Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
Senát schválil změnu červnové valorizace důchodů. Novela zamíří na Hrad k novému prezidentovi
UDÁLOSTI: Senát schválil vládní návrh na zpomalení růstu důchodů (zdroj: ČT24)
Senátoři schválili důchodovou novelu poměrem 48 pro ku 12 proti, přítomno jich bylo 72. Proti byli všichni senátoři z klubu ANO a ČSSD, dva z klubu SEN 21 a Pirátů, dva z klubu STAN a jeden lidovec. Někteří další senátoři z klubů vládních stran se zdrželi, žádný klub nebyl pro návrh zcela jednomyslně.
Horní komora projednávala návrh ve zkráceném jednání, což ráno schválila hlasy 52 ze 75 přítomných. Pro byli hlavně senátoři z klubů ODS a TOP 09, Starostů a KDU-ČSL. Senát tak navázal na zrychlené schválení důchodové novely sněmovnou ve stavu legislativní nouze.
Senátor Ladislav Václavec (za ANO) neúspěšně navrhoval projednávání důchodové novely odložit na 30. března, podpořilo ho ale jen jedenáct senátorů převážně z klubů ANO a ČSSD a také SEN 21 a Piráti. Podle Václavce by odklad vrátil důstojnost jednání Senátu i pojmu legislativní nouze. Vláda ovšem potřebuje, aby novela byla přijata a vydána ve Sbírce zákonů do 22. března, aby ji bylo možné realizovat.
Zamítnutí novely navrhl opětovně Michael Canov (SLK), který toto stanovisko prosadil v senátním ústavně-právním výboru. Učinil tak ne kvůli obsahu novely, ale kvůli jejímu zrychlenému schválení sněmovnou, které označil za protiústavní. Novela je podle senátora navíc retroaktivní, protože důchodcům nárok na nesníženou valorizaci vznikl podle platného zákona už na přelomu ledna a února. „To není ohnutí zákona, to je přímo jeho zlomení,“ uvedl. Senát by se podle Canova měl zachovat jako pojistka ústavnosti.
O obavách z retroaktivity hovořili i někteří další senátoři. „Jsem přesvědčen, že není naší úlohou do toho vstupovat v rámci retroaktivity a měnit to. Byť to může mít jakékoli…, nebo může mít i velké dopady do státního rozpočtu, ale pak bychom měli hledat úspory někde jinde,“ prohlásil Miroslav Adámek (ANO).
V souladu s ústavou je novela podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který ji v Senátu hájil. Vláda je podle něj přesvědčena, že ji předpis neporušuje. „Jinak bychom ho nepodávali, neschválili,“ podotkl ve svém závěrečném slově. Stanjura také varoval před rozpočtovými dopady. Nejde podle něj jen o jednorázový dvacetimiliardový výdaj, nýbrž i o stovky miliard v další letech.
Zastánci novely jsou naopak, mimo jiné, přesvědčeni o tom, že horní parlamentní komora neslouží k tomu, aby posuzovala ústavní konformitu sporné předlohy. Senát by se měl podle jeho místopředsedy Jiřího Oberfalzera (ODS) zachovat zodpovědně s ohledem na stav veřejných financí a novelu schválit. Případnou protiústavnost novely by měli posoudit ústavní soudci, míní senátor. Podobný postoj zaujal i předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Raduan Nwelati (ODS) ve svém vystoupení podotkl, že i kdyby se nikdo jiný nakonec na Ústavní soud neobrátil, mohou to učinit i sami senátoři.
Petr Vícha (ČSSD) označil pětidenní opoziční blokování novely ve sněmovně za ostudné a ocenil, že kritici předlohy v Senátu k obstrukcím nepřikročili. I on vládě vyčetl, že novelu měla předložit dříve. „O vysoké inflaci vědělo každé malé dítě,“ poznamenal.
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra navrhl schválení novely beze změn. Uvedl, že inflace loni rostla rozdílným tempem a letošní nárůst na počátku roku nebylo možné spolehlivě předvídat. „Všechno do budoucna je věštění z křišťálové koule,“ řekl. K legitimnímu očekávání růstu penzí podle platných pravidel Nytra uvedl, že Senát už v minulosti snižoval platy různým skupinám státních zaměstnanců. „Všichni senátoři, kteří mají důchodový věk, by měli nahlásit střet zájmů,“ poznamenal.
