Protesty strana 4 z 5

Demonstranti ve čtvrtek večer zapálili dům zesnulého zakladatele íránského islámského státu ajatolláha Rúholláha Chomejního. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na záběry zveřejněné na internetu. Íránská agentura Tasním zprávy o požáru popřela. Podle ní se pouze před domem Chomejního shromáždila malá skupinka lidí.

Řada evropských zemí se potýká se stávkami a protesty. Napříč kontinentem lidé požadují zvýšení platů kvůli rostoucím nákladům na energie i jídlo. V Athénách se demonstranti střetli s policií, v Belgii se zrušila polovina leteckých spojů, Londýn nebo Paříž ochromila zastavená veřejná doprava.

Íránská jaderná agentura v neděli uvedla, že hackeři napadli informační systém její dceřiné firmy působící v jediné íránské jaderné elektrárně v Búšehru. Podle agentury za útokem stojí zahraniční stát.

Školské odbory v Polsku hrozí stávkou. Požadují pro učitele vyšší platy. V současné chvíli je výplata při nástupu bez předchozí praxe stejná jako minimální mzda v zemi. Odboráři chtějí růst nejméně o dvacet procent a taky konec politických zásahů do obsahu výuky.

Ani po čtyřech týdnech protivládní protesty v Íránu nepolevují. Vláda se nepokoje snaží násilně potlačit. Nejtvrdší střety se odehrávají v kurdských městech, odkud pocházela i Mahsá Amíniová. Právě její smrt po zatčení mravnostní policií demonstrace vyvolala. Od poloviny září zemřelo při protestech 185 lidí, tisíce dalších úřady zatkly. Sankce na Teherán uvalily Spojené státy, Kanada i Velká Británie. Opatření připravuje i Brusel.

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou devatenáct lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

Íránské ministerstvo vnitra oznámilo, že v zemi omezí přístup k internetu. Učiní tak v souvislosti s protesty, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Počet mrtvých stoupl na 35, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Prezident Ebráhím Raísí uvedl, že Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, „rozhodně vypořádat“.

Íránský prezident Ebráhím Raísí slíbil důkladné prošetření úmrtí mladé ženy ve vazbě mravnostní policie, které v zemi podnítilo největší protesty za několik let. Od minulého týdne při nich podle oficiálních informací zemřelo přes dvacet lidí, ale podle nevládních zdrojů je obětí už více než padesát. Demonstrace jsou podle prezidenta přípustné, nikoliv však vandalismus, uvedla v pátek agentura AP.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

V západní části Íránu vypukly protesty během pohřbu mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií, jež prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení pokrývky hlavy – hidžábu. Bezpečnostní síly k rozehnání protestujících použily slzný plyn, napsala agentura Reuters.

Kazachstánští zákonodárci v pátek přejmenovali své hlavní město Nur-Sultan zpět na Astanu. Metropole dostala název Nur-Sultan v roce 2019 na počest někdejší hlavy státu Nursultana Nazarbajeva, od něhož se současný prezident Kasym-Žomart Tokajev i jeho vláda snaží distancovat, uvedla agentura Reuters.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se omluvil za své výroky o tom, že byli demonstranti na protestech z roku 2018 proti jeho vládě zaplacení. Nařídil mu to v červenci pražský krajský soud. Omluvu dostala v dopise jedna z demonstrantek, Jana Filipová z Domažlicka, která na Babiše podala žalobu. Napsal to server Seznam Zprávy.

Írán uzavřel své pozemní hranice s Irákem a zastavil i lety do této země v souvislosti s násilnostmi v Bagdádu. Nepokoje v iráckém hlavním městě pokračovaly v noci na úterý. Ozbrojené střety v irácké metropoli vyvolalo oznámení vlivného duchovního vůdce Muktady Sadra, že definitivně odchází z politiky. O život přišlo nejméně 23 lidí, další stovky utrpěly zranění. Sadr na protest proti nepokojům zahájil hladovku.

