén. Zatímco za života Fidela Castra se režim mohl pyšnit masivní účastí při volbách, která přesahovala i 95 procent, od smrti El Comandanta se snižuje počet Kubánců, kteří se rozhodnou jít k urnám. Stále platí, že si mohou vybírat kandidáty jen jediné strany. Dosud rekordní neúčast zažil karibský ostrov v neděli během hlasování do obecních zastupitelstev. Téměř třetina Kubánců raději zůstala doma.

Stejně jako v minulosti i tentokrát se před volebními středisky v Havaně tvořily fronty. Podle Osmara Condeho Rodrígueze, který s ostatními čekal na vhození volebního lístku, přijít k urnám znamená v první řadě vyjádřit podporu Kubě, tedy režimu, který ostrovu vládne.

Práva volit ale využívá stále méně voličů, skoro třetina z nich se rozhodla v neděli raději zůstat doma. Přes půl milionu pak vhodilo do uren neplatný hlasovací lístek. Podle některých analytiků jde o tichý protest proti vládě.

Výpadky elektřiny a vody

Volby potvrzují, že si Kuba udržuje politickou a sociální stabilitu, míní kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Jenže právě sociální jistoty jsou to, co Kubáncům dlouhodobě chybí. Komunální volby se odehrály ve chvíli, kdy se stojí fronty téměř na cokoliv. Dochází i k pravidelným výpadkům proudu a vody, někdy až na dvanáct hodin.

„Za tím vším stojí nedostatečná údržba. Většina elektráren je stará více než čtyřicet, pětačtyřicet let. Je to příliš složitý problém, aby se ho podařilo změnit v krátkodobém úseku, protože řešení vyžaduje hodně kapitálu,“ myslí si expert na energii z Univerzity Texas Jorge Pinón.

Kuba hledá finanční podporu u Číny

Právě peníze Kubě chybí. Příjmy i zásoby se dramaticky ztenčily hlavně během pandemie koronaviru. V září zasáhl ostrov hurikán Ian. Prezident Díaz-Canel proto o víkendu hledal pomoc v Pekingu, kterému Havana už tak s problémy splácí dluhy z minulých let.

„Budeme se snažit nalézt přijatelný plán na restrukturalizaci dluhu a zároveň udržet přísun úvěrů v nových investičních projektech, které Čína v naší zemi má,“ doufá kubánský ministr financí Alejandro Gil.

Z ekonomické krize komunistický režim dlouhodobě obviňuje Spojené státy, kam míří většina Kubánců, kteří se rozhodnou ostrov opustit. Právě migrace může být po stále nižší účasti ve volbách dalším měřítkem nespokojenosti. Jen od začátku loňského září ze země odešlo už na čtvrt milionu Kubánců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...