Havanský syndrom nejspíš nezpůsobil útok, tvrdí zpravodajci. Zůstává neobjasněný

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

O havanském syndromu se začalo mluvit v návaznosti na potíže s neurologickými symptomy u amerických diplomatů působících v kubánském hlavním městě v roce 2016. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě a nevolnosti od té doby nahlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto činitelů pracující v řadě dalších zemích včetně Rakouska, Kolumbie nebo Vietnamu.

Analýzu zhruba patnácti set „abnormálních zdravotních incidentů“, jak je vláda pracovně pojmenovala, v 96 zemích provedlo sedm zpravodajských agentur, z toho pět konstatovalo, že je „velmi nepravděpodobné“, že by incidenty způsobil cílený útok, například energetickou zbraní. Jako nepravděpodobné označily agentury také vysvětlení, že šlo o vedlejší produkt jiné činnosti, například elektronického sledování, píše WP. Žádná z agentur však zapojení zahraničního znepřáteleného subjektu přímo nevyloučila.

Zpravodajská komunita jako nejpravděpodobnější příčiny uvádí environmentální a místní faktory, jako třeba nefunkční ventilace v budovách nebo nediagnostikované nemoci, píše agentura AP. Jednu konkrétní příčinu se najít nepodařilo.

Nové závěry jsou v rozporu s názorem nezávislé skupiny odborníků, která v loňském roce zjistila, že vnější zdroj energie by byl pravděpodobným vysvětlením příznaků. Panel svolaný zpravodajskou komunitou tehdy navrhl vysvětlení, že cizí mocnost mohla využít „pulzní elektromagnetickou energii“, která symptomy způsobila.

Zpravodajci ve středu nicméně uvedli, že se jim při zkoumání jednotlivých případů nepodařilo najít jednotící prvek, který by tuto teorii potvrdil, například důkaz, že by hypotetický útočník měl přímý výhled na své cíle v amerických institucích pro použití jakéhokoliv zařízení tohoto typu. Analytici však dodali, že „zůstávají otevření novým nápadům a důkazům“, například pokud by se vyskytly informace, že zahraniční mocnost učinila pokroky ve vývoji technologie potřebné pro energetickou zbraň.

Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová ve středu uvedla, že lidé trpící abnormálními zdravotními příznaky by nadále měli mít nárok na zvláštní finanční podporu, kterou jim přiřkl Kongres v říjnu 2021 schválením zákona známého jako Havana Act. „Zdraví státních zaměstnanců je pro prezidenta (Joea) Bidena prioritou. Vyšetřování nekončí a práce pokračuje,“ dodala mluvčí.

Blinken prý o zdravotních potížích nepochybuje

Případy zaměstnanců americké vlády trpících havanských syndromem se objevily na všech světových kontinentech kromě Antarktidy. Současný americký ministr zahraničí Antony Blinken k věci uvedl, že je „odhodlaný zajistit, aby se postiženým dostalo potřebné péče“. Podle nejmenovaného zdroje blízkého ministrovi Blinken pochybuje o tom, že by zaměstnanci trpěli jakousi masovou hysterií nebo psychologickou epizodou, což naznačila předchozí vyšetřování kupříkladu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

„Ti, kteří byli postiženi, mohou vyprávět skutečné příběhy – jejich bolest je skutečná,“ napsal Blinken všem americkým diplomatům, když americká rozvědka CIA loni v lednu oznámila, že cílenou nepřátelskou akci jako vysvětlení fenoménu považuje za nepravděpodobnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 3 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...