Španělsko navzdory protestům krajů od středy zavádí povinná opatření na úsporu energie. V létě veřejné budovy nesmějí příliš chladit a v zimě příliš vytápět. V noci musejí mít výkladní skříně a kanceláře zhasnuto. Opozice a její šéfové regionálních vlád odmítají zaváděná pravidla dodržovat.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu. Hlavním cílem nové vlády bude „zbavit zemi faktické okupace a uspořádání svobodných voleb“, zdůraznila Cichanouská druhý den vilniuské „konference demokratických sil nového Běloruska“.

Záměr snížit emise dusíku může proměnit nizozemské zemědělství. Podle tamního ministerstva financí zasáhne redukce stád polovinu z padesáti tisíc farem. Chovatelé dobytka protestují a žádají, aby vláda v dusíkové politice zohlednila moderní postupy a zapojila další sektory. Nizozemsko je totiž druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě.

Úřadující prezident Srí Lanky, dosavadní premiér Ranil Vikremesinghe, vyhlásil v zemi výjimečný stav. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Administrativa usiluje o utišení sociálních nepokojů, které hospodářsky krachující ostrovní zemi sužují.

Parlament na Srí Lance oficiálně spustil proces volby nového prezidenta. Formální krok nastal poté, co předseda srílanského parlamentu přijal rezignaci dosavadní hlavy státu Gotabaji Radžapaksy. Až do prezidentské volby, která se uskuteční 20. července, bude v čele země stát dosavadní premiér Ranil Vikremesinghe.

Srí Lanka, kterou již několik dní otřásají bouřlivé protivládní protesty, ve středu vyhlásila výjimečný stav a kvůli nepokojům zavádí zákaz vycházení do čtvrtečního rána. Současné vedení země považuje opatření za nezbytné pro zachování veřejného pořádku, informuje BBC. Prezident Gotabaja Radžapaksa, který slíbil, že ve středu odešle rezignační dopis, brzy ráno místního času zemi opustil ve vojenském letadle v doprovodu manželky a ochranky. Podle agentur míří přes Maledivy do Singapuru. Dle šéfa parlamentu převedl své pravomoci do rukou premiéra Ranila Vikremesinghy. Rezignační dopis prezidenta se očekává před půlnocí.

Finanční regulátoři ve středočínských provinciích Chu-nan a An-chuej slíbili, že vrátí část vkladů klientům tamních bank. Reagovali tak na protesty, které v neděli přerostly v násilí a jejichž motivem jsou zmrazená konta. Lidé si je založili, protože banky nabídly vyšší úroky. Informuje o tom americká CNN. Vklady budou vyplaceny těm, kdo na kontech měli částky do 50 tisíc jüanů (asi 182 tisíc korun). Mnozí ale měli v bance mnohem více peněz.

Uniklé důvěrné dokumenty technologického giganta Uber odhalily agresivní světovou expanzi firmy, kterou provázelo porušování zákonů či tajné ovlivňování vlád. Desítky tisíc záznamů analyzovali novináři britského deníku The Guardian. Podle nich se lobbisté dostali do blízkého kontaktu například se současným francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, když zastával ministerský post. List popsal také lhostejnost vedení firmy vůči násilí během vypjatých demontrací řidičů taxislužeb vůči Uberu a upozornil i na software, který během razií do kanceláří firmy zabraňoval sbírání důkazů o nelegální činnosti.

Kuba si připomíná rok od rozsáhlých protestů, kterých se tehdy účastnily desítky tisíc lidí nejen v metropoli. Režim mnoho účastníků pozatýkal a stovky odsoudil k dlouholetým trestům. Napětí na ostrově nyní opět narůstá. Hospodářská situace se nelepší, země nemá dostatek pohonných hmot ani potravin a dochází i k rozsáhlým výpadkům elektřiny.