Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského ministra obrany Álvara Lópeze Mieru a na zvláštní útvar ministerstva vnitra známý jako černé barety kvůli potlačování nedávných protivládních protestů. Jde o první krok administrativy prezidenta Joea Bidena vůči komunistické vládě Kuby, jímž podle agentury Reuters Bílý dům reaguje na tlak některých amerických zákonodárců i zástupců kubánských emigrantů v USA.
Protesty v řadě kubánských měst se konaly 11. července a byly největšími protivládními demonstracemi v zemi od roku 1994, než je vláda masovým nasazením policie a armády potlačila. Příčinou odporu byla dlouhodobá nespokojenost velké části obyvatel země s autoritářskou vládou a zejména zoufalá životní úroveň Kubánců, kterou ještě zhoršila pandemie a s ní související omezení turistiky, na níž je ostrov závislý.
Kubánská vláda viní z ekonomické krize letité americké obchodní embargo a zpřísnění amerických sankcí za předchozího prezidenta Donalda Trumpa.
Soud v Havaně tento týden vynesl první rozsudky kvůli masovým protestům. Ve středu bylo v hromadném procesu odsouzeno dvanáct mladých Kubánců, kteří dostali tresty vězení od deseti do dvanácti měsíců. Jen dva z odsouzených měli přitom advokáta.
Kubánský ministr poukázal na brutalitu americké policie
Oznámené americké sankce se týkají ministra obrany a zvláštní jednotky ministerstva vnitra známé také jako „černé barety“ či „černé vosy“, které jsou nevládními organizacemi viněny z brutálních zásahů proti demonstrantům a z porušování lidských práv. Během nedávných protestů bylo zatčeno několik stovek lidí.
Kubánský ministr zahraničí sankce Bruno Rodríguez na Twitteru označil za nepodložené.
„Měli by aplikovat sami na sebe Magnitského zákon, který upravuje mezinárodní sankce, za každodenní represe a brutalitu policie, která v roce 2020 stála 1021 životů,“ napsal Rodríguez s odkazem na zákon, na jehož základě USA mohou zmrazit účty či zakázat vstup lidem, kteří podle Washingtonu porušují lidská práva.
Biden: Kubánci mají právo na svobodu projevu
„Tohle je pouze začátek,“ oznámil ve čtvrtek prezident Biden. „Spojené státy odsuzují masové zatýkání a vykonstruované procesy na Kubě a budou nadále sankcionovat osoby, které jsou zodpovědné za utlačování kubánského lidu,“ pokračoval. „Kubánci mají stejné právo na svobodu projevu a pokojné shromažďování jako všichni lidé,“ dodal.
Od lednového nástupu Bidena do úřadu prezidenta si mnozí Kubánci, včetně tamní vlády, slibovali návrat k oteplování vztahů, které zahájil prezident Barack Obama. Ten po půlstoletí obnovil diplomatické vztahy s Kubou a zrušil i některé ekonomické sankce.
Biden ale až do nedávných demonstrací na Kubě dával najevo, že ostrovní země není mezi prioritami jeho zahraniční politiky.
Jak posílat peníze, aniž by je režim v Havaně zabavil?
Bílý dům nyní také oznámil, že vytvořil pracovní skupinu, jejímž cílem je přijít na způsob, jak by mohli Kubánci žijící v USA zasílat peníze svým rodinám na karibském ostrově, aniž by je zabavil kubánský režim. Jedním z Trumpových kroků totiž bylo, že zasílání takzvaných remitencí na Kubu zakázal.
USA také již dříve uvedly, že spolupracují se soukromým sektorem na možnostech, jak Kubáncům umožnit svobodnější přístup na internet. Mluvčí americké diplomacie Ned Price pak Kubu vyzval, aby plně obnovila připojení na počítačovou síť, které úřady omezily ve snaze zabránit organizaci dalších protestů.
Biden rovněž oznámil, že USA plánují navýšit počet zaměstnanců na své ambasádě v Havaně. Posílení pracovní síly by podle vlády mohlo pomoci při snahách o navazování kontaktů s tamní občanskou společností.
