Protesty strana 2 z 5

V Bangladéši platí celou sobotu zákaz vycházení, který úřady vyhlásily kvůli studentským demonstracím. Počet obětí, které si střety studentů s bezpečnostními složkami vyžádaly, činí podle agentury Reuters nejméně 110, AFP píše o 115. Podle úřadů byly tento týden při střetech zraněny také tři stovky policistů. Premiérka šajch Hasína Vadžídová zrušila kvůli situaci v zemi plánované návštěvy Španělska a Brazílie.

Počet obětí násilností, které provázejí studentské protesty v Bangladéši, během pátku vzrostl na nejméně 105. Za asi tři hodiny se tak známý počet obětí zvýšil o více než čtyřicet osob, tvrdí agentura AFP, která se odvolává na údaje místních nemocnic. Večer místního času někteří demonstranti vtrhli do věznice v centrální části země, odkud osvobodili až stovky vězňů, uvedla dále agentura. Vláda nařídila zákaz vycházení a nasadila armádu.

V oblíbených turistických lokacích, jako jsou Barcelona a Benátky, přibývá lidí, kterým vadí návaly turistů. Rostoucí počty návštěvníků totiž zvyšují tlak na místní obyvatele i jejich životní náklady, například se citelně zvedají ceny nájmů nebo dochází k rušení nočního klidu. Zatímco někde dochází ke snahám turisty omezit, jinde se je města pokouší více zapojit do veřejného života a udržování pořádku.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei v pondělí navštívil Českou republiku, setkal se s premiérem Petrem Fialou (ODS), posléze pokračoval v jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Milei nedávno oslavil půl roku v úřadu. Prostřednictvím radikálního úsporného programu se snaží kdysi bohatou zemi přivést zpátky na cestu růstu. Jeho vláda zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Prezidentova první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru, inflaci a chudobu se ale řešit nedaří. Až polovina argentinské společnosti je navíc nespokojená. Mileiovy kroky tak nebrzdí jen nepříznivá pozice jeho strany v parlamentu, ale možná také strach ze společenských nepokojů.

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Centrem Bratislavy v úterý vpodvečer prošel protestní pochod svolaný občanskými organizacemi proti řadě vládních návrhů, které podle organizátorů akce podkopávají základní občanská práva, svobodu institucí a ohrožují ochranu životního prostředí. Asi tisícovka demonstrantů šla z bratislavského Náměstí Slovenského národního povstání na náměstí Svobody, kde posléze začal koncert na podporu svobody médií. Protestující skandovali hesla jako „svobodu nedáme“ nebo „nebudeme zticha“.

Ve Francii protestovaly statisíce lidí proti krajní pravici. Země rozdýchává politický zmatek, který nastal po tom, co Národní sdružení vyhrálo evropské volby a prezident rozpustil parlament. O jeho novém složení se bude rozhodovat v prvním kole za dva týdny a kampaň už běží naplno.

Po jednání s ministry financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu nadále upřednostňují jednání před protesty. Stanjura zemědělcům navrhl, že by od příštího roku dostávali podporu zelené nafty dvakrát místo jednou ročně. Výborný pak farmářům přislíbil podporu pojištění přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zástupci zemědělců návrhy předloží svým členům. Další společná schůzka by podle nich mohla být za měsíc. Dramatickou situací v českém zemědělství a požadavky farmářů se bude zabývat ve středu od 21:35 na ČT1 pořad Bilance.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v pondělí podepsal kontroverzní zákon o zahraničním vlivu, informovala agentura TASS. Podle ní tak zákon, proti němuž v uplynulých týdnech protestovaly desetitisíce lidí, začal platit.

Česká lékařská komora (ČLK) a zdravotnické odbory nesouhlasí s návrhem zákona o odměňování zdravotníků, který předložilo ministerstvo zdravotnictví. Nejde podle nich o faktické sjednocení výše platů a mezd, které žádají. Pro některé zdravotníky by podle nich návrh znamenal i snížení odměny. Po čtvrtečním jednání to sdělili předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a prezident ČLK Milan Kubek. Na změnách zákoníku práce, které mají platit od srpna, podle nich shoda je.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Francie začala s evakuací svých turistů z Nové Kaledonie, kde i v sobotu pokračují nepokoje, píše agentura AFP. Tento týden se podařilo z francouzského zámořského území zajistit odjezd turistů z Austrálie či Nového Zélandu. Násilné protesty, které vypukly v polovině tohoto měsíce, si zatím vyžádaly sedm životů.

Na přelomu května a června odbory zřejmě opět usednou za stůl společně se zástupci vlády a firem. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) hodlá svolání takové schůzky navrhnout koaliční radě. Společně hodlají hledat kompromisy v otázkách platů ve státní sféře, reformy penzí nebo uzákonění výpovědi bez udání důvodu.

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

Ambice prezidenta Emmanuela Macrona na posílení vlivu Francie v Tichomoří by při příliš tvrdé reakci na nepokoje v Nové Kaledonii mohly vzít za své. S odkazem na představitele a analytiky ze států v regionu to uvedla agentura Reuters. Ostrovní státy v Tichém oceánu jsou kvůli své strategické poloze dlouhodobě v centru zájmu světových mocností, v posledních letech především Číny. Ta se pomocí příslibů investic a rozšíření bezpečnostní spolupráce snaží rozšířit svůj vliv a tím z oblasti vytlačit Západ.

Gruzínský parlament v úterý ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí. V sále parlamentu se poslanci poprali. Návrh nyní míří k prezidentce, ta ho zřejmě vetuje, poslanci poté mohou veto přehlasovat, na což má vláda dost hlasů.

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Zemští ministři vnitra řeší v Německu, jak zabránit násilným útokům na politiky. Reagují tak na sérii násilí z posledních dnů. Ke zvažovaným opatřením patří víc policistů na politických akcích i lepší ochrana soukromí politiků.

Zemědělci a učitelé zorganizovali v posledních měsících několik velkých a viditelných protestů zaměřených proti konkrétním krokům vlády, případně i Evropské unie. S výsledky akcí nejsou však příliš spokojeni, hovoří i o ukradených protestech, protože organizátory a jejich argumenty částečně zastínili lidé spojovaní s proruskými aktivitami a šířením dezinformací. O „ukradených“ protestech natáčely pro Reportéry ČT Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Prvomájové demonstrace v Paříži či v německých městech provázelo napětí a incidenty. V Paříži radikálové rozbili nejméně dvě výlohy obchodů. Ve Stuttgartu podle agentury DPA došlo na potyčky mezi protestujícími a policií.

Válka v Gaze se přelévá i do akademického prostředí ve Spojených státech. V mnoha univerzitních kampusech vznikají provizorní stanová městečka. Americké univerzity jsou dějištěm protestů již od loňského října. V posledních dnech se však napětí vyostřilo poté, co vedení Columbia University zavolalo policii na své vlastní studenty, kteří se utábořili uprostřed kampusu na Manhattanu. Podobné protestní akce se následně začaly objevovat po celé zemi.

Nesouhlasným pokřikováním přivítali studenti newyorské Kolumbijské univerzity předsedu Sněmovny reprezentantů USA, republikána Mikea Johnsona. Navštívil instituci, která se v posledních dnech stala dějištěm masivního protestu proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.

V pondělí začaly židovské svátky Pesach. V Izraeli letos s nádechem smutku okolo osudu rukojmí zadržovaných teroristy v Pásmu Gaze. Připomínají je pietní akce, happeningy i emotivní demonstrace.