Poslanci schválili po tvrdých opozičních obstrukcích omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládních novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opozice v sobotu během třetího čtení neprosadila několik stovek návrhů na zvýšení valorizace. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž mají vládní strany většinu. Mohla by se dostat na středeční schůzi horní komory. Nastupující prezident Petr Pavel, jenž dostane novelu k podpisu, by měl oznámit své stanovisko v pátek.
Sněmovna po obstrukcích schválila nižší valorizaci penzí. Opozice mluví o ústavní stížnosti
7 minut
Události: Sněmovnou prošlo snížení valorizace penzí
První víkendový den zahájila sněmovna hlasováním o více než třech stovkách pozměňovacích návrhů k důchodové novele. Předlohy v drtivé většině požadovaly vyšší růst 400korunové pevné částky penzí, než jaký prosadila vláda. Návrhy opozice se pohybovaly v rozmezí od 1410 korun do 1706 korun s korunovými rozdíly. Poslanci všechny tyto návrhy silou koaličních hlasů odmítli.
Zákonodárci ANO také neuspěli se snahami o posunutí termínu účinnosti předlohy tak, aby pozbyla smyslu.
Následně dolní komora hlasovala o celé vládní novele, kterou po dlouhých opozičních obstrukcích přijala. Snížení červnového růstu důchodů podpořilo všech 98 přítomných poslanců vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti hlasovalo všech 71 přítomných poslanců opozičních ANO a SPD.
„Je to samozřejmě úspěch vládní koalice, protože prosazovala tuto změnu,“ řekla novinářům předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Byť bylo ze strany opozice učiněno opravdu maximum, tak se jí nepodařilo zvrátit výsledek,“ dodala.
Opozice se zvažuje obrátit na Ústavní soud
Podle opozice je novela „ožebračováním“ a „okrádáním“ jedné ze zranitelných skupin obyvatel a protiústavním krokem i z hlediska způsobu schvalování novely zrychleně ve stavu legislativní nouze. Vládní činitelé jakékoli rozpory s ústavním pořádkem odmítají.
Vládě opozice také vytýkala, že o problému a o hrozícím vývoji inflace musela vědět. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) naopak argumentoval tím, že pro kabinet přišel rozhodující impuls pro předložení návrhu letos 10. února, kdy Český statistický úřad zveřejnil informace o lednové inflaci.
Po hlasování vystoupil předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura, který vyzval k napadení novely u Ústavního soudu. Opozice by podle něj tento návrh měla podat jednotně, aby měl co největší váhu. Klub SPD nemá k tomuto kroku dostatek poslanců, má jich 20, ale na podání k Ústavnímu soudu je zapotřebí nejméně 40 poslanců.
Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl novinářům, že v případě podnětu k Ústavnímu soudu by poslanci napadli projednávání zákona ve stavu legislativní nouze. Je přesvědčen, že legislativní proces provázela pochybení, kdy koalice prosadila hlasování v určenou dobu. Zákon je podle něj také do jisté míry retroaktivní.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová na tiskové konferenci označila Okamurovu výzvu za výkřik do médií a zopakovala, že ANO má dost poslanců na to, aby se na Ústavní soud obrátilo samo.
„Oni (hnutí ANO) už se vyjádřili minulý týden, že by si to chtěli podat sami. Já v tom vidím trochu politiku, ale v tomto případě není možné politikařit,“ uvedl Okamura. Radim Fiala dodal, že SPD bude doufat, „že to napíšou správně a že to Ústavní soud podpoří“.
Okamura vyzval Pavla k odmítnutí novely
Snížení valorizace považuje za chybu vládní politiky prezident Miloš Zeman. Kritizoval však i opozici, která podle něj kapitulovala, když prosazení vládního návrhu nezabránila. „Tím pádem odsoudila důchodce k jisté ztrátě životní úrovně,“ řekl Parlamentním listům. Opozice podle něj měla obstrukce protáhnout do 22. března, dokdy vláda potřebuje snížení prosadit, aby změnu mohla aplikovat.
Zemanovi končí mandát 8. března, o den později se funkce ujme nový prezident Petr Pavel. Na něj po odhlasování návrhu ve sněmovně apeloval Okamura. Vyzval ho, aby tuto novelu nepodepsal a „postavil se na stranu opozice a několika milionů důchodců“.
