Zbyněk Stanjura strana 4 z 5

Ústavní soud ve středu veřejně projednával návrh 71 poslanců opozičního ANO na zrušení vládní novely, která loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí. U soudu za ně jednala bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Jako svědky si soud předvolal šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu po ukončení dokazování odročil předseda soudu Josef Baxa na neurčito.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři ze čtyř takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Proti tomu se však vymezil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle Jurečky rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí předcházet dlouhá odborná diskuse, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve.

Případné úpravy některých částí úsporného balíčku udělá vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejdříve v příštím roce. Poté, co vyhodnotí dopady opatření zavedených letos v lednu. Stanjura to sdělil pořadu Týden v politice. Koalice se tak může vrátit i k debatě, jestli mají být nápoje v základní, tedy vyšší sazbě DPH.

Státní rozpočet loni skončil v deficitu 288,5 miliardy. Podle místopředsedy poslanců ANO Patrika Nachera jde o dobrou zprávu v tom smyslu, že byl navrhovaný schodek dodržen – dokonce byl nižší o 6,5 miliardy. V Interview ČT24 ale současně státní účet označil za netransparentní a uvedl, že se v něm některé výdaje vůbec neobjevují.

Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.

Stát hospodařil v roce 2023 se schodkem 288,5 miliardy korun. Původní návrh předpokládal deficit 295 miliard korun, deficit je tak o šest a půl miliardy nižší, než stát plánoval. Oproti loňsku jde o pokles o 71,9 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který představil výsledky hospodaření státu v minulém roce. Státní dluh ke konci roku vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun.

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

Deficit státního rozpočtu činil těsně před koncem roku 265 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí, které resort 20. prosince poslal rozpočtovému výboru. Jde o poslední dostupný údaj a naznačuje, že vláda udrží plánovaný schodek rozpočtu 295 miliard. V polovině měsíce pomohly mimo jiné další zálohy na daň z neočekávaných zisků, které zaplatily energetické firmy a banky. Opozice kritizuje vládu, že část výdajů vyvedla z rozpočtu do fondu dopravní infrastruktury.

S novým rokem se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o sto osmdesát pět korun víc, letos to bylo devatenáct set. Celkem to bude 151 miliard, oproti končícímu roku zhruba o jedenáct miliard víc. Částku poprvé navýšila automatická valorizace. Ministerstvo si od ní slibuje stabilitu a předvídatelnost.

Stát od ledna znovu zvýší důchody – tentokrát všem stejně. Penzisté budou dostávat 360 korun měsíčně navíc, průměrný důchod tak přesáhne 20 600 korun. Obě opoziční hnutí ve sněmovně předložila návrhy na další růst, protože valorizaci považují za nedostatečnou. Vláda argumentuje tím, že víc si zadlužená země nemůže dovolit.

Huť Liberty Ostrava přijde o energie ve čtvrtek. Jejich dodavatel je v insolvenci. Zaměstnanci, kteří kvůli tomu budou muset od pátku zůstat doma, dostanou sto procent mzdy. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) řekl po jednání s vedením firmy, že jsou připravené i peníze na mzdy za leden. Vedení Liberty v úterý připravilo ozdravný plán, který podle Hospodářských novin počítá se zachováním jen výnosnější části výroby. Síkela ho nepovažuje za příliš dobrý, bude chtít další materiály. Huť zároveň musí podle něj i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítat s tím, že nedostane žádnou podporu od státu kvůli obavám z jejich vyvedení do zahraničních firem holdingu.

Jen velmi mírně rostly v listopadu ceny výrobců, které mohou naznačit, jak se budou vyvíjet koncové ceny pro spotřebitele. V zemědělství ceny dokonce meziročně klesly o 16 procent, podle analytiků to ukazuje, že není důvod k tomu, aby v lednu zdražovaly potraviny. Ceny v zemědělství klesly v listopadu i meziměsíčně, a to o 4,9 procenta.

Společnost Tameh Czech na sebe podala insolvenční návrh, napsala ČTK. Firma, která dodává energie huti Liberty Ostrava, uvedla, že se dostala do sekundární platební neschopnosti poté, co jí Liberty téměř před půlrokem svévolně přestala platit za dodávané produkty. Vůči věřitelům má Tameh závazky po lhůtě splatnosti převyšující 255 milionů korun. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stát situaci nehodlá řešit mimořádnou půjčkou pro hutní podnik. Vláda po Liberty požaduje věrohodný plán restrukturalizace. O společnosti chce kvůli jejímu podnikání v dalších státech hovořit i s Evropskou komisí.

Liberty Ostrava podle serveru iDNES.cz hrozí přerušení výroby. Podle deníku huť dlouhodobě neplatila dodavateli energií, společnosti Tameh Czech, která se tak dostala na pokraj bankrotu. Ve čtvrtek proto Tameh přeruší výrobu elektřiny v jednom z kotlů, uhlí v dalších dvou dojde nejpozději v pondělí. Mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková v reakci uvedla, že firma je zklamána jednostranným a poškozujícím jednáním společnosti Tameh, které může ohrozit tisíce pracovních míst v celém ostravském regionu. Pátečního jednání o osudu hutí se zúčastní i ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Vláda chystá úspory na provozu státu, zruší přes 2600 úřednických míst, příští rok díky tomu ušetří skoro tři sta milionů korun. Celkem počet pozic klesne o tři a půl procenta, výdaje na platy ale jen zhruba o procento. Většinu míst, přes 1800, škrtne ve svém resortu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koalice SPOLU před volbami slibovala snížit počet úřednických míst o třináct procent. Zatím vláda zrušila zhruba třetinu z toho.

Schodek státního rozpočtu se ke konci listopadu zvýšil na 269,1 miliardy korun z říjnových 210,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard korun. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun.

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Premiér Petr Fiala (ODS) již oznámil, že vláda je připravena s odborářskými předáky jednat, ale ne pod tlakem, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje postup odborů za nátlakové a konfrontační. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se pro schůzku odborových předáků a lídrů koalice nenajde termín do jednání tripartity. Podle opozičních lídrů by vláda měla okamžitě odstoupit.

S přelomem roku se upraví řada daní. Výrazněji odvody porostou u takzvaných neřestí, tedy alkoholu nebo cigaret. Výrobci a dovozci tohoto zboží úpravu kritizují, daňové zatížení je podle nich už tak vysoké. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) úsporný balík hájí, nastavuje podle něj předvídatelné daňové prostředí. Třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zase míní, že vyšší daně z neřestí mohou hrát i preventivní roli.

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. Terminál se bude nacházet ve Stade nedaleko Hamburku. V současnosti má Česká republika do roku 2027 pronajatou část terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.