Havanský syndrom nejspíš nezpůsobil útok, tvrdí zpravodajci. Zůstává neobjasněný

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

O havanském syndromu se začalo mluvit v návaznosti na potíže s neurologickými symptomy u amerických diplomatů působících v kubánském hlavním městě v roce 2016. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě a nevolnosti od té doby nahlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto činitelů pracující v řadě dalších zemích včetně Rakouska, Kolumbie nebo Vietnamu.

Analýzu zhruba patnácti set „abnormálních zdravotních incidentů“, jak je vláda pracovně pojmenovala, v 96 zemích provedlo sedm zpravodajských agentur, z toho pět konstatovalo, že je „velmi nepravděpodobné“, že by incidenty způsobil cílený útok, například energetickou zbraní. Jako nepravděpodobné označily agentury také vysvětlení, že šlo o vedlejší produkt jiné činnosti, například elektronického sledování, píše WP. Žádná z agentur však zapojení zahraničního znepřáteleného subjektu přímo nevyloučila.

Zpravodajská komunita jako nejpravděpodobnější příčiny uvádí environmentální a místní faktory, jako třeba nefunkční ventilace v budovách nebo nediagnostikované nemoci, píše agentura AP. Jednu konkrétní příčinu se najít nepodařilo.

Nové závěry jsou v rozporu s názorem nezávislé skupiny odborníků, která v loňském roce zjistila, že vnější zdroj energie by byl pravděpodobným vysvětlením příznaků. Panel svolaný zpravodajskou komunitou tehdy navrhl vysvětlení, že cizí mocnost mohla využít „pulzní elektromagnetickou energii“, která symptomy způsobila.

Zpravodajci ve středu nicméně uvedli, že se jim při zkoumání jednotlivých případů nepodařilo najít jednotící prvek, který by tuto teorii potvrdil, například důkaz, že by hypotetický útočník měl přímý výhled na své cíle v amerických institucích pro použití jakéhokoliv zařízení tohoto typu. Analytici však dodali, že „zůstávají otevření novým nápadům a důkazům“, například pokud by se vyskytly informace, že zahraniční mocnost učinila pokroky ve vývoji technologie potřebné pro energetickou zbraň.

Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová ve středu uvedla, že lidé trpící abnormálními zdravotními příznaky by nadále měli mít nárok na zvláštní finanční podporu, kterou jim přiřkl Kongres v říjnu 2021 schválením zákona známého jako Havana Act. „Zdraví státních zaměstnanců je pro prezidenta (Joea) Bidena prioritou. Vyšetřování nekončí a práce pokračuje,“ dodala mluvčí.

Blinken prý o zdravotních potížích nepochybuje

Případy zaměstnanců americké vlády trpících havanských syndromem se objevily na všech světových kontinentech kromě Antarktidy. Současný americký ministr zahraničí Antony Blinken k věci uvedl, že je „odhodlaný zajistit, aby se postiženým dostalo potřebné péče“. Podle nejmenovaného zdroje blízkého ministrovi Blinken pochybuje o tom, že by zaměstnanci trpěli jakousi masovou hysterií nebo psychologickou epizodou, což naznačila předchozí vyšetřování kupříkladu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

„Ti, kteří byli postiženi, mohou vyprávět skutečné příběhy – jejich bolest je skutečná,“ napsal Blinken všem americkým diplomatům, když americká rozvědka CIA loni v lednu oznámila, že cílenou nepřátelskou akci jako vysvětlení fenoménu považuje za nepravděpodobnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise by měla zveřejnit předběžné výsledky v průběhu noci. Informovala o tom agentura Reuters. Vítězem hlasování se už prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
před 1 hhodinou

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení 95 procent lístků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 4 hhodinami

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 4 hhodinami

Strana japonské premiérky bude mít zřejmě po volbách dvoutřetinovou většinu

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové po nedělních předčasných volbách do dolní komory parlamentu získala dvoutřetinovou většinu 313 z 465 křesel. Vyplývá to ze zpřesněného propočtu japonské stanice NHK. Ta původně uváděla, že dvoutřetinovou většinu získá LDP až s koaliční Japonskou stranou inovace (JIP), nově propočet koalici slibuje 345 hlasů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 14 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 15 hhodinami
Načítání...