Volby do parlamentu na Kubě měly zřejmě nejnižší účast od roku 1976

Nahrávám video
Horizont ČT24: Volby na Kubě
Zdroj: ČT24

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.

Volby se odehrály se všemi povinnými kulisami. Komisaři kontrolovali údaje příchozích a rozdávali hlasovací lístky, téměř salutující pionýři u každé urny prozrazovali, že jde o zrežírované představení.

„Volil jsem, abych volil. Nehlasoval jsem pro jednoho nebo druhého kandidáta. Volil jsem, protože musím,“ řekl voják Manuel Erica. „Myslím, že všichni Kubánci by měli přijít volit. Aby se naše země zlepšila,“ sdělila Ana Lydia Velásquezová.

Na Kubě nikdo neřeší, koho volí, ale jestli volí. Nepřesvědčivé účasti se obávali i režimní vůdci. 

Státní komise mluví o víc než sedmdesátiprocentní účasti, méně než před pěti lety. Bude to tedy zřejmě nejnižší účast v parlamentních volbách od roku 1976, kdy byl parlament obnoven.

Demokratičtí aktivisté odhadovali, že tuto neděli doma zůstane nejméně polovina voličů.

Boj za změnu volebního systému

Manuel Cuesta Morúa bojuje za změnu volebního systému řadu let. „Lidé mají dost modelu, který nesplňuje jejich potřeby a zároveň jim neumožňuje, aby se v tomto politickém systému cítili občané zastoupeni,“ upozornil demokratický aktivista.

Účast je otázkou legitimity režimu, kde se o 470 poslaneckých křesel uchází 470 kandidátů, které vybrala jediná, komunistická strana. Vedle řadovějších funkcionářů do národního shromáždění míří i politické celebrity včetně dvaadevadesátiletého Raúla Castra.

„Nejsou to lidé, kteří by určovali své zástupce do parlamentu v přímých všelidových volbách, v nichž by se zároveň odrazila různorodost dnešní kubánské společnosti,“ tvrdí aktivista Cuesta Morúa.

Poslanci se v obnoveném složení sejdou v dubnu. Jejich hlavním úkolem bude zvolit prezidenta. V úřadu má zůstat dědic bratrů Castrů Miguel Díaz-Canel. Podle tradice nejméně na dalších pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 2 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 3 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 4 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Expanzivní snahy Ruska by s koncem Putina nezmizely, varuje Pavel

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané opustili dvě klíčové základny v Sýrii

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...