Protesty strana 3 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s tvrzením, že v úterý by mohl být zatčen. Nasvědčují tomu podle něj informace unikající z prokuratury na Manhattanu, která exprezidenta vyšetřuje pro podezření z finanční trestné činnosti. Trump ve vyjádření na své sociální síti Truth Social vyzval své stoupence, aby vyšli do ulic. Státní zastupitelství se k věci odmítlo vyjádřit.

Ve městech po celém Mexiku protestovali lidé proti volební reformě, kterou minulý týden schválil parlament a která má mimo jiné omezit výdaje na fungování Národního volebního institutu (INE). Podle agentury AP demonstranti zaplnili v metropoli hlavní náměstí Zócalo, které pojme až sto tisíc lidí.

V izraelských městech lidé opět demonstrovali proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, kterou protestující považují ze ohrožení demokracie. Místní média informují o tom, že jde zřejmě o dosud největší účast na demonstracích, které se konají už osmou sobotu. Policie večer oznámila, že zatkla dvě desítky demonstrantů.

Poměrem 63 ku 47 hlasům izraelský parlament v noci na úterý schválil v prvním čtení první část kontroverzní soudní reformy, která vyvolává v zemi masové demonstrace. Informovala o tom agentura Reuters. Podle kritiků změny omezí pravomoci soudnictví.

Protestu proti plánu izraelské vlády prosadit soudní reformu kritizovanou jako nedemokratickou se v pondělí v Jeruzalémě podle organizátorů účastnilo asi 100 tisíc lidí, podle nezávislých odhadů činil počet účastníků demonstrace u sídla parlamentu 70 tisíc až 80 tisíc lidí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel. Menší protesty od rána pokračovaly také v dalších izraelských městech; v Tel Avivu demonstranti krátce zablokovali hlavní vjezd na letiště. Ve výboru izraelského parlamentu, který příslušné reformy projednával, se mezitím podle agentury Reuters strhla hádka mezi poslanci.

Za dva roky od svržení vlády vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v Myanmaru vojenskou juntou odešly ze země miliony lidí. Představitelé legitimního kabinetu byli zatčeni. Následné protesty, kterých se účastnily desetitisíce obyvatel, junta tvrdě potlačovala. Její zákroky mají tisíce obětí. Zástupci OSN v úterý uvedli, že zločiny proti lidskosti jsou v zemi stále páchány.

Izraelská armáda oznámila, že v pátek krátce po půlnoci provedla letecké údery na podzemní výrobny raket v Pásmu Gazy. Radikální Palestinci odtud nedlouho předtím vyslali na Izrael pět střel, z nichž ani jedna nezasáhla cíl. Ani na jedné straně nebyly hlášeny oběti, informovala agentura AP. Napětí v regionu vzrostlo po čtvrteční izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu, která si vyžádala devět mrtvých.

Soudce brazilského nejvyššího soudu zahrnul bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara do vyšetřování násilností, které se odehrály v hlavním městě Brasílii minulou neděli 8. ledna, uvedly tiskové agentury. Bolsonaro, ani jeho tři synové, kteří jsou zákonodárci, se dosud nevyjádřili, poznamenala agentura AP.

Protivládní protesty v Peru, které si od svého vypuknutí před měsícem vyžádaly již 47 obětí, se rozšířily zejména na jihu země. Nepokoje se ve středu odehrály i v turisty oblíbeném městě Cuzco, nejméně jeden člověk tam zemřel a dalších více než třicet utrpělo zranění, napsala agentura AFP.

Íránský soud v pondělí odsoudil k trestu smrti další tři protivládní demonstranty za údajné zabití členů provládních milic Basídž. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mizán, která je napojena na tamní justici. V sobotu už v Íránu popravili jiné dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v září.

