K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.
Volby do parlamentu na Kubě měly zřejmě nejnižší účast od roku 1976
Horizont ČT24: Volby na Kubě (zdroj: ČT24)
Volby se odehrály se všemi povinnými kulisami. Komisaři kontrolovali údaje příchozích a rozdávali hlasovací lístky, téměř salutující pionýři u každé urny prozrazovali, že jde o zrežírované představení.
„Volil jsem, abych volil. Nehlasoval jsem pro jednoho nebo druhého kandidáta. Volil jsem, protože musím,“ řekl voják Manuel Erica. „Myslím, že všichni Kubánci by měli přijít volit. Aby se naše země zlepšila,“ sdělila Ana Lydia Velásquezová.
Na Kubě nikdo neřeší, koho volí, ale jestli volí. Nepřesvědčivé účasti se obávali i režimní vůdci.
Státní komise mluví o víc než sedmdesátiprocentní účasti, méně než před pěti lety. Bude to tedy zřejmě nejnižší účast v parlamentních volbách od roku 1976, kdy byl parlament obnoven.
Demokratičtí aktivisté odhadovali, že tuto neděli doma zůstane nejméně polovina voličů.
Boj za změnu volebního systému
Manuel Cuesta Morúa bojuje za změnu volebního systému řadu let. „Lidé mají dost modelu, který nesplňuje jejich potřeby a zároveň jim neumožňuje, aby se v tomto politickém systému cítili občané zastoupeni,“ upozornil demokratický aktivista.
Účast je otázkou legitimity režimu, kde se o 470 poslaneckých křesel uchází 470 kandidátů, které vybrala jediná, komunistická strana. Vedle řadovějších funkcionářů do národního shromáždění míří i politické celebrity včetně dvaadevadesátiletého Raúla Castra.
„Nejsou to lidé, kteří by určovali své zástupce do parlamentu v přímých všelidových volbách, v nichž by se zároveň odrazila různorodost dnešní kubánské společnosti,“ tvrdí aktivista Cuesta Morúa.
Poslanci se v obnoveném složení sejdou v dubnu. Jejich hlavním úkolem bude zvolit prezidenta. V úřadu má zůstat dědic bratrů Castrů Miguel Díaz-Canel. Podle tradice nejméně na dalších pět let.