Kubánci chodí méně k volbám. Může to znamenat odpor k režimu, míní analytici

Nahrávám video

Kuba zažívá nový fenomén. Zatímco za života Fidela Castra se režim mohl pyšnit masivní účastí při volbách, která přesahovala i 95 procent, od smrti El Comandanta se snižuje počet Kubánců, kteří se rozhodnou jít k urnám. Stále platí, že si mohou vybírat kandidáty jen jediné strany. Dosud rekordní neúčast zažil karibský ostrov v neděli během hlasování do obecních zastupitelstev. Téměř třetina Kubánců raději zůstala doma.

Stejně jako v minulosti i tentokrát se před volebními středisky v Havaně tvořily fronty. Podle Osmara Condeho Rodrígueze, který s ostatními čekal na vhození volebního lístku, přijít k urnám znamená v první řadě vyjádřit podporu Kubě, tedy režimu, který ostrovu vládne.

Práva volit ale využívá stále méně voličů, skoro třetina z nich se rozhodla v neděli raději zůstat doma. Přes půl milionu pak vhodilo do uren neplatný hlasovací lístek. Podle některých analytiků jde o tichý protest proti vládě.

Výpadky elektřiny a vody

Volby potvrzují, že si Kuba udržuje politickou a sociální stabilitu, míní kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Jenže právě sociální jistoty jsou to, co Kubáncům dlouhodobě chybí. Komunální volby se odehrály ve chvíli, kdy se stojí fronty téměř na cokoliv. Dochází i k pravidelným výpadkům proudu a vody, někdy až na dvanáct hodin.

„Za tím vším stojí nedostatečná údržba. Většina elektráren je stará více než čtyřicet, pětačtyřicet let. Je to příliš složitý problém, aby se ho podařilo změnit v krátkodobém úseku, protože řešení vyžaduje hodně kapitálu,“ myslí si expert na energii z Univerzity Texas Jorge Pinón.

Kuba hledá finanční podporu u Číny

Právě peníze Kubě chybí. Příjmy i zásoby se dramaticky ztenčily hlavně během pandemie koronaviru. V září zasáhl ostrov hurikán Ian. Prezident Díaz-Canel proto o víkendu hledal pomoc v Pekingu, kterému Havana už tak s problémy splácí dluhy z minulých let.

„Budeme se snažit nalézt přijatelný plán na restrukturalizaci dluhu a zároveň udržet přísun úvěrů v nových investičních projektech, které Čína v naší zemi má,“ doufá kubánský ministr financí Alejandro Gil.

Z ekonomické krize komunistický režim dlouhodobě obviňuje Spojené státy, kam míří většina Kubánců, kteří se rozhodnou ostrov opustit. Právě migrace může být po stále nižší účasti ve volbách dalším měřítkem nespokojenosti. Jen od začátku loňského září ze země odešlo už na čtvrt milionu Kubánců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...