Jižní Koreu a Kubu dělí třináct tisíc kilometrů, rozdílný jazyk i kulturní tradice. Zdá se, že všechny tyto bariéry dokázal překonat K-pop. Korejský pop se totiž na komunisty ovládaném ostrově stává čím dál větším hitem mezi mladými lidmi, kteří se ho snaží napodobit. Popularitě této hudby mimo jiné napomohlo zrychlení internetu na Kubě.
Žánr K-popu, který vstřebal prvky taneční hudby, elektropopu, hiphopu a současného r'n'b, se od svých asijských kořenů rozšířil daleko. Boy bandy jako BTS a NCT nebo dívčí skupina Blackpink soupeří po celém světě v počtu stažení a prodejnosti alb i s takovou megastar, jakou je Taylor Swiftová.
Zájem o K-pop nejen na Kubě je součástí takzvané Hallyu neboli korejské vlny, jak se označuje celosvětově rostoucí obliba jihokorejské popkultury od devadesátých let. Vedle populární hudby zahrnuje také seriály, filmy, a s tím vším související zájem o korejské tance, písně a idoly i samotnou korejštinu. Vliv K-popu potvrdilo zavedení kategorie pro tento žánr na MTV Video Music Awards před pěti lety. A – jako v mnohých jiných popkulturních jevech – globální šíření popohnal internet.
Nakažlivé rytmy a propracovaná choreografie se chytly i na Kubě. K-pop tam začal pronikat už před deseti lety, když si kubánští diváci oblíbili jihokorejské telenovely. Později díky lepšímu internetovému připojení mohli i mladí Kubánci začít streamovat videa jako teenageři jinde na světě. A když se samozřejmostí stal internet v mobilech, začalo být ještě snazší trénovat choreografie K-popových hvězd v havanském parku.
Jako nový svět
Popularita této komerční hudby rostla i díky zmírňování vládní kontroly. „K-pop mi otevřel nový svět. Je to místo, kde mohu být sám sebou a sdílet s přáteli radost ze smíchu, písní a tance,“ přiznal čtyřiadvacetiletý Kubánec Francisco Piedra agentuře AP. Pokud nepracuje se svým otcem jako kovář, vymýšlí taneční kroky. Pod svým uměleckým jménem Ken se jednoho dne touží stát profesionálním K-popovým choreografem.
Mnozí z teenagerů doufají, že půjdou ve stopách dvou kubánských skupin – Limitless a LTX – které před pandemií odcestovaly do Jižní Koreje, aby se zúčastnily každoroční talentové soutěže K-Pop World Festival.
Podobnou talentovou soutěž, i když mnohem střízlivějšího rozsahu, zorganizovalo loni v Havaně pod názvem K-Factor také korejsko-kubánské sdružení AICC. Cílem této organizace je podpora kulturní výměny mezi oběma zeměmi. „Soutěž jsme uspořádali, abychom mladým Kubáncům přiblížili korejské věci, o které je na Kubě velký zájem, s moderním a originálním přesahem, jako je například K-pop,“ vysvětlili pořadatelé.
Kuba má svou vlastní pevnou taneční tradici, mimo jiné je kolébkou salsy. „Kubánci jsou zvyklí na stále stejný rytmus, stejnou rutinu, K-pop je něco úplně nového,“ podotkl loni pro agenturu AFP tehdy jednadvacetiletý Alejandro Achín. Jeden ze šťastlivců, jemuž se splnil sen vystoupit v Soulu poté, co se svou skupinou vyhrál amatérský K-popový festival v Havaně.
V kubánském hlavním městě se najdou centra, kde se zájemci mohou v K-popových choreografiích zdokonalovat. Podle jedné z jihokorejských lektorek vězí za úspěchem K-popových písní na Kubě to, že se jim daří vyjadřovat problémy mladých lidí.
Pro starší generace Jižní Korea nebyla vzor
Zatímco mladí Kubánci mohou být z K-popu nadšení, starší generace kubánských činitelů měla k Jižní Koreji chladnější vztah. Obě země teprve letos obnovily diplomatické vztahy přerušené po vítězství kubánské revoluce v roce 1959. Podle Soulu dohoda představuje „významný obrat“ v jeho úsilí o posílení diplomacie v latinskoamerickém regionu.
Nicméně Kuba také dál zůstává věrným spojencem Severní Koreje, s níž ji spojuje komunistická ideologie a také nevraživost vůči Spojeným státům.
KLDR považuje K-pop za nebezpečnou formu propagandy kapitalistického nepřítele, s nímž je od poloviny minulého století ve vojenském konfliktu. Jihokorejci K-popové písně pouští v rámci psychologické války z reproduktorů umístěných na hranicích. Sami Severokorejci se k zakázané hudbě dostávají navzdory přísným trestům prostřednictvím nahrávek pašovaných z Číny.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un zašel v roce 2018 na koncert jihokorejských popových hvězd v Pchjongjangu, nicméně o tři roky později označil K-pop za „jedovatou rakovinu“ kazící „vzhled, účesy, mluvu i chování“ mladé generace.
