Výdaje strana 3 z 3

Na zdravotní péči vydají zdravotní pojišťovny příští rok 427 miliard korun, meziročně o víc než pět procent více. Peníze navíc půjdou hlavně na lůžkovou péči. Schodek 12 miliard korun zaplatí pojišťovny ze zbytků svých fondů vytvořených do roku 2019. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Své zdravotně pojistné plány, které jsou vlastně rozpočtem, pojišťovny schválily na konci listopadu.

Hlavní město bude v příštím roce zřejmě hospodařit s příjmy a výdaji ve výši zhruba 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice pak půjde přibližně 19,86 miliardy, z toho čtyři miliardy mají jít na stavbu metra D. Město bude v příštím roce rovněž splácet své dluhy a další peníze vloží do rezervy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválili pražští radní. Návrh rozpočtu musí ještě projednat a schválit zastupitelé.

Americký Senát ve čtvrtek místního času schválil zákon, který vládě prodlužuje možnost půjčovat si finanční prostředky. Spojeným státům se tak nejspíše podaří vyhnout platební neschopnosti, informovaly agentury AP a Reuters. Normu musí schválit také Sněmovna reprezentantů.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny. Přispělo k tomu uvolnění restrikcí proti covidu-19, které výrazně zasáhly ekonomiku loni.

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.

Vypravit děti do lavic bude zase o něco dražší. Na výbavu pro prvňáka by si rodiče měli připravit přibližně šest tisíc korun, pro starší děti asi dva. Další tisíce k tomu průměrně utratí za kroužky a mimoškolní aktivity. Téměř každý desátý rodič se při tom neobejde bez pomoci širší rodiny. Využít mohou také státní příspěvky či pomoc neziskových organizací. Jen v programu Obědy pro děti je letos počet žádostí rekordní.

Policisté a hasiči dosud nedostali mimořádné odměny za nasazení v době pandemie. Ministerstva financí a vnitra se ani po čtvrt roce totiž nedohodla, kdo příspěvek pošle. Dvacet tisíc korun měli podle plánu vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) dostat už v květnové výplatě. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dalšímu jednání nebrání, i kvůli výdajům po tornádu na jižní Moravě by se však podle ní měly peníze hledat v resortu vnitra.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích označil za chybu, že se Ústřední epidemiologická komise přes léto nesešla tak, jak požadovala sněmovna. Při svém vystoupení také obvinil opozici z toho, že zneužívá koronavirus v kampani před krajskými volbami. Uvedl, že dolní komoru parlamentu o chystaných opatřeních proti další vlně epidemie koronaviru do začátku září neinformoval, protože údajně o tomto úkolu nevěděl. Poslanci na schůzi také debatovali o státní pomoci kultuře kvůli koronavirové epidemii.