Ústavně-právní výbor v úterý doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou. V sociálním výboru byl pro schválení předlohy stejný počet členů jako pro její zamítnutí. Žádný senátor úpravy nenavrhoval. I přesto ale Senát pravděpodobně novelu schválí, většinově pro úpravu bude ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Senátorské kluby těchto vládních stran mají v horní komoře pohodlnou většinu.
Novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod by se zvýšil od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun kvůli inflaci. Na sníženou červnovou valorizaci by tak stát dal o patnáct miliard korun navíc. Pokud by novela nebyla přijata, výdaje státu na penze by podle vlády vzrostly letos o 34,4 miliardy korun a v následujících sedmi letech do roku 2030 by se zvýšily postupně celkem zhruba na 291,3 miliardy korun, řekl senátorům ministr Stanjura. Podle něj je k tomu třeba připočítat náklady na obsluhu státního dluhu ve výši 50,5 miliardy korun, celkem by se tedy náklady navýšily na 342 miliard korun.
Pavel bude o důchodové novele jednat se Schillerovou a Havlíčkem
Důchodová novela bude jedním z prvních zákonů, ke kterým se vyjádří nový prezident republiky Petr Pavel. Zatím se jasně nevyjádřil, jak k ní přistoupí. Prezident může zákon podepsat, vetovat nebo neučinit ani jedno, takže nakonec také začne platit, aniž by pod ním ale byl podpis hlavy státu.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že Pavel vyhověl žádosti jejího hnutí o schůzku kvůli novele. Ji a také místopředsedu ANO Karla Havlíčka přijme Pavel příští týden ve středu. Schillerová poznamenala, že považuje prezidenta za „poslední naději“ na zastavení předpisu, který se opozice pokoušela v Poslanecké sněmovně zablokovat obstrukcemi.
Do rady ÚSTR byl opět zvolen Palouš
Senátoři do rady Ústavu pro studium totalitních režimů ve středu znovu zvolili někdejšího disidenta a náměstka ministra zahraničí Martina Palouše. Byl jediným kandidátem, neboť opětovnou nominaci historika Petra Blažka jeho navrhovatel stáhl. Palouš v tajných volbách dostal 72 ze 76 odevzdaných hlasů. Palouš je členem rady ÚSTR od počátku dubna 2018, jeho první funkční období skončí zhruba za měsíc.
Členem Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí v dalším šestiletém období zřejmě zůstane politolog Jan Outlý. Senát v tajných volbách schválil jeho nominace, Outlému dal přednost před dalším adeptem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Zdeňkem Varhaníkem.
Změny v pravidlech podpory ukrajinských uprchlíků
Senát ve středu také schválil bez úprav změny v pravidlech podpory ukrajinských uprchlíků před ruskou agresí, což doporučily i výbory. Vládou navržená novela, která je nazývaná lex Ukrajina, má mimo jiné od července zpřísnit podmínky pro nárok na humanitární dávku. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování.
Změny mají podle vlády zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět k jejich začlenění do společnosti. Už od dubna novela převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitra a uzákoní evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců.
Ukrajiny se nepřímo týká rovněž usnesení, které Senát schválil poté. Horní komora jím vyzvala Český olympijský výbor, aby se pokusil zabránit startu sportovců z Ruska a Běloruska startovat na olympijských hrách v Paříži.
Večer prošla Senátem i novela, která ukládá Zeměměřičskému úřadu, aby státní mapy a databázové údaje poskytoval zdarma jako otevřená data. Omezený přístup k nim bude pouze kvůli ochraně kritické infrastruktury podle krizového zákona.
Předloha také umožní vytvořit profesní Českou komoru zeměměřičů. Ta bude přidělovat autorizace pro ověřování stavebních plánů nebo státních map.
Na závěr schůze se senátoři věnovali evropské legislativě. Projednali zprávu o přejímání legislativních závazků Evropské unie, podle níž se české manko snížilo v uplynulém roce z tří desítek na čtrnáct. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) upozornil, že za přílišné otálení by Česku hrozily od Evropské komise pokuty, za dobu současné vlády zatím žádné uděleny nebyly.
Horní komora také podpořila výhrady vlády ke splnitelnosti chystaných unijních směrnic o čištění městských odpadních vod nebo o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu.