Protesty strana 3 z 5

Nejméně čtrnáct lidí bylo zatčeno během protestů v gruzínském Tbilisi proti kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu. V centru města proti němu protestovaly tisíce lidí – kritici mu vyčítají, že zemi podřizuje ruskému vlivu. Parlamentní právní výbor v pondělí nakonec zákon poslal k prvnímu čtení. Diskuse ovšem jeho členům trvala dvanáct hodin a na půdě parlamentu došlo i k potyčkám.

Dalšími protesty pohrozili členové Agrární komory. Chtějí, aby vláda do konce měsíce svolala mimořádnou schůzi a projednala jejich požadavky. Žádají například úlevu od administrativy nebo omezení bezcelního dovozu z Ukrajiny. Na nedělním sněmu Agrární komory v Brně sklidily potlesk projevy prezidenta komory Jana Doležala i viceprezidentů Martina Pýchy a Leoše Říhy. Oba byly velmi kritické vůči krokům současné vlády na podporu zemědělců.

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

Běloruská opozice bude podle její lídryně Svjatlany Cichanouské usilovat o další protesty proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Chystá je před dalšími prezidentskými volbami v příštím roce, uvedla Cichanouská v rozhovoru pro Události, komentáře. Řekla, že v Bělorusku stále žijí miliony lidí, kteří režim nepodporují. Podle ní ani proto nehrozí, že by se běloruská armáda účastnila války na Ukrajině, protože by se vojáci postavili Lukašenkovi na odpor.

V západoafrickém Senegalu se blíží prezidentské volby, proběhnou 24. března. Poté, co nedávné vojenské puče ve třech afrických zemích vynesly k moci protizápadně naladěné junty, působí Senegal jako vzor demokracie, přestože i tam hlasování místy vyvolalo násilné protesty.

Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Dovoz ruského obilí znamená podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) podporu agresora. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, v nichž se na tom shodl se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou a předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem. Na jednání unijních ministrů zemědělství chce Výborný usilovat o zařazení komodit na sankční seznam. Podle dat Eurostatu exportovalo loni Rusko do zemí EU přes 1,5 milionu tun obilovin, což je o padesát procent víc než před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Nespokojení zemědělci protestovali v Praze třikrát během krátké doby. Příští týden by se pak mělo po jednáních s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) rozhodnout, zda budou v protestech dál pokračovat, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza se domnívá, že pro protesty není žádný věcný důvod a jde o nátlakovou politiku.

Haitská vláda v neděli večer kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci vyhlásila výjimečný stav v hlavním městě Port-au-Prince a jeho okolí. Platit bude nejméně tři dny. O víkendu gangy zaútočily na dvě věznice, z té největší v haitské metropoli uteklo několik tisíc vězňů. Podle agentury AFP během víkendu zemřelo nejméně deset lidí. Ozbrojenci žádají rezignaci premiéra Ariela Henryho, který minulý týden z Haiti odletěl, aby dojednal vyslání mezinárodních jednotek.

V Káhiře se v neděli obnoví jednání o příměří v Pásmu Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva bezpečnostní zdroje. Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás jednají o možném příměří s pomocí prostředníků, včetně Egypta či Kataru. Rámec dohody je prý hotový, řekl tiskovým agenturám zdroj z americké administrativy. Izrael s ním souhlasí, teď prý záleží na Hamásu. Americký prezident Joe Biden doufá, že se podaří uzavřít příměří do muslimského postního měsíce ramadánu, který letos začíná 10. března.

Vedení Agrární komory ČR (AK ČR) označilo čtvrteční jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) o podpoře farmářů za zklamání. Od šéfa resortu čekali konkrétní návrhy, které ale nepřinesl. Komora proto vyzvala zemědělce, aby zahájili přípravu na protestní akce ve čtvrtek 7. března v Praze, pokud se kabinet nedohodne a ministr nepředloží konkrétní návrhy. Výborný sdělil, že debata o návrzích na podporu sektoru se v koalici ještě vede, výsledky oznámí zemědělcům v pátek.

Počet antisemitských incidentů ve Velké Británii loni prudce vzrostl, situace se ještě významně zhoršila po říjnové agresi palestinských teroristů z Hamásu na jihu Izraele. Útoků na britské Židy a jejich instituce přibylo natolik, že premiér Rishi Sunak musel osobně ujistit izraelské představitele, že židovské menšině zajistí bezpečnost. Na vážnost situace v britské společnosti upozornil i nedávný průzkum agentury YouGov, v němž více než polovina oslovených ve věku od osmnácti do 24 let uvedla, že Izrael zachází s Palestinci stejným způsobem jako kdysi nacisté s Židy.

Zesnulý ruský opozičník Alexej Navalnyj mluvil často o lepší budoucnosti pro svou zemi. To zopakoval i v dosud nezveřejněném rozhovoru z roku 2020. Slova nejhlasitějšího kritika Kremlu z interview pořízeného původně pro filmový dokument teď opět citují světová média – těsně předtím, než se s ním naposledy rozloučí jeho blízcí.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

K zemědělským protestům se ve čtvrtek připojili vedle těch českých také někteří farmáři z Polska, Maďarska a Slovenska. Protestní akce byly mířeny proti agrární politice EU či přílišné byrokracii. Například slovenští zemědělci dopoledne vyjeli s traktory na protestní jízdu po silnicích v celé zemi.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Britská vláda schválila nová pravidla, která umožní policii jednodušší zásahy při protestech. Důvodem pro zavedení norem jsou čím dál vyhrocenější propalestinské demonstrace. Aktivisté se během protestních akcí nově nesmí maskovat a hrozí jim vysoká pokuta za lezení po památnících. Policisté poprvé uplatnili nová pravidla o víkendu, výsledkem bylo dvanáct zatčených.

Ruské úřady podle médií uvažují o tom, že by tělo předáka ruské opozice Alexeje Navalného vydaly rodině až po březnových prezidentských „volbách“, nebo vůbec. Důvodem může být snaha zamezit vlně pietních akcí u příležitosti pohřbu, které by uškodily současnému vládci Kremlu Vladimiru Putinovi ve volbách. Ty v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí. Odmítání vydat tělo zároveň budí podezření, že Navalnyj mohl být znovu otráven nervově paralytickou látkou novičok. Navalného matka Ljudmila přímo Putina vyzvala, aby jí nechal tělo jejího syna vydat, totéž požaduje i jeho manželka Julija Navalná.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.