Rozpočet jak v krizovém stavu, hodnotí navrhovaný deficit Kalousek

17 minut
Události, komentáře: Miroslav Kalousek a Jaroslav Zavadil hovořili o veřejných financích
Zdroj: ČT24

Země, která má dobré ekonomické ukazatele, by neměla mít deficit odpovídající krizovému stavu, vyjádřil se v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok ve výši 280 miliard korun bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Když na něco nemáme, nemůžeme na to dát z kapsy,“ poukázal na některé vysoké výdaje státu a údajně nedostatečné příjmy k jejich pokrytí bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Představte si, že bychom byli v krizi – jaký by byl ten deficit, když máme v dobrých časech 280 miliard,“ ptal se Kalousek s tím, že rozpočtová situace země není podle jeho názoru dobrá. „Pravda je taková, že na své pravidelné výdaje si musíme každý rok půjčit více než dvě stě miliard. Navíc jsou politiky nastaveny tak, že se to bude zvyšovat, když se s tím nic neudělá,“ podotkl exministr financí.

Důležité je podle Kalouska si nepříznivou situaci přiznat a uvědomit si, že „každý bude muset přinést nějakou oběť“, aby dobrá byla. Zdůraznil, že jestliže nebudou brzy přijata ozdravná rozpočtová opatření, nebude možné dodržet pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Kalousek zkritizoval také konkrétně přístup současné vlády k veřejným financím a způsob, jakým o nich komunikuje s veřejností. „Jestliže už dávno po (plnohodnotné ruské) invazi (na Ukrajinu) na konci března 2023 říkal (premiér Petr) Fiala (ODS), že budou konsolidovat tempem jedno procento hrubého domácího produktu ročně, není to pravda. Jestliže říkají, že ještě letos konsolidují – není to pravda,“ uvedl exministr financí s tím, že situace je dle jeho názoru mnohem horší, než jak to vláda interpretuje.

Podle Kalouska je nutné změnit zákony

Rozpočtová situace není pod kontrolou ani podle Zavadila. Poukazuje přitom na neustále rostoucí výdaje, z nichž některé jsou nutné, avšak financí ve státním rozpočtu pro ně není dostatek. „Obranné náklady budou nutné, Green Deal je věc, která už se dávno měla řešit – neřeší se. To budou další výdaje, o kterých můžeme očekávat, že se do rozpočtu v průběhu několika let dostanou, a mohl bych pokračovat,“ sdělil bývalý odborový předák.

„Všichni se bojí říct, že na to všechno, co chceme zaplatit, potřebujeme zvýšit daně,“ podotýká Zavadil. Důležité je podle jeho názoru při kolektivních vyjednáváních o rozpočtu dosáhnout „socioekonomického optima“. Na opatření, která by rozpočtovou situaci zlepšila, je podle Zavadila ovšem už pozdě.

S tím souhlasí také Kalousek. Připomenul, že 93 procent všech příjmů státu jde na povinné výdaje, a proto je dle něj nutné učinit legislativní kroky. „Vláda, která by myslela vážně, že chce konsolidovat, by musela změnit ty zákony. Změnit zákony buď na výdajové straně, aby z ní vycházely menší mandatorní výdaje, (…) nebo vybírat více daní,“ míní Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...