Havanský syndrom nejspíš nezpůsobil útok, tvrdí zpravodajci. Zůstává neobjasněný

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

O havanském syndromu se začalo mluvit v návaznosti na potíže s neurologickými symptomy u amerických diplomatů působících v kubánském hlavním městě v roce 2016. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě a nevolnosti od té doby nahlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto činitelů pracující v řadě dalších zemích včetně Rakouska, Kolumbie nebo Vietnamu.

Analýzu zhruba patnácti set „abnormálních zdravotních incidentů“, jak je vláda pracovně pojmenovala, v 96 zemích provedlo sedm zpravodajských agentur, z toho pět konstatovalo, že je „velmi nepravděpodobné“, že by incidenty způsobil cílený útok, například energetickou zbraní. Jako nepravděpodobné označily agentury také vysvětlení, že šlo o vedlejší produkt jiné činnosti, například elektronického sledování, píše WP. Žádná z agentur však zapojení zahraničního znepřáteleného subjektu přímo nevyloučila.

Zpravodajská komunita jako nejpravděpodobnější příčiny uvádí environmentální a místní faktory, jako třeba nefunkční ventilace v budovách nebo nediagnostikované nemoci, píše agentura AP. Jednu konkrétní příčinu se najít nepodařilo.

Nové závěry jsou v rozporu s názorem nezávislé skupiny odborníků, která v loňském roce zjistila, že vnější zdroj energie by byl pravděpodobným vysvětlením příznaků. Panel svolaný zpravodajskou komunitou tehdy navrhl vysvětlení, že cizí mocnost mohla využít „pulzní elektromagnetickou energii“, která symptomy způsobila.

Zpravodajci ve středu nicméně uvedli, že se jim při zkoumání jednotlivých případů nepodařilo najít jednotící prvek, který by tuto teorii potvrdil, například důkaz, že by hypotetický útočník měl přímý výhled na své cíle v amerických institucích pro použití jakéhokoliv zařízení tohoto typu. Analytici však dodali, že „zůstávají otevření novým nápadům a důkazům“, například pokud by se vyskytly informace, že zahraniční mocnost učinila pokroky ve vývoji technologie potřebné pro energetickou zbraň.

Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová ve středu uvedla, že lidé trpící abnormálními zdravotními příznaky by nadále měli mít nárok na zvláštní finanční podporu, kterou jim přiřkl Kongres v říjnu 2021 schválením zákona známého jako Havana Act. „Zdraví státních zaměstnanců je pro prezidenta (Joea) Bidena prioritou. Vyšetřování nekončí a práce pokračuje,“ dodala mluvčí.

Blinken prý o zdravotních potížích nepochybuje

Případy zaměstnanců americké vlády trpících havanských syndromem se objevily na všech světových kontinentech kromě Antarktidy. Současný americký ministr zahraničí Antony Blinken k věci uvedl, že je „odhodlaný zajistit, aby se postiženým dostalo potřebné péče“. Podle nejmenovaného zdroje blízkého ministrovi Blinken pochybuje o tom, že by zaměstnanci trpěli jakousi masovou hysterií nebo psychologickou epizodou, což naznačila předchozí vyšetřování kupříkladu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

„Ti, kteří byli postiženi, mohou vyprávět skutečné příběhy – jejich bolest je skutečná,“ napsal Blinken všem americkým diplomatům, když americká rozvědka CIA loni v lednu oznámila, že cílenou nepřátelskou akci jako vysvětlení fenoménu považuje za nepravděpodobnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...