Tři státy USA oznámily, že do Washingtonu vyšlou stovky členů Národní gardy

Republikánští guvernéři už tří amerických států oznámili, že na žádost administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa vyšlou do metropole Washingtonu stovky členů Národní gardy, informovaly v noci na neděli tiskové agentury. Příslušníky této složky ozbrojených sil povolal tento týden do hlavního města šéf Bílého domu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké kriminalitě a bezdomovectví.

K Západní Virginii, která do hlavního města vyšle 300 až 400 členů Národní gardy, se připojily také Jižní Karolína, jejíž guvernér přislíbil dvě stovky příslušníků, a Ohio, jež v příštích dnech vyšle 150 členů těchto ozbrojených složek. Podle agentury AP to značí výraznou eskalaci intervence na federální úrovni v metropoli tradičně ovládané demokraty.

Trump na začátku týdne oznámil, že kvůli vysoké kriminalitě ve Washingtonu podřizuje tamní policii kontrole federální vlády a do ulic hlavního města vyšle 800 příslušníků Národní gardy, která tam podle něj obnoví právo a pořádek. Na rozdíl od ostatních států, kde o nasazení Národní gardy obvykle rozhoduje guvernér, nad ní ve Washingtonu má přímou kontrolu právě prezident USA. Příslušníci sboru se začali v ulicích hlavního města objevovat ve středu.

Trump více utahuje svou kontrolu nad městem, píše AP

Přidáním jednotek Národní gardy z dalších států nyní Trump ještě více utahuje svou kontrolu nad městem, píše AP. Podle agentury jde o mocenskou hru, kterou prezident zdůvodňuje jako nutnou reakci na vysokou kriminalitu a bezdomovectví, ačkoli představitelé města upozorňují, že násilná kriminalita je zde nižší než v době Trumpova prvního funkčního období.

Povinnosti Národní gardy jsou omezeny na ochranu federálních zaměstnanců a majetku a na podporu bezpečnostních složek, pokud prezident nevyhlásí povstání, což šéf Bílého domu zatím neudělal. Trumpova kontrola nad washingtonskou policií vyprší po třiceti dnech, pak by ji musel schválit Kongres.

Příslušníci Národní gardy se zatím na zásahu federálních sil podílejí jen v omezené míře a podle AP není jasné, k čemu jsou zapotřebí další jednotky. Gardisté dosud hlídkují u pamětihodností, jako jsou National Mall či Union Station, a pomáhají policii s běžnými úkony – třeba dohledem nad shromážděními. Povolání dalších sil naznačuje, že Trumpova administrativa považuje za nutné nasadit v hlavním městě více lidí, ačkoli prezident osobně zlehčoval, že by Washington potřeboval najmout více policistů, píše AP.

Proti Trumpově intervenci v sobotu protestovaly nedaleko Bílého domu desítky lidí. Demonstranti se shromáždili za transparentem s nápisem „Ne fašistickému převzetí Washingtonu“, někteří z nich drželi i cedule s nápisy jako „Ne vojenské okupaci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 30 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...