Německá vláda ve středu schválila návrh rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá s výdaji 520,5 miliardy eur (12,8 bilionu korun), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu korun). Německo kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám nemá zatím definitivně schválený rozpočet ani na letošní rok. Jednání o rozpočtu časově připadlo na den, kdy spolkový statistický úřad oznámil slabá čísla o vývoji německého hospodářství.
Loni v listopadu se rozpadla vláda kancléře Olafa Scholze, nový kabinet kancléře Friedricha Merze vznikl v květnu. Návrh státního rozpočtu na letošní rok vláda schválila na konci června a ve středu ministr financí Lars Klingbeil předložil vládě návrh rozpočtu na příští rok a hrubý nástin rozpočtových plánů do roku 2029. Spolkový sněm se bude oběma návrhy zabývat na podzim. Rozpočet na letošní rok by měl schválit v září, na příští rok nejpozději v listopadu.
Plánované investice na příští rok jsou o deset procent vyšší než ty letošní a o 55 procent vyšší ve srovnání s rokem loňským, uvedla agentura Reuters.
Strany Merzova kabinetu se už před vznikem vlády domluvily na vzniku zvláštního fondu na investice do infrastruktury, v němž bude pět set miliard eur (zhruba 12,3 bilionu korun) a který bude financován po dvanáct let z půjček. Peníze mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.
Minulý týden pak zástupci více než šedesáti předních německých podniků oznámili, že hodlají do roku 2028 investovat 631 miliard eur (15,5 bilionu korun). Cílem obou balíků je oživit německé hospodářství a přilákat zahraniční investice.
Vládní konzervativci z CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) se krátce po únorových volbách dohodli rovněž na reformě takzvané dluhové brzdy – ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo především zajistit dostatek peněz na obranné výdaje. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Německé hospodářství stále churaví
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Přitom podle předběžných údajů, které ve středu zveřejnil Spolkový statistický úřad, se HDP země ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům snížil o 0,1 procenta. V prvním čtvrtletí vzrostlo hospodářství o 0,3 procenta, což souviselo se snahou amerických firem zásobit se německým zbožím před zavedením cel, kterými hrozil prezident Donald Trump.
V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. V současnosti přední ekonomické instituty předpovídají, že letos vykáže růst 0,3 procenta a v příštím roce 1,5 až 1,7 procenta. V těchto výhledech však ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA.
Například Mezinárodní měnový fond (MMF) po uzavření této dohody ale uvedl, že letos nadále očekává růst německého hospodářství, i když jen o 0,1 procenta. Ve skupině vyspělých ekonomik to podle fondu znamená nejslabší výkon.