V Tel Avivu se v sobotu večer sešli lidé na protest proti nové vládě premiéra Benjamina Netanjahua, v níž jsou i krajně pravicové strany. Demonstranti se obávají, že zákony, které koaliční vláda chystá, ohrozí demokracii a práva menšin. Informoval o tom deník Haarec. Premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl kritiku návrhu soudní reformy a obavy, že ohrozí demokracii, označil za bezdůvodné.

V Íránu v sobotu popravili další dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v polovině září. Muži byli odsouzeni v prosinci za zabití člena provládních milic Basídž. Tento týden jim trest potvrdil nejvyšší soud. EU uvedla, že je nejnovějšími popravami zděšena, odsoudily je také Spojené státy.

V Peru po dvoutýdenní pauze pokračují nepokoje kvůli sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla. V prosinci při nich zemřelo nejméně dvaadvacet lidí. Nová prezidentka Dina Boluarteová potvrdila, že okolnosti úmrtí začne vyšetřovat státní zastupitelství. Odchod z funkce, který požadují demonstranti, ale dál odmítá.

Čína kritizuje, že některé země vyžadují při příletu jejích občanů negativní test na covid-19, a hrozí protiopatřeními. Epidemie se v Číně výrazně zhoršila poté, co vláda 7. prosince uvolnila proticovidová omezení. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto žádá Peking, ať začne posílat přesná data o úmrtích a nakažených i o variantách viru.

V íránské provincii Sístán a Balúčestán se v pátek konaly další protivládní protesty. Obyvatelé této části východního Íránu, kteří patří k sunnitské menšině, provolávali hesla odsuzující íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby se lidé přijíždějící do země podrobili karanténě. Bude jim stačit negativní PCR test na covid-19. S odvoláním na čínské zdravotní úřady o tom v pondělí informovala agentura Reuters, která to označuje za velký krok ke zmírnění omezení na hranicích, které byly od roku 2020 pro cizince z velké části uzavřeny.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

V Číně přerostl odpor proti politice nulové tolerance k šíření nemoci covid-19 v otevřené protesty. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních třicet let. Směřuje i proti prezidentu Si Ťin-pchingovi, který si tvrdé potírání koronaviru vzal za své. Podle biochemika Libora Grubhoffera je tam nulová tolerance ke covidu v současnosti nesmysl. Politický a kulturní geograf Vladimír Baar podotýká, že odpor občanů změnu nemusí přinést, protože jich zatím jsou možná desítky tisíc, ale ne miliony. Situaci se věnoval pořad 90' ČT24.

Nepopsané listy papíru, státní hymna i nápadité slovní hříčky se staly způsobem, jak Číňané při víkendových protestech vyjadřovali svou nespokojenost s vládou v Pekingu a její přísnou covidovou politikou. Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua se například studenti vyfotografovali s Fridmanovou rovnicí, která je pojmenována po ruském fyzikovi, jehož jméno připomíná výraz „free man“, svobodný člověk, uvedla agentura AFP.

V mnohamilionové čínské Šanghaji v neděli stovky lidí znovu demonstrovaly proti přísným protikoronavirovým opatřením. S odvoláním na očitého svědka o tom informuje agentura AFP. Protesty v Číně v posledních dnech sílí a v některých městech se přelévají i do požadavku na odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga. Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice BBC uvedla, že čínská policie napadla a na několik hodin zadržela jejího zpravodaje informujícího o protestu v Šanghaji.

Íránské úřady zadržely tento týden neteř duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Faríde Moradchaníová nahrála video, v němž kritizovala potlačování protestního hnutí v zemi a označila íránskou vládu za „vražedný režim, který zabíjí děti“, informovala v neděli agentura AFP.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Už třetí měsíc pokračují protesty a nepokoje v Íránu. Bouře odporu, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. Teherán z podněcování protestů viní Spojené státy a Izrael. Počet mrtvých při potírání nepokojů údajně přesáhl tři stovky, zatčených je přes 16 tisíc. Čtyřem z nich už soud udělil trest smrti.