Předseda ANO Andrej Babiš řekl, že „pokud to pan prezident nezavetuje, určitě podáme ústavní stížnost“. Schillerová uvedla, že hnutí se již radilo s odborníky a že vidí velkou šanci na úspěch případného napadení zákona u Ústavního soudu.
Předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová naproti tomu novinářům řekla, že podle ní novela zákona u Ústavního soudu obstojí. Také Jurečka se v sobotu před novináři ohradil vůči opozičním argumentům, podle nichž penzistům už nárok na zvýšení penzí podle současných pravidel vznikl a jejich změna tedy poruší legitimní očekávání. Podle něho by toto očekávání vzniklo až vydáním příslušného vládního nařízení, na které odkazuje nynější znění zákona. „Definitivně to rozsoudí Ústavní soud,“ podotkl.
Sněmovna jednala o novele od úterý
Schůze sněmovny k penzijní novele provázená obstrukcemi začala už v úterý v 10:00, skončila zhruba po 97,5 hodiny. Vlastní jednání poslanců trvalo bez započtení přestávek přes 72 hodin.
Sněmovna v sobotu po půlnoci zrušila po třech hodinách své rozhodnutí omezit dobu pro řečníky s přednostním právem vystoupit. Rozhodla o tom po protestech opozice proti původnímu rozhodnutí. Vzhledem k množství navržených úprav se také délka jednoho hlasování snížila z 20 sekund na 15.
Při mimořádné valorizaci, která ze zákona nastává při vyšším růstu cen, se zvedá zásluhový procentní díl důchodu. Podle běžných pravidel by mělo zvýšení činit od června 11,5 procenta. Předlohou vzroste procentní část penze o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což by mělo podle zdůvodnění o něco zvýhodnit penzisty s nejnižšími důchody.
Úpravou červnové valorizace stát letos vydá na penze podle důvodové zprávy 15 miliard korun navíc. Pokud by platila běžná pravidla, výdaje státního rozpočtu by vzrostly o 34,4 miliardy korun. Menší rozpočtový dopad bude pokračovat i v dalších letech. Příští rok půjde podle zdůvodnění o úsporu 33 miliard korun z původně předpokládaných 58,8 miliardy korun vydaných na penze navíc.
Průměrná starobní penze činila v lednu podle ministerstva práce a sociálních věcí 19 438 korun. I při účinnosti nového pravidla pro červnovou valorizaci přesáhne podle ministerstva 20 tisíc korun.
Valorizace v rámci církevních resitucí se měnit nebude
Dvojice poslankyň opozičního hnutí ANO ve středu ve sněmovně neprosadila změnu valorizace peněžitých náhrad církvím v takzvaných církevních restitucích. Poslankyně je chtěly připojit k vládní předloze o snížení červnové valorizace penzí. Navrhované zásahy do státních náhrad církvím zdůvodňované mírou růstu cen v loňském a v letošním roce nezískaly podle záznamů z hlasování podporu koaliční většiny ani části zákonodárců ANO.
Peněžité náhrady, jejichž výši zakotvil příslušný zákon, dostávají církve ve splátkách za dříve znárodněný majetek, který jim stát nevydal. Nesplacené částky se podle zákona každoročně zvyšují o míru roční inflace vždy pro předminulý rok. „Zohledníme-li současnou inflaci, je zřejmé, že nová výše nesplacené částky zvýšená o inflaci z let 2022 a 2023 by si vyžádala alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který nejenom nebyl předpokládán, ale je též neudržitelný,“ uvedly poslankyně Margita Balaštíková a Jaroslava Pokorná Jermanová ve zdůvodnění pozměňovacích návrhů.
První z nich by zvyšoval nesplacené částky náhrad každoročně o 2,26 procenta. Odpovídalo by to podle předkladatelek průměrné inflaci za deset let předcházejících roku, kdy zákon o takzvaných církevních restitucích nabyl účinnosti. Další úprava nabízela valorizaci o 3,03 procenta, tedy podle autorek o průměrný růst cen za posledních deset let. Dolní komora oba pozměňovací návrhy zamítla.
