USA zmírní sankce vůči Kubě, zjednoduší se například cestování

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

Jeden z představitelů Bidenovy vlády stanici CBS News řekl, že bude zpřístupněno více charterových a komerčních letů do Havany, rozšíří se konzulární služby USA na ostrově a budou obnoveny programy pro slučování rodin.

Uvolnění sankcí bude například znamenat zrušení limitu pro rodinné remitence, migranti dříve nesměli příbuzným na Kubu posílat více než tisíc dolarů (přes 23 600 korun) každé tři měsíce, píše BBC.

Změna v politice Spojených států vůči Kubě přichází po revizi, kterou americké úřady zahájily po sérii rozsáhlých protestů na ostrově v červenci loňského roku, poznamenala agentura AP. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější změny v přístupu Washingtonu vůči Havaně od chvíle, co se loni v lednu prezidentského úřadu ujal demokrat Joe Biden.

Trump přerušil oteplování ve vztazích

Republikánský prezident Trump před několika lety přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho demokratickým předchůdcem Barackem Obamou a vůči Havaně zavedl řadu sankcí kvůli zatýkání disidentů a omezování svobody slova a demokracie tamní vládou.

Koncem září 2017 Spojené státy stáhly téměř veškerý personál ze své ambasády v Havaně poté, co si někteří američtí diplomaté stěžovali na zdravotní potíže.

Trumpova administrativa omezila vyřizování víz, převody peněz a zpřísnila pravidla pro občany USA, kteří chtějí cestovat na Kubu z jiného důvodu než za rodinou, připomněla BBC.

Američtí představitelé však nyní podle ní zároveň mimo jiné upozornili, že nevyjmou nikoho ze sezamu, na kterém se nachází společnosti spojené s komunistickou vládou v Havaně, s nimiž mají občané USA zakázáno obchodovat.

Havana: Malý krok správným směrem

Zpráva o zmírnění sankcí bude znamenat úlevu pro tisíce Kubánců, kteří zoufale touží vidět své rodiny na Floridě a dalších místech USA, podotkla BBC.

Kubánský ministr zahraničních věcí Bruno Rodríguez oznámení přivítal, rozhodnutí Washingtonu podle něj znamená „malý krok správným směrem“. Zároveň však prohlásil, že současné kroky americké vlády „nemění embargo“ platné od roku 1962.

Hospodářské sankce vůči Kubě Washington zavedl už v roce 1960 poté, co tam revoluce svrhla proamerického diktátora Fulgencia Batistu a nová kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky, které obnovil až prezident Obama.

Dojde i na Venezuelu

Washington zruší také některé sankce uvalené na Venezuelu, uvedly později v úterý agentury. Cílem rozhodnutí Bidenovy administrativy je podpořit dialog mezi vládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a opozicí. 

Washington umožní americké společnosti Chevron, aby jednala s venezuelskou státní ropnou firmou PDVSA o budoucí spolupráci. „Nedovoluje to ale uzavření jakékoliv dohody s PDVSA ani zapojení do jakékoliv aktivity týkající se PDVSA,“ řekl tisku vysoký představitel americké administrativy. Americká vláda také zruší sankce uvalené na vysokého představitele Madurova režimu a synovce první dámy Carlose Erika Malpicu-Florese. Spojené státy ale ponechají v platnosti zákaz provádět finanční transakce s venezuelskou vládou či státními firmami.

Biden chce podpořit jednání mezi vládou a opozicí, jejíž zástupci loni jednali v Mexiku. Cílem bylo najít dohodu, která by vedla k uspořádání svobodných a férových voleb výměnou za zmírnění amerických sankcí, které tvrdě dopadají na fungování venezuelského ropného sektoru. Maduro jednání pozastavil v říjnu poté, co byl do USA vydán ke stíhání blízký spolupracovník venezuelské vlády Alex Saab.

Podle agentury EFE o zmírnění sankcí požádala opozice vedená předákem Juanem Guaidóem, kterého Washington uznává za prozatímního prezidenta země. Uvolnění sankcí je podle amerického představitele „výsledkem dohody mezi oběma stranami o návratu k rozhovorům, což by mělo být ohlášeno co nejdříve“. Další uvolnění sankcí bude záviset na konkrétních výsledcích jednání.

Venezuela má jedny z největších zásob ropy na světě, v posledních letech ale těžba postupně klesala. Částečně za to mohou i americké sankce. Již zmíněná společnost Chevron spolupracovala s PDVSA na části těžby, což musela v roce 2020 kvůli sankcím přerušit. Špatná kondice klíčového ropného sektoru má dopad na celou venezuelskou ekonomiku, jež má v posledních letech výrazné problémy se zásobováním. Kvůli špatným ekonomickým podmínkám i vládním represím Venezuelu v uplynulých letech opustilo na šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 mminutou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 30 mminutami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 2 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 5 hhodinami
Načítání...