USA zmírní sankce vůči Kubě, zjednoduší se například cestování

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

Jeden z představitelů Bidenovy vlády stanici CBS News řekl, že bude zpřístupněno více charterových a komerčních letů do Havany, rozšíří se konzulární služby USA na ostrově a budou obnoveny programy pro slučování rodin.

Uvolnění sankcí bude například znamenat zrušení limitu pro rodinné remitence, migranti dříve nesměli příbuzným na Kubu posílat více než tisíc dolarů (přes 23 600 korun) každé tři měsíce, píše BBC.

Změna v politice Spojených států vůči Kubě přichází po revizi, kterou americké úřady zahájily po sérii rozsáhlých protestů na ostrově v červenci loňského roku, poznamenala agentura AP. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější změny v přístupu Washingtonu vůči Havaně od chvíle, co se loni v lednu prezidentského úřadu ujal demokrat Joe Biden.

Trump přerušil oteplování ve vztazích

Republikánský prezident Trump před několika lety přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho demokratickým předchůdcem Barackem Obamou a vůči Havaně zavedl řadu sankcí kvůli zatýkání disidentů a omezování svobody slova a demokracie tamní vládou.

Koncem září 2017 Spojené státy stáhly téměř veškerý personál ze své ambasády v Havaně poté, co si někteří američtí diplomaté stěžovali na zdravotní potíže.

Trumpova administrativa omezila vyřizování víz, převody peněz a zpřísnila pravidla pro občany USA, kteří chtějí cestovat na Kubu z jiného důvodu než za rodinou, připomněla BBC.

Američtí představitelé však nyní podle ní zároveň mimo jiné upozornili, že nevyjmou nikoho ze sezamu, na kterém se nachází společnosti spojené s komunistickou vládou v Havaně, s nimiž mají občané USA zakázáno obchodovat.

Havana: Malý krok správným směrem

Zpráva o zmírnění sankcí bude znamenat úlevu pro tisíce Kubánců, kteří zoufale touží vidět své rodiny na Floridě a dalších místech USA, podotkla BBC.

Kubánský ministr zahraničních věcí Bruno Rodríguez oznámení přivítal, rozhodnutí Washingtonu podle něj znamená „malý krok správným směrem“. Zároveň však prohlásil, že současné kroky americké vlády „nemění embargo“ platné od roku 1962.

Hospodářské sankce vůči Kubě Washington zavedl už v roce 1960 poté, co tam revoluce svrhla proamerického diktátora Fulgencia Batistu a nová kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky, které obnovil až prezident Obama.

Dojde i na Venezuelu

Washington zruší také některé sankce uvalené na Venezuelu, uvedly později v úterý agentury. Cílem rozhodnutí Bidenovy administrativy je podpořit dialog mezi vládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a opozicí. 

Washington umožní americké společnosti Chevron, aby jednala s venezuelskou státní ropnou firmou PDVSA o budoucí spolupráci. „Nedovoluje to ale uzavření jakékoliv dohody s PDVSA ani zapojení do jakékoliv aktivity týkající se PDVSA,“ řekl tisku vysoký představitel americké administrativy. Americká vláda také zruší sankce uvalené na vysokého představitele Madurova režimu a synovce první dámy Carlose Erika Malpicu-Florese. Spojené státy ale ponechají v platnosti zákaz provádět finanční transakce s venezuelskou vládou či státními firmami.

Biden chce podpořit jednání mezi vládou a opozicí, jejíž zástupci loni jednali v Mexiku. Cílem bylo najít dohodu, která by vedla k uspořádání svobodných a férových voleb výměnou za zmírnění amerických sankcí, které tvrdě dopadají na fungování venezuelského ropného sektoru. Maduro jednání pozastavil v říjnu poté, co byl do USA vydán ke stíhání blízký spolupracovník venezuelské vlády Alex Saab.

Podle agentury EFE o zmírnění sankcí požádala opozice vedená předákem Juanem Guaidóem, kterého Washington uznává za prozatímního prezidenta země. Uvolnění sankcí je podle amerického představitele „výsledkem dohody mezi oběma stranami o návratu k rozhovorům, což by mělo být ohlášeno co nejdříve“. Další uvolnění sankcí bude záviset na konkrétních výsledcích jednání.

Venezuela má jedny z největších zásob ropy na světě, v posledních letech ale těžba postupně klesala. Částečně za to mohou i americké sankce. Již zmíněná společnost Chevron spolupracovala s PDVSA na části těžby, což musela v roce 2020 kvůli sankcím přerušit. Špatná kondice klíčového ropného sektoru má dopad na celou venezuelskou ekonomiku, jež má v posledních letech výrazné problémy se zásobováním. Kvůli špatným ekonomickým podmínkám i vládním represím Venezuelu v uplynulých letech opustilo na šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.
05:12AktualizovánoPrávě teď

Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023, uvádí AFP

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.
12:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti.
před 14 mminutami

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z takzvané ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, informovala agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Později informaci potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zveřejnil záběry ze zásahu. Francouzské jednotky s těmi belgickými spolupracovaly. Zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
11:27Aktualizovánopřed 18 mminutami

Izraelská armáda zahájila další údery na Teherán

Izraelská armáda oznámila, že zahájila údery na cíle v srdci Teheránu, píše agentura AFP. V hlavním městě Íránu se už podle agentury AP ozývají výbuchy. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 37 mminutami

Írán pokračuje v útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v neděli ráno opět hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informuje AP a al-Džazíra. Také na ománský přístav Dakm zaútočily íránské drony a zranily jednoho člověka.
00:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně devět lidí zemřelo v Karáčí, kde dav vpadl na konzulát USA

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Protestující se střetli s policií a zranění utrpělo osm dalších lidí, informovala agentura AP.
09:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Doprava přes Hormuzský průliv je minimální, píše Bloomberg. Hrozí zdražení ropy

Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán z velké části zastavila, píše agentura Bloomberg s tím, že podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna „prakticky uzavřena“. Přes Hormuzský průliv při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
před 4 hhodinami
Načítání...