Protesty strana 5 z 5

Zástupci opozičních stran se chystají na Srí Lance jednat o sestavení nové vlády. Premiér i prezident nabídli při sobotních bouřlivých protestech rezignaci. Demonstranti vtrhli do rezidence prezidenta Gotabaji Radžapaksy a zapálili sídlo předsedy vlády Ranila Vikremesingheho. Srílančané protestují proti hluboké ekonomické krizi, z níž viní vládu.

V Nizozemsku vygradovaly protesty zemědělských velkochovatelů. Během demonstrace dokonce zazněla policejní střelba a tři lidé skončili v cele. Farmáři odmítají návrh vlády prudce snížit množství hospodářských zvířat s cílem zásadně potlačit škodlivé emise. Stěžují si, že se ocitli mezi dvěma mlýnskými kameny – ekologickými opatřeními a cenovou politikou obchodních řetězců.

Osmnáct lidí přišlo o život při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu, uvedla místní generální prokuratura podle tiskových agentur. Během protestů v minulém týdnu utrpělo zranění 243 lidí. Úřady také ohlásily, že zadržely více než pět set účastníků nepokojů.

Policie ve městě Akron v americkém státě Ohio v neděli zveřejnila videa, která ukazují záběry ze snahy osmi policistů zatknout mladého černocha. Toho se policie minulý týden snažila zadržet kvůli dopravnímu přestupku a nakonec ho v honičce zastřelila. V jeho těle se našlo šedesát střelných ran. Případ vyvolal ve městě Akron demonstrace proti policejnímu násilí, starosta Daniel Horrigan v neděli vyzval ke klidu a zdůraznil, že vyšetřování ještě neskončilo.

Dvě desítky amerických senátorů, demokratů i republikánů v neděli oznámily, že se dohodly na ustanoveních ohledně regulace používání střelných zbraní. Jde o minimální opatření po posledních krveprolitích, která otřásla Spojenými státy, uvedla agentura AFP.

Novým premiérem dvousetdvacetimilionového Pákistánu se stal Šáhbáz Šaríf, lídr opoziční Pákistánské muslimské ligy (PML-N) a mladší bratr expremiéra Naváze Šarífa. Země očekává masové protesty. Bývalému premiérovi Imranu Chánovi o víkendu vyslovil parlament nedůvěru.

Na nedělních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 860 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 37 městech po celém Rusku. Agentura AFP upozornila na brutální postup pořádkových sil vůči protestujícím. Proti ruské invazi se o víkendu demonstrovalo také v mnoha dalších zemích, v Německu, Belgii, v Polsku, v USA či například na Tchaj-wanu. V Srbsku se naopak uskutečnil protest na podporu Ruska.

K ruské agresi vůči Ukrajině se už vyjádřilo množství významných osobností ze světa i z Ruska. Mnohonásobný mistr světa v šachu Garri Kasparov poskytl z New Yorku rozhovor pořadu Události, komentáře. Podle něj je nyní poslední sázkou Putinova režimu vyhrožování jadernými zbraněmi, vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by ale prý mohlo přinést rychlé ukončení konfliktu. Poražení ruské armády na Ukrajině by prý nebylo poražením Ruska, ale putinovského režimu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Útok Ruska na Ukrajinu odsuzuje drtivá většina Čechů a označuje jej za neobhajitelný akt agrese. Z výzkumu agentury Stem/Mark pro Českou televizi vyplývá, že 89 procent účastníků šetření s invazí nesouhlasí. Proti takovému zhodnocení situace byla pouze dvě procenta dotazovaných. Nesouhlas s ruskou invazí dávají lidé najevo na demonstracích napříč republikou. V pátek protestovali v Brně i Ostravě.

Na pražském Václavském náměstí se v podvečer sešli lidé, aby protestovali proti ruské invazi na Ukrajinu. V hlavním městě se demonstrovalo také u ruské ambasády v Korunovační ulici. Na podporu Ukrajiny se lidé scházejí i na dalších místech v Česku – například v Ostravě, Olomouci či Brně.

V nepálské metropoli Káthmándú v neděli protestovaly stovky lidí proti americké pomoci, o níž začali jednat tamější zákonodárci. Demonstranti se s policisty střetli před budovou parlamentu a snažili se dostat přes zátarasy z ostnatého drátu. Pořádkové síly, včetně nasazených těžkooděnců, je zastavovaly slzným plynem, vodními děly a bambusovými tyčemi. Podle agentury AP bylo několik zraněných na obou stranách.

