Volby do parlamentu na Kubě měly zřejmě nejnižší účast od roku 1976

Nahrávám video
Horizont ČT24: Volby na Kubě
Zdroj: ČT24

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.

Volby se odehrály se všemi povinnými kulisami. Komisaři kontrolovali údaje příchozích a rozdávali hlasovací lístky, téměř salutující pionýři u každé urny prozrazovali, že jde o zrežírované představení.

„Volil jsem, abych volil. Nehlasoval jsem pro jednoho nebo druhého kandidáta. Volil jsem, protože musím,“ řekl voják Manuel Erica. „Myslím, že všichni Kubánci by měli přijít volit. Aby se naše země zlepšila,“ sdělila Ana Lydia Velásquezová.

Na Kubě nikdo neřeší, koho volí, ale jestli volí. Nepřesvědčivé účasti se obávali i režimní vůdci. 

Státní komise mluví o víc než sedmdesátiprocentní účasti, méně než před pěti lety. Bude to tedy zřejmě nejnižší účast v parlamentních volbách od roku 1976, kdy byl parlament obnoven.

Demokratičtí aktivisté odhadovali, že tuto neděli doma zůstane nejméně polovina voličů.

Boj za změnu volebního systému

Manuel Cuesta Morúa bojuje za změnu volebního systému řadu let. „Lidé mají dost modelu, který nesplňuje jejich potřeby a zároveň jim neumožňuje, aby se v tomto politickém systému cítili občané zastoupeni,“ upozornil demokratický aktivista.

Účast je otázkou legitimity režimu, kde se o 470 poslaneckých křesel uchází 470 kandidátů, které vybrala jediná, komunistická strana. Vedle řadovějších funkcionářů do národního shromáždění míří i politické celebrity včetně dvaadevadesátiletého Raúla Castra.

„Nejsou to lidé, kteří by určovali své zástupce do parlamentu v přímých všelidových volbách, v nichž by se zároveň odrazila různorodost dnešní kubánské společnosti,“ tvrdí aktivista Cuesta Morúa.

Poslanci se v obnoveném složení sejdou v dubnu. Jejich hlavním úkolem bude zvolit prezidenta. V úřadu má zůstat dědic bratrů Castrů Miguel Díaz-Canel. Podle tradice nejméně na dalších pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mexická armáda zabila šéfa kartelu, na nějž vypsaly USA vysokou odměnu

Mexická armáda zabila šéfa kartelu Jalisco nová generace (CJNG) Nemesia Rubéna Osegueru Cervantese, oznámilo mexické ministerstvo obrany a potvrdilo tak dřívější informaci agentury AP. Spojené státy, které na drogového bosse přezdívaného El Mencho vypsaly mnohamilionovou odměnu a na jeho dopadení se zpravodajsky podílely, to označily za skvělou zprávu. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že situace je pod kontrolou a že je v kontaktu s guvernéry všech států.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lvovem otřásly výbuchy, starosta i Zelenskyj mluví o terorismu

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno. Z místa bylo hlášeno vloupání do obchodu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj exploze označil za brutální a cynický teroristický čin, podle něj bylo v této souvislosti zatčeno několik lidí. S terorismem spojil případ i Sadovyj a oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti zjišťují.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zůstává velká šance na diplomatické řešení sporu s USA, řekl Arakčí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že stále existuje velká šance na nalezení diplomatického řešení sporu, který Írán vede se Spojenými státy ohledně svého jaderného programu. Příští kolo jednání se podle šéfa íránské diplomacie i ministra zahraničí Ománu, který rozhovory zprostředkovává, uskuteční ve čtvrtek v Ženevě, informovala v neděli agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předvolební kampaň v Mnichově provází neobvyklý spor o surfařskou vlnu

Kampaň před březnovými komunálními volbami v bavorském Mnichově provází nezvyklý spor, jehož jádrem je přírodní surfová vlna na městské řece. Ta totiž zmizela při posledním čištění koryta a sportovci by ji rádi obnovili. Podle nich vše ale komplikují úředníci. A někteří kandidáti se snaží téma politicky vytěžit. Bez odpovědi ale zůstává klíčová otázka – kdo ručí za bezpečnost na vodě.
před 3 hhodinami

Trump oznámil, že vysílá ke Grónsku nemocniční loď. Premiér ostrova to odmítl

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale o které šéf Bílého domu dlouhodobě usiluje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že není jasné, co ke kroku Trumpa vedlo ani kdy by mělo plavidlo dorazit. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen dle agentury Reuters Trump plán s díky odmítl.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i továrna americké firmy

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Útokům v noci čelil například i Kyjev.
21. 2. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl v noci na neděli údery u hranic s Afghánistánem. Jejich cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na svém území. Zdroj z pákistánských bezpečnostních složek později agentuře AFP sdělil, že zahynulo přes 80 ozbrojenců. Afghánská vláda naopak obvinila Pákistán z bombardování civilistů na území Afghánistánu, při kterém podle ní zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen a dětí. Podle afghánského Červeného půlměsíce při útocích zahynulo 18 lidí a další byli zraněni, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael má na Blízký východ právo, naznačil velvyslanec USA. Nebezpečné, zní kritika

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.
před 7 hhodinami
Načítání...