Komunistická vláda Kuby povolila činnost malých a středně velkých soukromých podniků, které budou moci mít až sto zaměstnanců. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Ekonomiku karibského ostrova výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Nespokojenost obyvatel vyústila v největší protesty proti režimu v tomto tisíciletí.
Kubánská Státní rada o tomto víkendu rozhodla, že malé a střední podniky budou moci být vládní, soukromé či smíšené a budou moci mít až sto zaměstnanců.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel k legalizaci firem řekl, že Havana podniká rozhodné kroky k modernizaci ekonomického modelu. Už v polovině července úřady povolily občanům vracejícím se ze zahraničí dovoz léků a některých potravin bez cel a množstevních omezení. Rozhodování vlády uspíšily protesty, při nichž byly desítky lidí zatčeny a nejméně jeden člověk zemřel.
Protivládní demonstrace byly největšími od roku 1994. Kubánci vyšli do ulic, aby vyjádřili nespokojenost s autoritářskou vládou a zejména zoufalou životní úrovní, kterou ještě zhoršila pandemie covidu-19 a s ní související omezení turistiky, na níž je ostrov závislý.
Jedním z klíčových vývozních artiklů je pro Havanu cukr, letošní úroda je ale výrazně horší, než se očekávalo. V důsledku jsou vládní rezervy zahraničních měn vyčerpané a Havana nemůže doplňovat chybějící zásoby ze zahraničí, jak je za běžných okolností zvyklá.
Kubánská vláda viní z ekonomické krize letité americké obchodní embargo a zpřísnění amerických sankcí za předchozího prezidenta Donalda Trumpa. V reakci na červencové potlačování protestů uvalila na kubánské činitele, včetně ministra obrany, sankce také administrativa Joea Bidena.