Bývalá americká policistka Kimberly Potterová, která loni v dubnu v Minneapolisu zastřelila 20letého černocha Daunteho Wrighta při silniční kontrole, dostala dvouletý trest vězení. Potterová při zákroku omylem použila pistoli místo elektrického paralyzéru. Soudkyně Regina Chuová se rozhodla pro nižší trest, než který chtěla prokuratura a jaký za podobný zločin doporučují státní předpisy, a to vzhledem k polehčujícím okolnostem, informovala agentura AP. Wrightovi rodiče po rozsudku vyjádřili s délkou trestu hlasitý nesouhlas.

Po třech týdnech protestů proti koronavirovým opatřením kanadští řidiči kamionů stále blokují centrum Ottawy a tamní policie začala se zatýkáním. Kvůli stoupajícímu počtu pozitivně testovaných odložily hongkongské úřady volby správce města, které se měly konat na konci března. Počty nakažených stoupají také v Koreji. V Německu naopak podle ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha ustupuje omikronová vlna a už by nemělo hrozit přetížení nemocnic.

Kamiony a další vozy opustily obec Coutts v kanadské provincii Alberta a ukončily tak blokádu, která paralyzovala hraniční přechod se Spojenými státy více než dva týdny. Jinde však tyto protesty proti koronavirovým opatřením pokračují navzdory vyhlášenému nouzovému stavu, který policii dává velmi široké možnosti postihu.

Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že jeho vláda vyhlásila nouzový stav kvůli protestům, které uzavřely některé hraniční přechody a ochromily centrum Ottawy. Poprvé tak využil zákon nazvaný Emergencies Act, který dává vládě široké pravomoce pro potlačení vlny dopravních blokád.

Makety šibenic se v posledních týdnech staly leitmotivem protestů odpůrců pandemického zákona a dalších opatření na omezení epidemie covidu-19, včetně očkování. Objevují se nejen na demonstracích, ale i před domy politiků, se kterými protestující nesouhlasí. Podle behaviorálního patologa Andreje Drbohlava, který byl hostem Událostí, komentářů, je příčinou takto vyhroceného chování „informační chaos“.

Kuba účtuje s účastníky rekordních červencových protestů. Komunistický režim oznámil obvinění víc než sedmi set lidí. Některým hrozí až třicet let vězení. Mezi stíhanými je navíc i 55 mladistvých mezi šestnácti a osmnácti lety. V trestním řádu takzvaného Ostrova svobody ale spadají do kategorie dospělých.

Kazachstánská vládnoucí strana Nur-Otan (Světlo vlasti) zvolila v pátek do funkce předsedy současného kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, čímž se podle agentury Reuters završilo odstranění jeho předchůdce Nursultana Nazarbajeva od moci. Právě odchod Nazarbajeva z politické scény byl jedním z požadavků kazachstánských protestů, které se začátkem roku přelily do rozsáhlých nepokojů.

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily po čtvrtečním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027. Ty počítají mimo jiné s posílením dotací pro menší podniky na úkor větších.

Bývalý kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev poprvé od krvavých nepokojů ze začátku ledna promluvil k veřejnosti. V poselství k národu uvedl, že zůstává v Kazachstánu. Popřel také jakékoliv konflikty mezi vládnoucí elitou a sám sebe označil za důchodce. Právě proti vlivu Nazarbajeva a jeho rodiny demonstranti také protestovali, exprezident ale tvrdí, že jejich cílem bylo zničit celistvost země a základy státu.

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

Situace v Kazachstánu je pod kontrolou a stabilizovaná, tvrdí tamní bezpečnostní výbor. V největším městě Almaty, které bylo minulý týden ohniskem nepokojů a protivládních demonstrací, začalo rozebírání barikád. Ministerstvo vnitra oznámilo, že při protestech bylo zatčeno 7939 lidí. Podle neoficiálních údajů z minulých dní přišlo o život přes 160 lidí. Nepokoje začaly na začátku roku kvůli prudkému zdražení zkapalněného ropného plynu, což postihlo mnohé motoristy.

I v noci na neděli v největším městě Almaty pokračovaly střety s demonstranty, oznámily úřady. Podle místních médií se ozývaly výstřely, většinou však údajně výstražné. Kazachstánská a ruská média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v neděli informovala, že při současných nepokojích přišlo o život už 164 lidí a dalších 2265 utrpělo zranění. Ministerstvo ale večer uvedlo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo, napsala agentura Interfax. Tisková služba prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva uvedla, že policie zadržela od začátku týdenních protestů téměř šest tisíc lidí, mezi nimi mnoho cizinců.