Tři státy USA oznámily, že do Washingtonu vyšlou stovky členů Národní gardy

Republikánští guvernéři už tří amerických států oznámili, že na žádost administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa vyšlou do metropole Washingtonu stovky členů Národní gardy, informovaly v noci na neděli tiskové agentury. Příslušníky této složky ozbrojených sil povolal tento týden do hlavního města šéf Bílého domu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké kriminalitě a bezdomovectví.

K Západní Virginii, která do hlavního města vyšle 300 až 400 členů Národní gardy, se připojily také Jižní Karolína, jejíž guvernér přislíbil dvě stovky příslušníků, a Ohio, jež v příštích dnech vyšle 150 členů těchto ozbrojených složek. Podle agentury AP to značí výraznou eskalaci intervence na federální úrovni v metropoli tradičně ovládané demokraty.

Trump na začátku týdne oznámil, že kvůli vysoké kriminalitě ve Washingtonu podřizuje tamní policii kontrole federální vlády a do ulic hlavního města vyšle 800 příslušníků Národní gardy, která tam podle něj obnoví právo a pořádek. Na rozdíl od ostatních států, kde o nasazení Národní gardy obvykle rozhoduje guvernér, nad ní ve Washingtonu má přímou kontrolu právě prezident USA. Příslušníci sboru se začali v ulicích hlavního města objevovat ve středu.

Trump více utahuje svou kontrolu nad městem, píše AP

Přidáním jednotek Národní gardy z dalších států nyní Trump ještě více utahuje svou kontrolu nad městem, píše AP. Podle agentury jde o mocenskou hru, kterou prezident zdůvodňuje jako nutnou reakci na vysokou kriminalitu a bezdomovectví, ačkoli představitelé města upozorňují, že násilná kriminalita je zde nižší než v době Trumpova prvního funkčního období.

Povinnosti Národní gardy jsou omezeny na ochranu federálních zaměstnanců a majetku a na podporu bezpečnostních složek, pokud prezident nevyhlásí povstání, což šéf Bílého domu zatím neudělal. Trumpova kontrola nad washingtonskou policií vyprší po třiceti dnech, pak by ji musel schválit Kongres.

Příslušníci Národní gardy se zatím na zásahu federálních sil podílejí jen v omezené míře a podle AP není jasné, k čemu jsou zapotřebí další jednotky. Gardisté dosud hlídkují u pamětihodností, jako jsou National Mall či Union Station, a pomáhají policii s běžnými úkony – třeba dohledem nad shromážděními. Povolání dalších sil naznačuje, že Trumpova administrativa považuje za nutné nasadit v hlavním městě více lidí, ačkoli prezident osobně zlehčoval, že by Washington potřeboval najmout více policistů, píše AP.

Proti Trumpově intervenci v sobotu protestovaly nedaleko Bílého domu desítky lidí. Demonstranti se shromáždili za transparentem s nápisem „Ne fašistickému převzetí Washingtonu“, někteří z nich drželi i cedule s nápisy jako „Ne vojenské okupaci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 3 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 5 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 41 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...