Zástupci sedmi politických uskupení debatovali o bezpečnosti a ekonomice

64 minut
Události, komentáře: Tři měsíce do voleb
Zdroj: ČT24

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Do diskuze byli pozváni zástupci těch stran a hnutí, které mají na základě průzkumů šanci se dostat do sněmovny.

V diskuzi o bezpečnosti Juchelka uvedl, že hnutí ANO je pro navyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP, nicméně ne „skokově“, jak podle něj činí současný kabinet. Místopředseda sněmovny zmínil, že v tomto ohledu je důležitá komunikace s NATO, tedy sladění navyšování výdajů s ostatními státy Aliance. Podle něj je také potřeba investovat do kybernetické bezpečnosti.

S posílením kybernetické bezpečnosti souhlasí i poslanec Bartoš, který zmínil také protivzdušnou obranu. Domnívá se zároveň, že splnění výdajů na obranu ve výši tří procent HDP je reálné, nesmí to však být na úkor zdravotnictví, sociální oblasti a školství. Podle něj je potřeba si uvědomit, že Česko je malý stát, a proto musí také spolupracovat. Zdůraznil i potřebu investovat peníze efektivně.

Efektivitu v investování peněz do obrany zmínil i Pospíšil, pro kterého je toto téma důležitější než například Green Deal. V debatě zmínil, že do roku 2035 bude potřeba plnit pět procent HDP na obranu. „Zdůrazněme, že do samotné obrany je to 3,5 procenta a 1,5 procenta je třeba velmi sofistikovaně investovat do infrastruktury,“ doplnil.

NATO bez USA?

Podle ekonomky Šichtařové se bezpečnost nerovná množství vynaložených peněz. „V okamžiku, kdy v armádě chybí lidé, ruční palné zbraně a drony, nemá smysl nakupovat stíhačky (F-35),“ řekla. Možné napadení Ruskem označila za strašení, které se využívá za tím účelem, aby „šlo vytvořit obrovský tunel“ a doplnila, že dojde k centrálním nákupům zbraní pouze za účelem, aby se tak „vyplýtvaly veřejné peníze“.

Podle Pikory je důležité při zvyšování výdajů na armádu utrácet peníze v tuzemsku, což „pomůže české ekonomice“. Dále zdůraznil, že Motoristé chtějí setrvat v Alianci. „NATO je klíčový obranný prvek a dává nám smysl pouze za účasti Spojených států. Bez nich si to představit nedokážeme. Ve chvíli, kdy by to chtěl řídit Brusel, tak je to všechno špatně,“ řekl Pikora.

52 minut
90' ČT24: Tři měsíce do sněmovních voleb
Zdroj: ČT24

Roun prohlásil, že je jednoznačně pro referendum o setrvání v NATO. Zároveň prohlásil, že je odpůrcem toho, aby se obrana vázala na HDP. Možnosti bránit se vidí v upevnění vztahů v rámci V4 a přibrání některých zemí Balkánu. Je podle něj důležité dělat „především politiku všech azimutů a nevytvářet zbytečné nepřátele typu Rusko“.

Podle Lochmana tyto výroky ukazují, že pokud budou vládnout komunisté, pojedou do Moskvy. Aliance je jediná jistota toho, že má Česko alespoň nějakou oporu, řekl. Motivaci pro české vojáky vidí v navýšení peněz na jejich platy a příplatku na bydlení. Příležitost pro tuzemský průmysl pak spatřuje v palných zbraních. Dodal, že je potřeba pokračovat ve vyzbrojování drony.

Veřejné finance

Co se týče české ekonomiky, její problém Šichtařová vidí v rozhazování veřejných financí. „Musíme zlevnit potraviny, zlevnit a udělat dostupným bydlení, zlevnit energie právě tím, že zamezíme vyhazování ze státního rozpočtu na věci, jako je například Green Deal,“ řekla. Když se podle ní tyto regulace „odbourají“, budou tak razantně levnější všechny vyjmenované položky. Ušetřit se podle ní dá také na výdajích státního rozpočtu, konkrétně na státních zaměstnancích.

Pospíšil by byl pro radikálnější restrikci veřejných rozpočtů než současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ale „pokud říká, že je tam nárůst o investice, tedy Dukovany a obranu“, dá se s tím podle něj kalkulovat. Byl by však raději, kdyby nárůst na výdaje nebyl.

Podle Rouna je potřeba důsledný audit veřejných financí, začít by se prý mělo na ministerstvu obrany. Dále zmínil daňovou reformu s tím, že by daně snížil nízkopříjmovým skupinám obyvatel, a naopak je zvýšil nadnárodním korporacím. Chtěl by také zabránit vyvádění zisků. Zmínil i daňovou progresi právnických osob, která by se měla dotknout opět těch nejbohatších. Strana dále nesouhlasí se zvyšováním věku odchodu do důchodu nad věk dožití ve zdraví.

Třináctý důchod a zavedení eura

Pikora na rozdíl od uskupení Stačilo! nesouhlasí s vyplácením třináctého důchodu, jelikož na to podle něj nejsou finance. „Důchodci samozřejmě potřebují zvyšovat důchody, ale podobně, jako se zvyšují mzdy. Není možné, aby najednou vyskočily takto dramaticky,“ poznamenal s tím, že výrazné zvyšování důchodu nemůže skončit dobře. Zmínil, že má Česko také velké problémy s deficity veřejných financí. Řešení vidí ve škrtech, například v dotacích či státní správě.

Lochman zmínil, že třináctý důchod či navyšování slev na jízdné není nic jiného než „propálení peněz, aby se někteří měli lépe“, čímž se „krade budoucnost dětí“, které nyní ještě volit nemohou. Slevy na jízdném ve výši padesát procent jsou podle něj férové pro studenty a seniory. Co se týče zavedení eura, zmínil, že STAN je pro, aby se alespoň vedla férová diskuze.

„Veškeré snahy o přijetí eura neprošly vládou. Pokud se bavíme o obraně, bezpečí a prosperitě, bavíme se o evropské a české prosperitě a bezpečí. Cesta ke společné měně je vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II,“ prohlásil Bartoš s tím, že tato fáze by měla nastat v již příštím volebním období.

ANO je dle Juchelky pro to, aby se vrátily valorizace důchodů zpátky na jednu polovinu reálných mezd a o inflaci. Tím se může pomoci starobním důchodcům, míní. Doplnil, že ke zdražení života „úplně všech“ dojde v případě podpory emisních povolenek ETS 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 56 mminutami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 1 hhodinou

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 3 hhodinami
Načítání...