Tisíce Kubánců vyšly v neděli do ulic v řadě měst tohoto karibského ostrova protestovat proti autoritářské vládě, kterou kromě potlačování lidských práv viní i z ekonomické krize prohloubené pandemií covidu-19. Při protestech, které zahraniční agentury označily za největší za tři dekády, policie zatkla podle deníku El País přes sto lidí a několik demonstrantů utrpělo zranění. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v neděli vyzval příznivce vlády, aby vyšli do ulic, a z vyvolání nepokojů obvinil Spojené státy. Americký prezident Joe Biden protestujícím vyjádřil podporu.
„Pokyn k boji je dán: revolucionáři do ulic,“ prohlásil v neděli po vypuknutí demonstrací prezident Díaz-Canel, který je i šéfem jediné povolené strany v zemi – té komunistické. Protivládní protesty přičetl Spojeným státům, jejich od 60. let minulého století trvajícímu obchodnímu embargu a zpřísnění ekonomických sankcí za předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle serveru BBC Mundo je důvodem protestů výrazné zhoršení epidemické situace, která je poslední kapkou nespokojenosti Kubánců sužovaných léta nedostatkem základního zboží a léků. Pandemie také omezila cesty turistů do této země závislé na cestovním ruchu.
Počty nákaz koronavirem na Kubě od června výrazně stoupají. V neděli oznámila vláda na 6750 potvrzených případů za den, což je více než čtyřnásobek oproti začátku června. Mnohé nemocnice mají přitom nedostatek zdravotnického materiálu. V předchozích dnech zemřelo podle BBC Mundo několik lidí s covidem i z jiných příčin doma, protože se jim nedostalo lékařské péče.
Prezident viní Spojené státy
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v televizi řekl, že se Spojené státy snaží skrze embargo a sankce zadusit kubánské hospodářství, a tím vyvolat nepokoje a změnu vlády. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez prohlásil, že USA podporují stovkami milionů dolarů kubánskou opozici. Kubánský prezident také zopakoval svou nedělní výzvu k revolučnímu boji. Chce, aby příznivci vlády vyšli do ulic a bránili režim.
Biden uvedl, že USA podporují kubánský lid a jeho požadavky na dodržování lidských práv. „Spojené státy vyzývají kubánský režim, aby vyslechl svůj lid a uspokojil jeho potřeby v tomto klíčovém okamžiku,“ řekl prezident. Sankce proti Kubě, které USA uplatňují od 60. let, zpřísnil Bidenův předchůdce Donald Trump. Analytici očekávali, že nová administrativa postoj vůči Kubě zmírní. Bílý dům ale na jaře prohlásil, že oteplování vztahů s Kubou nepatří mezi jeho diplomatické priority.
Ministerstvo zahraničí Ruska, které se podle kritiků demokracii také vzdaluje, odmítlo údajné pokusy o destabilizaci ostrova a vyjádřilo přesvědčení, že kubánské úřady vzaly v potaz všechna opatření nezbytná k obnově veřejného pořádku.
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador uvedl: „Upřímně doufám, že se protesty obejdou bez násilí a že Kubánci vyřeší své spory pokojně a bez zásahů zvenčí.“
Obavy z výzvy kubánského prezidenta k revolučnímu boji vyjádřily zahraniční země a organizace, včetně českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). „Podporujeme Kubánce a jejich právo se shromažďovat a vyjádřit svůj názor. Odsuzujeme jakékoliv výzvy k násilí vůči pokojným protestům,“ napsal Kulhánek na Twitteru v češtině, angličtině a ve španělštině.
„Není jídlo, nejsou léky, není svoboda“
Nedělní protesty vypukly ráno ve městě San Antonio de los Baňos nedaleko Havany a záhy se díky sociálním sítím rozšířily do dalších měst v zemi. Lidé křičeli „Pryč s diktaturou“ či „Vlast a život“ s odkazem na populární videoklip mladých hudebníků, kteří jím parafrázovali heslo kubánských revolucionářů „Vlast nebo smrt“.
„Viděli jsme protesty na sítích, a tak jsme vyšli také do ulic. Už toho máme dost, není jídlo, nejsou léky, není svoboda,“ řekl BBC mladík Alejandro, který šel demonstrovat proti vládě ve městě Pinar del Río za západě Kuby. „Chceme změnu, nechceme už diktaturu,“ uvedl demonstrant z města San Antonio.
Iberoamerikanistka Pavlína Springerová, která byla hostem v pořadu Horizont ČT24, tvrdí, že jsou současné protesty opravdu velmi specifické, zejména z hlediska geografického rozsahu. Připomněla, že internet byl ještě nedávno na Kubě nedostupný a nyní představuje důležitou příčinu nepokojů. K tomu se přidává i brutální ekonomická krize, která je umocněna koronavirovou pandemií.
Současný režim dle ní rozhodně nemá podporu u mladší generace, která ztrácí kontakt s výdobytky kubánské revoluce. Kuba se tedy začíná štěpit a její geopolitické problémy jsou umocňovány.
Podle agentur AP a EFE vláda v neděli začala vypínat internet či elektřinu v některých obcích, aby zabránila dalšímu šíření protestů. Ty pokračovaly ale i večer přes masivní nasazení policie a armády a přesto, že v noci je na Kubě zákaz vycházení zavedený kvůli šíření koronaviru.
„Protestují proti krizi, proti nedostatku jídla i léků a tomu, že všechno musíte kupovat v obchodech, kde se platí zahraniční měnou. Ten seznam je dlouhý,“ citovala agentura Reuters Claudii Perezovou.
