Rozpočet jak v krizovém stavu, hodnotí navrhovaný deficit Kalousek

Nahrávám video

Země, která má dobré ekonomické ukazatele, by neměla mít deficit odpovídající krizovému stavu, vyjádřil se v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok ve výši 280 miliard korun bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Když na něco nemáme, nemůžeme na to dát z kapsy,“ poukázal na některé vysoké výdaje státu a údajně nedostatečné příjmy k jejich pokrytí bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Představte si, že bychom byli v krizi – jaký by byl ten deficit, když máme v dobrých časech 280 miliard,“ ptal se Kalousek s tím, že rozpočtová situace země není podle jeho názoru dobrá. „Pravda je taková, že na své pravidelné výdaje si musíme každý rok půjčit více než dvě stě miliard. Navíc jsou politiky nastaveny tak, že se to bude zvyšovat, když se s tím nic neudělá,“ podotkl exministr financí.

Důležité je podle Kalouska si nepříznivou situaci přiznat a uvědomit si, že „každý bude muset přinést nějakou oběť“, aby dobrá byla. Zdůraznil, že jestliže nebudou brzy přijata ozdravná rozpočtová opatření, nebude možné dodržet pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Kalousek zkritizoval také konkrétně přístup současné vlády k veřejným financím a způsob, jakým o nich komunikuje s veřejností. „Jestliže už dávno po (plnohodnotné ruské) invazi (na Ukrajinu) na konci března 2023 říkal (premiér Petr) Fiala (ODS), že budou konsolidovat tempem jedno procento hrubého domácího produktu ročně, není to pravda. Jestliže říkají, že ještě letos konsolidují – není to pravda,“ uvedl exministr financí s tím, že situace je dle jeho názoru mnohem horší, než jak to vláda interpretuje.

Podle Kalouska je nutné změnit zákony

Rozpočtová situace není pod kontrolou ani podle Zavadila. Poukazuje přitom na neustále rostoucí výdaje, z nichž některé jsou nutné, avšak financí ve státním rozpočtu pro ně není dostatek. „Obranné náklady budou nutné, Green Deal je věc, která už se dávno měla řešit – neřeší se. To budou další výdaje, o kterých můžeme očekávat, že se do rozpočtu v průběhu několika let dostanou, a mohl bych pokračovat,“ sdělil bývalý odborový předák.

„Všichni se bojí říct, že na to všechno, co chceme zaplatit, potřebujeme zvýšit daně,“ podotýká Zavadil. Důležité je podle jeho názoru při kolektivních vyjednáváních o rozpočtu dosáhnout „socioekonomického optima“. Na opatření, která by rozpočtovou situaci zlepšila, je podle Zavadila ovšem už pozdě.

S tím souhlasí také Kalousek. Připomenul, že 93 procent všech příjmů státu jde na povinné výdaje, a proto je dle něj nutné učinit legislativní kroky. „Vláda, která by myslela vážně, že chce konsolidovat, by musela změnit ty zákony. Změnit zákony buď na výdajové straně, aby z ní vycházely menší mandatorní výdaje, (…) nebo vybírat více daní,“ míní Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 6 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 16 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...