Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.
Rusko se v roce 2022 nezúčastnilo Bienále umění, protože kvůli začátku války na Ukrajině podali demisi kurátor a umělci. V roce 2024 pak Moskva poskytla svůj pavilon Bolívii.
Letos se Rusko účastní s vlastní národní expozicí. Vystavuje projekt The Tree is Rooted in the Sky (Kořeny stromu jsou v nebi), má symbolizovat návrat ke kořenům a přírodě. Podle médií na projektu spolupracovali umělci, kteří mají blízko k ruské vládě. Expozici řídí, podobně jako u dalších zemí, komisařka jmenovaná ministerstvem kultury.
Vedle expozice je také bar, kde se kromě nealkoholických nápojů podává i prosecco či vodka, která ovšem pochází z Itálie, popisují agentury. Uvádějí, že dopoledne, ještě před oficiálním zahájením bienále, bylo v pavilonu mnoho lidí.
Podle agentury Adnkronos se u pavilonu uskutečnila demonstrace, kterou svolala skupina Pussy Riot. Na místě bylo několik stovek lidí a členů skupin odmítajících Putinovou vládu. Zapálili tam dýmovnice s kouřem v ukrajinských barvách.
Nepřijatelný nátlak, říká ruský velvyslanec
Ruskou národní účast kritizovaly dvě desítky evropských zemí a také Evropská komise. Ta prohlásila, že by mohla odebrat unijní fondy, které bienále dostává. Jedná se o finance, které ale čerpá filmový festival, který má spolu s Bienále umění stejného pořadatele. Ruský velvyslanec Paramonov, který ve středu přijel do Benátek, prohlásil, že vedení bienále čelí ze strany Evropské unie „nepřijatelnému, humpoláckému diktátu a nátlaku“.
Ruské velvyslanectví potvrdilo také informaci z předchozích dnů, že ruský pavilon bude přístupný jen během zahájení, které končí v pátek. Během zahájení je bienále otevřené jen pro pozvané hosty a akreditované návštěvníky. Od 9. května do 22. listopadu, kdy tam mohou i neakreditovaní návštěvníci, bude pavilon zavřený a instalace viditelná zvnějšku. Podle ruského velvyslanectví je to důsledkem unijních sankcí.
Vedení bienále na kritiku ohledně ruské účasti odpovídalo, že přehlídka chce být otevřeným prostorem pro dialog. Poukazovali také, že země, které mají svůj národní pavilon v Giardini, což je i případ Ruska, nepotřebují povolení pro konání expozice.
Kritizovaná je také kvůli tažení v Pásmu Gazy izraelská účast. Írán naopak odřekl svou účast na poslední chvíli.
Česko zastupuje Krtkovo ticho
Na bienále je zhruba stovka národních expozic včetně té česko-slovenské. V ní se obě země letos prezentují společným projektem The Silence od the Mole (Krtkovo ticho nebo Mlčení krtka).
Ústřední postavou je Pan M., vyčerpaný herec v podání herečky Daniely Voráčkové. Po desetiletí ztvárňoval postavu Krtka, nyní má reprezentovat Česko a Slovensko jako diplomaticky přijatelná, politicky neutrální figura, maskot kulturní diplomacie. Ztělesňuje výčitku, ticho, zmatení.
Film lidé uvidí v krtčím brlohu, což je pavilon v pavilonu s úzkým vstupem. Kolem budou nefunkční krtkovy nástroje. Inspirací pro umělce bylo více, ne pouze krteček Zdeňka Millera. Kurátorem projektu je Peter Sit, komisařem výstavy Michal Novotný.
Umělecky za projektem stojí dvojice Selmeci Kocka Jusko (Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko), která se podílela na sochařské části, a umělec Jakub Jansa, který natočil film.
